Textil, jejž darovali Evropané na dobročinné účely, skončil na nelegálních skládkách v Rumunsku. Novináři OCCRP a rumunského média Rise popsali, jak se darované oblečení na skládky dostalo. Znečištěné oblečení dodává také společnost, která v Česku provozuje několik second handů.
Rumunské údolí Jiu kdysi vypadalo jako idylická krajina s pasoucími se krávami na rozsáhlých travnatých plochách. Místo toho je zaplaveno hromadou košil, bot, spodního prádla a dalšími použitými textiliemi. „Oblečení sem bylo vyhozeno v průběhu času,“ popsal současnou situaci padesátiletý Vasile novinářům z rumunského serveru Rise. Jeho rodina žije vedle obrovské hromady textilního odpadu, jakých je v okolí několik. Jde o nelegální skládky a chudobní místní obyvatelé používají vyřazené oblečení jako zdroj paliva k topení. „Ten černý kouř z komínů je z oblečení a bot,“ řekl Vasile reportérovi OCCRP. „Nemají jinou možnost. Nemají peníze na dřevo.“
Podle databáze OSN Comtrade bylo v letech 2020 až 2023 do Rumunska dovezeno každý rok v průměru 58 000 tun použitých oděvů. Největším dodavatelem v tomto období bylo Německo, které je jedním z předních světových vývozců použitého oblečení a v posledních čtyřech letech se na dovozu do Rumunska podílelo zhruba 50 procenty. Ve zmíněné době se oproti předchozím rokům také zvýšil vývoz do Rumunska z České republiky, která se stala pátým největším dovozcem použitého oblečení. „Skok v grafu by se dal pravděpodobně odůvodnit covidem, protože v době covidu se cena za kontejner lodní dopravy až ztrojnásobila, tím pádem se cesta výrazně prodražila, a tak se hledal odbyt tohoto odpadu jinde,“ sdělila investigaci.cz Tereza Kovalčíková, specialistka na textil z Arniky, neziskové organizace zaměřující se na životní prostředí. Právě před covidem byla jednou z nejčastějších cílových destinací Afrika. Podle Arniky tam prodává použité oblečení jeden z největších českých provozovatelů sběrných kontejnerů.
Reportéři z rumunského média Rise sledovali, jak se použitý textil dostal od jednoho německého vývozce až k rumunskému dovozci, kterého inspektoři životního prostředí obvinili z nelegálního dovozu a likvidace odpadu.
Špinavé oblečení z Německa
Firma Baliz Textilwerke sbírá oblečení z tisíců kontejnerů umístěných v západním a jižním Německu. Společnost na svých webových stránkách píše, že jejím „úkolem je recyklovat ještě upotřebitelné oděvy a obuv a přispívat tak k ochraně životního prostředí“. Kromě toho firma tvrdí, že před odesláním zásilek oblečení třídí od předmětů, jako jsou boty, hračky nebo opasky. Dokumenty ale ukazují něco jiného – vývoz dle kontrolních zpráv obsahoval i koberce, polštáře nebo jiné předměty, jež podle rumunského zákona měly být klasifikovány jako odpad. Žádný z rumunských odběratelů těchto zásilek v letech 2020 až 2023 také neměl povolení k dovozu odpadu.
Problémem byla i čistota použitého oblečení, které má být dle rumunských zákonů dezinfikováno. Přestože Baliz Textilwerke doložila certifikáty o dezinfekci, inspektoři oblečení shledali „v různém stádiu opotřebení, se skvrnami, chlupy a některé kusy roztrhané“. Jedna ze společností, jež byla za dezinfekci zodpovědná, sdělila rumunskému médiu Rise, že dezinfikovala pouze vnější stranu krabic a pytlů s textilem, nikoli oděvy uložené uvnitř. Společnost uvedla, že ani nedisponuje vybavením pro dezinfekci a sanitaci textilu a nikdy takové služby nenabízela. V Německu se totiž podle tamních zákonů dezinfekce oděvů před jeho vývozem nevyžaduje. Darované oblečení je tam považováno za odpad, dokud neprojde tříděním. Rumunsko má však v tomto směru zákony odlišné. Aby tam oblečení mohlo být označeno jako použitý textil (a nikoli odpad), musí být vypráno.
