Jen čtyři z deseti Čechů věří, že jdeme správným směrem, říká šéf agentury Ipsos

Forbes Před 12 hodinami

Česko může být lepším místem. O tom je přesvědčená drtivá většina Čechů. Sami jsou ale často skeptičtí. Přitom data z mezinárodního srovnání ukazují, že výchozí pozice v mnoha oblastech jsou v tuzemsku dobré.

„Paradoxem českého potenciálu je, že přestože devět z deseti z nás věří, že Česko může být lepší, tak pouze čtyři z deseti jsou přesvědčeni, že jdeme správným směrem,“ řekl na konferenci Lepší Česko v Karlových Varech Jakub Malý, ředitel agentury Ipsos.

Vysvětlení pro tento paradox se dá najít v tom, že lidé sice dokážou ocenit, čeho jsme dosáhli, a být někdy i hrdí, ale konzervativní pohled je drží při zemi.

V průzkumu o sebevědomí v české společnosti, který proběhl koncem září, dotazovaní nejvíc oceňovali například šikovnost lidí, schopnost se v krizi semknout a také inovativnost domácích firem, které mají úspěch ve světě.

Ukázalo se ale také, že ve společnosti chybí odvaha. Celkem 78 procent respondentů volí raději jistotu zaměstnání než riziko podnikání, podle 72 procent lidí navíc úspěch v byznysu budí závist. A podle zhruba dvou třetin lidí je problematické i to, že vzdělávací systém nepodporuje kreativitu a kritické myšlení.

Právě při pohledu na spokojenost se vzdělávacím systémem je Česko v evropském průměru. Před námi je jen Švédsko, Nizozemsko a Velké Británie.

„To nám dává obrovskou příležitost dostat se minimálně na číslo jedna v Evropě a proč nakonec nepředhonit i Singapur,“ ptal se plného sálu Jakub Malý, když zmínil globálního lídra ve spokojenosti se vzděláváním.

Hlavně mladá generace má vyšší očekávání od vzdělání v kontextu moderního světa. Podle 77 procent lidí ve věku od osmnácti do čtyřiadvaceti let český systém nepodporuje kreativitu a kritické myšlení.

Češi jsou dokonce v globálním průměru i při pohledu na spokojenost se směřováním své země. Celkem 39 procent dotázaných si myslí, že Česko jde správným směrem. Mladí jsou o dost optimističtější, ti se k tomuto vyjádření hlásí v 51 procentech.

„Je to velmi dobrý odrazový můstek pro to posunout se dál. Také když se podíváme na faktory, se kterými jsme jako česká populace spokojeni, tak vidíme na prvních místech celkem tradičně zdravotnictví, bezpečnost a ochranu životního prostředí,“ líčil Jakub Malý.

Pozitivní jsou podle něj hlavně změny například ve vnímání digitalizace nebo ve stavu dopravní infrastruktury, které se podle více lidí než loni posouvají správným směrem.

Na otázku, na co jsou lidé nejvíc hrdí, na prvních třech místech jmenovali sport, kvalitu zdravotnictví a vědu a výzkum. U mladých lidí do čtyřiadvaceti let se hned na druhé místo dostala jiná disciplína. Celkem 39 procent jich uvedlo, že nejvíc hrdí jsou na svobodu a demokracii.

„Nejmladší generace rozhodně nebere svobodu a demokracii jako samozřejmost. Je potřeba připomenout výrok Tomáše Garrigua Masaryka, že demokracie není v systému a zřízení, ale je právě v lidech. Takže tohle nám dává určitě naději,“ poznamenal Jakub Malý. Oproti loňskému roku také narostla víra lidí v příznivý ekonomický vývoj Česka.

Průzkum sledoval i to, jak jsou lidé šťastní. A ukázalo se, že podíl lidí, kteří říkají, že jsou šťastní, je stabilní a pohybuje se okolo dvou třetin společnosti. U mladých je tento podíl ještě vyšší.

„Česko může být lepší,“ myslí si Jakub Malý, klíčové je podle něj změnit narativ, podpořit odvahu mladých, žen a v regionech a reformovat vzdělávání. „Rozhodně máme na to dělat velké věci. Ale dokud nezačneme říkat, že vyhrajeme, tak prostě vyhrávat nebudeme,“ zdůraznil na závěr Jakub Malý.