Pomoc pro Ukrajince, zakázky pro Rusko. Dvojí tvář litoměřického Hennlichu

Investigace.cz Před 1 týdnem

V únoru 2022 stála česko-rakouská strojírenská firma Hennlich, která má za sebou více než stoletou historii, před zásadním rozhodnutím. Zatímco západní společnosti hromadně opouštěly ruský trh na protest proti invazi do Ukrajiny, Hennlich provozoval pobočku v Rusku s více než 70 zaměstnanci. Tu se majitelé nakonec rozhodli zachovat. Vlastníci ruské i české společnosti Pavel Šumera a jeho rakouský obchodní partner tak od té doby musejí balancovat mezi ziskem a dodržováním sankcí. Ne vždy se to však daří. Loni ruská firma dodala komponenty pro CNC stroje vojenskému holdingu, jenž vyrábí balistické střely používané proti Ukrajině. České vedení přitom tvrdí, že na dění v ruské pobočce nemá žádný vliv.

Tento text pro vás připravujeme i v audioverzi.

Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Podobně jako řada dalších českých strojírenských firem vstoupila i litoměřická společnost Hennlich na ruský trh v roce 2010. Firma, která vyrábí komponenty pro CNC stroje, techniku a přístroje pro strojírenský, letecký, energetický a chemický průmysl, tehdy reagovala na snahu českého průmyslu najít nová odbytiště méně zasažená světovou finanční krizí. Ruský trh v té době projevoval silnou poptávku po moderních technologiích a usiloval o modernizaci zastaralých výrobních kapacit. Nově vzniklá pobočka měla smíšené vlastnictví – 45 procent držela rakouská strana, zatímco většinových 55 procent patřilo českým vlastníkům: Pavlu Šumerovi, řediteli české firmy Hennlich, a Janu Studničkovi, prokuristovi této společnosti.

Velké plány

Ve stejném roce firma vstoupila i na běloruský trh. „Bělorusko je v Česku obecně vnímáno jako totalitní stát s průmyslem na úrovni rozvojových zemí. Mnozí podnikatelé mají vůči této zemi proto řadu předsudků. Naše zkušenost však ukazuje, že v oblasti podnikání působí Bělorusko do značné míry jako standardní země s rozvinutým průmyslem a infrastrukturou,“ uvedl tehdy český jednatel a zakladatel litoměřické společnosti Pavel Šumera starší.

Začátek působení společnosti na východních trzích byl podpořen z fondů EU – těsně před zahájením aktivit v Rusku a Bělorusku v roce 2008 získal Hennlich dotaci ve výši 1,2 milionu korun na marketing zaměřený na expanzi svých východoevropských poboček.

Již po dvou letech na ruském trhu obdržela firma zakázku na dodávku komponentů do leteckých motorů pro jednoho z největších ruských výrobců letadel, firmu Suchoj. V průběhu následujících let k zákazníkům společnosti přibyly i další ruské státní strojírenské podniky – včetně těch největších, jako jsou Uralvagonzavod, Točmaš a Zlatmaš, které vyzbrojují ruskou armádu. Mezi odběrateli firmy byly i ruské energetické společnosti, například tamní elektrárny a rafinérie, ale také výzkumné instituce. Koncem roku 2017 společnost Hennlich dodala součástky i Petrohradskému institutu jaderné fyziky.

V roce 2020, v den desátého výročí založení ruské firemní pobočky, šéf rakouského Hennlichu Markus Zebisch oznámil, že společnost plánuje další expanzi v Rusku. „Ruskou pobočkou čekají velké věci. V Petrohradu, ‚kulturním hlavním městě‘ Ruska, má vzniknout další kancelář. Kromě toho již probíhají plány na výstavbu nové firemní budovy ve Tveru,“ napsal.