Jedním z hlavních odběratelů textilu od společnosti Baliz Textilwerke je v Rumunsku firma Emily SRL se sídlem ve zmíněném údolí Jiu. Od Baliz Textilwerke dováží tisíce tun textilu ročně. Emily provozuje second handy po celém Rumunsku, kde část dovezeného oblečení prodává.
Ne všechny textilie se ale dostanou do obchodů. Podle stížností podaných na rumunský Úřad pro ochranu spotřebitele a Úřad pro ochranu životního prostředí zůstalo po vytřídění prodejných položek z dovozu společnosti Baliz Textilwerke velké množství nepoužitelného textilu a dalších výrobků. V roce 2022 šlo o více než sto tun oblečení, které nemohlo být prodáno v second handech, a šlo tudíž o odpad.
Reportéři média Rise nacházeli na skládkách textilní odpad převážně s německými nápisy. Foto: Alex Nicodim/OCCRPInspektoři zjistili, že společnost Emily nejenže neměla recyklační vybavení pro zpracování odpadu, navíc pouze jeho malou část odeslala recyklačním firmám. Zbytek společnost ukládala ve dvoupatrovém skladu a občas prodávala pytle s odpadem osobám v přepočtu za pouhých pět korun. Tito lidé textilie „nelegálně likvidovali na skládkách nebo je prostě vyhodili do koryta řeky (…) nebo na krajnici, kde odpad zapálili“, jak je uvedeno ve spisech.
Úřady provedly v letech 2022 a 2023 ve skladech společnosti kontroly, každá skončila podáním žaloby na státní zastupitelství a pokutou za porušení právních předpisů v oblasti životního prostředí. Ani v jednom případě zatím nebylo vzneseno obvinění.
Mezitím se Emily stala registrovaným dovozcem odpadu, avšak při kontrole Úřadu pro ochranu spotřebitelů v roce 2024 inspektoři zjistili, že problémy přetrvávají; čisticí kapacita byla mnohem nižší než objem dováženého oblečení, což vedlo k dalším pokutám. Zástupce Emily uvedl, že se společnost proti pokutám odvolala, a dokud nebude dosaženo konečného rozhodnutí, nebude se k případu vyjadřovat.
„Veškerý dovoz použitého textilu pocházel od autorizovaných firem z Německa,“ dodal s tím, že „příjem výrobků byl proveden v Rumunsku a v případě, že dovoz obsahoval další použité výrobky, byly vráceny zpět do Německa. Všechny importy z Německa byly doprovázeny certifikáty. Před uvedením na trh společnost Emily výrobky třídila podle stavu.“
Podobným obviněním z nelegálního dovozu odpadu pod rouškou použitého oblečení čelí nejméně deset dalších společností v zemi – tři z nich sídlí v údolí Jiu, jednom z nejchudších rumunských regionů.
Charita špinavého textilu
Obvinění, že do Rumunska dovezla špinavé oblečení, čelí i Humana People to People Romania. Jde o neziskovou organizaci registrovanou ve Švýcarsku. Spolupracuje se sítí přidružených společností registrovaných v několika zemích. Podle jejích internetových stránek působí ve 46 zemích na pěti kontinentech a ze svých obchodů s oblečením financuje rozvojové projekty v Africe, Asii a Střední i Jižní Americe. Organizace je postavena před dvě trestní oznámení ze strany Úřadu pro ochranu spotřebitelů a Úřadu pro ochranu životního prostředí kvůli textilu, jenž byl do Rumunska dovezen z Bulharska, Itálie, Slovenska a Polska.
Infobox: V České republice existuje od roku 2011 společnost Humana People to People Czech Republic se sídlem v Brně a provozuje několik second handů na Moravě. Vlastní ji slovenská firma Humana Social Enterprises Europe, která na Slovensku provozuje několik second handů a vlastní tam i několik kontejnerů, kam lidé darují oblečení.
