Divím se, že s Českem neobchodujeme víc, říká manažer britského výrobce obrněnců

Forbes Před 8 hodinami

Supacat dodá české armádě osmnáct speciálních vozů HMT Extenda za necelé dvě miliardy korun. Britský výrobce obrněných vozidel má více byznysu než kdy dřív. Přesto jeho šéf inovací Phil Applegarth varuje před přehřátím trhu a preferuje dlouhodobé kontrakty.

„Nemyslím, že jsem byl někdy zaměstnanější víc, než nyní,“ říká Phil Applegarth, když si pod brýlemi mne prsty nosní můstek. Jako šéf pro inovace v britském výrobci obrněných vozů Supacat má od začátku války na Ukrajině skutečně napilno. Z východoevropské země se stala rychle laboratoř pro všechny zbrojařské firmy světa a vývojové cykly, trvající dříve i dekády, ze zkracují na zlomky.

Podle Applegarthových slov je to poprvé za poslední tři dekády, kdy mají obranné rozpočty států zajištěné stabilní a rostoucí financování, dokonce s horizontem kdesi za rokem 2035. Pro firmy jako je Supacat to znamená velkou příležitost. „Je velice hektická doba, všichni se snaží v první řadě prodat své produkty, ale také udržet krok s technologickým rozvojem v segmentu,“ dodává vážně.

Britský Supacat má ostatně co dočinění i s Českem: v září odklepl parlament nákup osmnácti speciálních vozidel HMT Extenda celkem za necelých 1,8 miliardy korun. Zakázku vyhrál LPP Holding Jiřího Sauera a Radima Petráše, kterým Supacat vozidla dodá.

Cena byla dlouho kritizována především z opozičních lavic a dle tvrzení například prvního místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka měla být 2,4 miliardy korun. Nakonec je však nižší, podle Applegartha především díky tomu, že se Česko mohlo přidat k velké objednávce 123 vozů od britské armády. Vozidla Extenda nahradí ve výbavě české armády jiné dosluhující britské stroje – Land Rovery.

Šestikolové Extendy jsou variantou svých čtyřkolových předchůdců, náprava navíc ale dává k dobru ještě větší kapacitu, delší dojezd a větší možnosti osazovat vozidla zbraňovými subsystémy. Tato flexibilita, jak ukázaly manévry na Ukrajině, je jedna z klíčových vlastností pozemní techniky.

„Záleží na tom, kdo velí jaké armádě. Někdo preferuje těžkou obrněnou techniku, která je drahá a pomalá. Nebo máte velitele, který preferuje taktiku ‚vystřel a přesuň se‘. Ať se totiž stane cokoliv, někdo vás trefí,“ vysvětluje šéf inovací, který má za sebou zároveň 23 let služby v britské armádě.

Z jeho slov je patrné, že Supacat se kloní spíše k druhé taktické variantě. I sebetěžší technika, například tanky s pancířem čtvrtého řádu, se nakonec ukázala jako cíl zničitelný třeba nepoměrně levnějšími střelami Javelin.

Agrese Ruska na Ukrajině také ukázala, jak klíčovým prvkem jsou v moderní válce drony. Applegarth, coby šéf inovací, to samozřejmě ví. „Drony jsou velká výzva, pracujeme s dalšími partnery hodně intenzivně na řešeních,“ dodává.

Celkem je na světě ve službě armády nasazených kolem 1100 vozů Supacat, nepřekvapivě především u států NATO, přičemž největším odběratelem zůstává „domácí“ britská armáda. Jedním z hlavních taháků je ale fakt, že britské vozy používají elitní jednotky. „Velmi se nám hodí, že naše vozidla používají speciální jednotky zemí NATO,“ říká Applegarth s úsměvem a dodatkem, že konkrétnější být nesmí.

Dobře si nicméně osvědčily například na misích v Mali, kde převzala na čas velení i česká armáda.

Přestože mezi evropskými zbrojovkami probíhají produkční závody, drží si Supacat trochu jinou strategii. Raději než rychlý spurt je britské firmě vlastnější dlouhodobá stabilita a postupné navyšování kapacit.

„Zpomalte a rozdávejte dlouhodobé kontrakty, to by byla má rada. Nikdo nechce přecházet od hojnosti k hladomoru, od rozmachu k propadu. Nelze pak investovat do nových kapacit, do lidí, do jejich rozvoje. Každá firma by upřednostnila delší kontrakty, klidně za cenu pomalejší růstu,“ myslí si Applegarth.

Masivní produkce vybavení není z jeho pohledu nejšťastnějším řešením ani pro celý trh, všichni totiž soupeří o ty samé suroviny i lidi. „Problém je stále hliník. Suroviny jsou vždy výzva, navíc se každý v Evropě snaží stavět ze stejné oceli jako my,“ dodává s tím, že i shánět svářeče není na britském trhu nic jednoduchého.

Filosofie umírněného rozvoje je navázaná hodně na stav dodavatelských řetězců, které jsou právě kvůli vysoké poptávce hodně napnuté.

„Dodavatelský řetězec je klíčová proměnná a musíte ho udržovat aktivní, proto je důležité mít výrobu rozplánovanou. Jakmile přestanete vozidla vyrábět, rychle nastupuje zastaralost,“ vysvětluje Applegarth.

Kontrakt s českým ministerstvem obrany je za posledních osmdesát let překvapivou výjimkou. Když nebudeme počítat dodávku už zmíněných Land Roverů, je nákup od Supacatu prvním zbrojním byznysem na ose Česko – Británie od roku 1947, kdy obě země společně vyvinuly kulomet Bren s názvem odvozeným od dvou klíčových měst Brno a Enfield.

Applegarth se proto diví, proč Británie s Českem neobchoduje častěji. „Rádi bychom s Čechy vstupovali do byznysu více. Český zbrojní průmysl si určitě udělal renomé na poli munice a modernizace starší techniky jako tanky a obrněná vozidla. Rozhodně je to vidět mezinárodně,“ přitakává Applegarth, kdy se rozhovor stočí k pověsti rychle expandujících českých zbrojních firem jako CSG či Colt CZ.

The post Divím se, že s Českem neobchodujeme víc, říká manažer britského výrobce obrněnců appeared first on Forbes.

Pokračovat na celý článek