Na špatném místě ve špatný čas

O dva roky později, v únoru roku 2022, a navzdory rostoucím tržbám i ambiciózním plánům, se však firma ocitla před zásadní otázkou – zůstat v Rusku, nebo odejít? Podle mluvčího společnosti bylo rozhodnutí pokračovat v omezeném provozu výhradně v kompetenci místního vedení ruské pobočky. Spolumajitel české i ruské firmy Pavel Šumera toto rozhodnutí podpořil slovy: „Považuji Hennlich za rozšířenou rodinu. A to, že se někdo z rodiny ocitne na špatném místě ve špatný čas, ještě není důvod, abychom ho zavrhli.“

V den zahájení invaze zveřejnila firma Hennlich vyjádření podpory Ukrajině napadené ruskou armádou. „Situace na Ukrajině se nás dotýká o to víc, protože tam žijí a pracují naši kolegové a přátelé ze sesterské firmy Hennlich Ukrajina. Ti se už jednou museli přesunout ze sídla ve Slavjansku do Kyjeva. Tehdy jsme jim pomáhali a pomůžeme jim i teď,“ uvedla společnost na sociálních sítích. Šéf rakouské pobočky zároveň přislíbil: „Uděláme vše, co je v našich silách, abychom tuto válku zastavili, i když to bude mít obrovský hospodářský dopad na naše vlastní firmy.“

Ruský management pobočky Hennlich po začátku invaze vyzval všechny své zaměstnance, aby v případě, že s invazí souhlasí, společnost opustili. „Řekli jsme zaměstnancům, že se s nimi rozloučíme v dobrém, ale nechceme spolupracovat s lidmi, kteří tu invazi podporují. Pokud vím, na základě této výzvy odešel z ruské společnosti jeden člověk. Ostatní ruští zaměstnanci jasně řekli, že jsou proti této válce,“ vzpomíná Pavel Šumera.

Plnohodnotnému pokračování činnosti firmy v Rusku však bránily evropské sankce. „Mrzí mě, že naše (evropské, pozn. redakce) celní úřady nejsou ochotné akceptovat proclení ani těch položek, jež se nenacházejí na sankčním seznamu. Na jednu stranu tomu rozumím – sám si přeji, aby válka co nejdříve skončila, aby ruský režim pocítil dopady sankcí. Na druhou stranu máme v Rusku 70 zaměstnanců, které potřebujeme uživit. A poslední, co bych chtěl, je propouštět. Sankce neobcházíme – do Ruska vyvážíme pouze zboží, jehož dovoz sankce umožňují,“ uvedl Šumera v rozhovoru pro podcast Inovačního centra Ústeckého kraje na podzim roku 2022.

Jeho slova jsou však v rozporu s vyjádřením mluvčího společnosti Martina Jonáše pro investigaci.cz, podle kterého firma ukončila veškeré dodávky na ruský trh bezprostředně po zahájení invaze do Ukrajiny v únoru 2022.

Vyjádření mluvčího, že po únoru 2022 se do Ruska nic nevyváží, ale odporuje i záznam z ruské celní databáze. Ta uvádí, že ruská pobočka Hennlich si na jaře 2023 nechala vystavit certifikát na dovoz zařízení na rozptyl vodní mlhy, jenž se používá k omezování prachu v průmyslových areálech. Podle údajů uvedených v tomto certifikátu bylo zařízení vyrobeno českou firmou Hennlich.

Mimo to pokračovaly i jiné dodávky ruským odběratelům. Podle zjištění naší partnerské redakce The Insider v období od 1. března 2022 do prosince 2024 obdržela ruská společnost Arvesmining celkem 12 zásilek od české firmy Hennlich s.r.o., a to v celkové hodnotě 83,4 tisíce dolarů (1,8 milionu korun). Z toho byly dodávky v hodnotě 32,7 tisíce dolarů (735 tis. korun) zaslány přímo českou společností Hennlich, která až do října 2022 spolupracovala s touto ruskou firmou bez jakýchkoli prostředníků. Následné zásilky pak byly doručeny prostřednictvím turecké společnosti Importir Trading Logistik, jež podle dostupných celních informací jednala na základě pověření právě od Hennlich s.r.o.

Výrobky firmy Hennlich se nadále dostávají do Ruska i nepřímo – přes zprostředkovatele, z nichž jsou někteří spojováni s ruským válečným průmyslem. Například v říjnu roku 2023 takto dovezl ruský Spojený ústav jaderných výzkumů (SÚJV) náhradní součástky. Tato instituce vyvíjí pro ruskou armádu součástky i pro novou generaci bezpilotních letounů.

Jako zprostředkovatel figurovala v celních dokumentech srbská společnost Promaschinen D.O.O. se sídlem v Bělehradě.

Na obou stranách barikád

Na jedné straně firma Hennlich dopravila téměř 70 ukrajinských zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků z Ruskem napadeného Slavjansku a Kyjeva do Česka, kde jim poskytla ubytování a zaměstnání. Na druhé straně však ruská pobočka Hennlichu i nadále spolupracovala s ruskými státními institucemi, včetně těch, co jsou uvedeny na sankčních seznamech.