V únoru 2022 rumunské úřady totiž na hranicích zastavily patnáctitunovou zásilku společnosti Humana People to People Bulgaria, která putovala do rumunské pobočky Humana People to People Romania. Přijíždějící kamion měl certifikáty, podle nichž bylo oblečení v Bulharsku vypráno společností specializující se na hubení blech a švábů. Po rozbalení několika balíků však kontroloři našli textilie „špinavé, potřísněné, plesnivé, se žmolky, vlasy a žvýkačkami na podrážkách bot“. Zásilka byla označena jako odpad a úřady zablokovaly její cestu do skladu společnosti Humana na rumunském území.
Hromady textilního odpadu se povalují přímo v městečku Petrosani. Foto: Alex Nicodim/OCCRPOděvy vyprané pouze na papíře
Špinavý textil kontroloři nadto objevili i v samotných skladech Humany. „Oděvy byly vyprané pouze na papíře,“ uvedl bývalý předseda Úřadu pro ochranu spotřebitelů Horia Constantinescu, který byl součástí kontrolního týmu. Úřad pro ochranu spotřebitele uložil společnosti Humana v posledních třech letech občanskoprávní pokuty za porušení pravidel o třídění, čištění a dezinfekci oděvů. Humana se proti pokutám odvolala u soudu.
Letos byly na rumunských hranicích vráceny zpět další dva kamiony Humany, pocházející z přidružených subjektů v Rakousku a Slovinsku, a to kvůli nesprávné nebo nedostatečné dokumentaci převáženého zboží. Společnost odmítla konkrétní případy komentovat, protože jsou stále předmětem vyšetřování, ale uvedla, že dodržuje všechny příslušné předpisy týkající se dovozu použitého oblečení do Rumunska. „Očekáváme pozitivní výsledek vyšetřování,“ prohlásil její mluvčí.
Je ale pravděpodobné, že do Rumunska jezdí mnohem více kamionů se špinavým prádlem, které nikdo nekontroluje. Zaměstnanci Úřadu pro ochranu životního prostředí totiž pracují pouze ve dne, a kamiony tak mohou v noci proklouznout. Aby se řidiči vyhnuli kontrole, mají někteří z nich dokonce dvě sady dokumentů, jež předkládají různým rumunským orgánům. Inspektoři Úřadu pro ochranu životního prostředí, kteří jsou oprávněni kontrolovat pouze příchozí odpad, tak mohou dostat doklady potvrzující, že kamion převáží použité oblečení. Jestliže se objeví zástupce Úřadu pro ochranu spotřebitele, který je zodpovědný za kontrolu použitého oblečení, obdrží jiné dokumenty, podle nichž kamion převáží odpad.
Charitativní kontejnery
Mnozí obchodníci s použitým oblečením prezentují své obchodování jako ekologické řešení v éře rychlé módy. V bohatších evropských zemích jsou sběrné kontejnery na tento druh textilií často polepeny líbivými slogany typu: „Zapojte se, v zájmu životního prostředí!“ Lidé, co oblečení do kontejnerů odkládají, často předpokládají, že bude využito pro dobročinné účely. Skutečnost však není vždy tak růžová ani ekologická. Nejkvalitnější darované oblečení společnosti prodávají, méně kvalitní textilie vyvážejí do východní Evropy nebo do rozvojových zemí v Africe. Tam se oblečení většinou buď vyhodí, nebo spálí.
Co se týče České republiky, textil, jejž lidé odloží do kontejneru, je podle statistik Ministerstva životního prostředí recyklován z 52 %. Toto číslo zahrnuje i jeho přípravu k opětovnému použití. Dalších 25 % je využito energeticky a 20 % končí na skládce. Odpadní textil se také dále exportuje – k recyklaci nebo opětovnému použití. Jde o zhruba 10 tisíc tun ročně.
Rukama zaměstnankyň české firmy Potex, která sbírá oblečení z 600 kontejnerů v Praze a okolí, projde zhruba pět tun oblečení denně. K opětovnému nošení je z tohoto množství určeno zhruba 36 %. Téměř 60 % pak projde recyklací, například pro výplň do autosedaček nebo do izolací. „Zbývajících 5 % tvoří odpad, který na naše náklady likvidujeme ve spalovně,“ sdělila investigaci.cz Kateřina Kučerová, firemní brand manažerka.
Jedna z největších společností zabývajících se textilním odpadem v tuzemsku je Diakonie Broumov, denně tam zpracují zhruba 25 tun odpadu. Dvě procenta putují do prodejen a 30 % do rozvojových zemí. Na zaslané dotazy firma do uzávěrky článku neodpověděla. V současnosti jsou kontejnery na textil od různých společností umístěny zhruba na deseti tisících míst v Česku, od začátku roku však bude každá obec povinně zřizovat místo, kam mohou občané odložit nepotřebný textil.
Móda mrtvého bílého muže
S tím, jak giganti rychlé módy vyrábějí stále levnější oblečení, jeho spotřeba stoupá. Mezi lety 2003 až 2018 se zvýšila přibližně o 20 procent na jednoho obyvatele EU.
Použité oblečení, které je posláno do rozvojových zemí, místním spíše škodí, neboť končí na skládkách. Největší z nich jsou v Ghaně, Keni a Chile.
Tamní obyvatelé nazývají toto oblečení jako „oblečení mrtvého bílého muže”, a to kvůli tomu, že nechápou, proč se někdo zbavoval nepoškozeného a dobře vypadajícího, funkčního oblečení. Domnívali se tudíž, že patřilo zesnulému člověku.
Vyplatí se to
Export problematických textilních zásilek do chudších zemí EU, jako je Rumunsko, má své ekonomické opodstatnění. Podle interní zprávy rumunského ministerstva vnitra z roku 2022, kterou mají novináři z Rise k dispozici, se v Německu pohybují náklady na likvidaci odpadu od dvou set do tří set eur za tunu, což je zhruba desetkrát více než v Rumunsku. „Existují tak případy, kdy jej původci odpadu ze zahraničí posílají do Rumunska, aby se zbavili toho, co nechtějí likvidovat na svém území, protože je to tam dražší než v Rumunsku,“ řekl reportérovi Rise komisař rumunského Úřadu pro ochranu životního prostředí Andrei Corlan.
Jedním z faktorů, jež přispívají k podobnému řešení, je neexistence jasné definice textilního odpadu v právních předpisech EU. Situace, kdy je či není použité oblečení považováno za odpad, se v jednotlivých členských státech liší. Neexistují ani společná kritéria pro to, jaké kroky je třeba učinit, aby byl odložený oděv připraven k opětovnému použití.
Evropská komise pracuje na nové strategii, jež by na úrovni EU vypracovala specifická kritéria pro rozlišení mezi odpadem a použitými textilními výrobky. Navrhovaná revize rámcové směrnice o odpadech by rovněž zavedla nová pravidla, například povinnost třídění, čímž by se zajistilo, že zboží přepravované jako použitý textil je ve skutečnosti vhodné k opětovnému upotřebení.
Obyvatelé chudobných zemí a regionů, jako je v Rumunsku Vasile, ale mají z vyhlídky na reformy smíšené pocity. Podle jeho slov mu na jednu stranu vadí, že textilní společnosti dovážející odpad do údolí Jiu proměňují tuto lokalitu v gigantické smetiště, na druhou stranu se on a další stovky tamních rodin spoléhají na to, že každou zimu bude dostatek vyhozeného textilu k topení. „Myslíte si, že raději pálím boty než dřevo?“ řekl novinářům. „Já ne. Smrdí to. Ale aspoň máme prostředky na vytápění domu.“
The post Darovaný textil skončil na nelegálních skládkách v Rumunsku appeared first on investigace.cz.