V létě roku 2024 tato pobočka vyhrála veřejnou zakázku na dodávky bezpečnostních komponentů pro CNC stroje státního podniku Iskra – komponenty sloužily k prodloužení životnosti strojů a ke zvýšení bezpečnosti provozu. Iskra přitom vyrábí hlavně palivo a vyvíjí motory pro balistické rakety, které jsou používány proti obyvatelům Ukrajiny. Z těchto důvodů se Iskra nachází na sankčních seznamech Evropské unie i Spojených států.

Podle vyjádření mluvčího české společnosti Martina Jonáše nemá český management žádný vliv na každodenní rozhodnutí ruského vedení firmy. Valná hromada, kde většinový podíl vlastní Šumera a Studnička, přitom podle mluvčího uložila tamnímu managementu povinnost nepodílet se na žádných zakázkách souvisejících s vojenským průmyslem. „Nemáme v tuto chvíli žádné informace o uvedené zakázce a česká firma se nijak neúčastní žádného dodavatelského řetězce spojeného s energetickou infrastrukturou v Ruské federaci,“ uvedl Jonáš v reakci na dotaz redakce investigace.cz ohledně zakázky pro firmu Iskra. Zároveň doplnil, že informacemi investigace.cz o dodávkách entitám, na něž jsou uvaleny sankce, se bude zabývat nejbližší valná hromada.

Podle českého Finančního analytického úřadu (FAU) musí sankce dodržovat jak unijní právnické subjekty, tak unijní občané. „K porušení sankcí by v uvedeném případě mohlo dojít ze strany zmíněného českého občana, který musí dodržovat zákaz přímého nebo nepřímého zpřístupnění finančních prostředků a hospodářských zdrojů sankcionovaným osobám,“ odpovědělo FAU na dotaz investigace.cz, jestli sankce platí i na fyzické osoby s občanstvím EU.

Konec ruské pobočky, nebo naopak expanze v Rusku?

Přestože Šumera, kterému i nadále patří 45% podíl v ruské firmě, tvrdí, že se od firmy odřízl hned po začátku války, v roce 2023 si nechal vyplatit dividendy ve výši 3,66 milionu rublů, což odpovídá necelým 879 000 korunám. Podle mluvčího společnosti se tyto dividendy vztahovaly ke zdaňovacímu období roku 2022 a od té doby Šumera žádné další výplaty neobdržel.

Právě rok 2022 byl přitom pro ruskou pobočku Hennlichu nejúspěšnější v celé její historii. Zatímco v roce 2016 činily její tržby 136 milionů rublů (47,4 milionů korun), v následujících letech stabilně rostly a v roce 2022 dosáhly zhruba 405,5 milionů rublů (148,6 milionů korun), tedy skoro trojnásobku. Firmě se v jmenovaném roce podařilo získat i státní zakázku od Rosatomu – v létě 2022 dodala tomuto ruskému gigantu zaměřenému na jadernou energii několik desítek trubicových ohřívačů za necelý 1,5 milionu rublů (549 600 korun).

Ruské pobočce se zřejmě daří dodnes. V květnu letošního roku vystavila pracovní nabídku pro regionální představitele firmy Hennlich v Čeljabinsku, což naznačuje pokračující expanzi firmy na ruském trhu. V současnosti pobočka usiluje o zakázky v hodnotě několika milionů rublů pro Ústřední opravárenský a mechanický závod (CRMP), který zajišťuje provoz energetické soustavy Moskvy a údržbu v elektrárnách ve zbytku země.

Běloruskou pobočku naopak postihl odlišný osud – naplnily se původní obavy z tlaku totalitního režimu. Společnost Hennlich v Bělorusku podle mluvčího firmy ukončila svou činnost v roce 2024. „Důvodem bylo, že valná hromada zakázala vedení běloruské firmy obchodování se státem a zároveň běloruský stát nutil management společnosti pod hrozbou trestní odpovědnosti se státem obchodovat. Aby tomu bylo zabráněno, valná hromada rozhodla o ukončení činnosti tamní prosperující firmy,“ vysvětlil Martin Jonáš.

Autoři: Kristina Vejnbender, Sergej Panov (The Insider)