Největší investiční fond v Česku a na Slovensku J&T Arch nyní dokončil dvě velké transakce. Proč sází na velká jména českého byznysu jako je Daniel Křetínský, Tomáš Čupr nebo Jiří Šmejc? Vyplatí se investovat do dlouhodobého partnerství? „Sázíme na kvalitní projekt, ale klíčový je i určitý vztah a sympatie,“ vysvětluje Adam Tomis, investiční ředitel J&T Finance Group.
Fond Arch získal více než čtyřprocentní podíl v loterijní společnosti Allwyn International AG ze skupiny KKCG podnikatele Karla Komárka. Vedle toho také nepřímo investoval do pětinového podílu ve firmě BigBoard Praha, která je největším provozovatelem venkovní reklamy u nás.
Proč se fond rozhodl právě takhle? „Karel Komárek patří mezi absolutní českou podnikatelskou špičku, dosavadní výsledky KKCG jsou mimořádně dobré,“ říká Tomis. A v rozhovoru pro Forbes dále popisuje, co se děje za zavřenými dveřmi fondu kvalifikovaných investorů J&T Arch Investments.
„Portfolio jsme začali stavět okolo investic, ke kterým máme jako skupina personálně i vlastnicky blízko,“ vysvětluje Tomis. Fondu dominují investice s příběhem. „Na prvním místě jsou u nás partnerství, nebo jak říká Patrik Tkáč platformy,“ podotýká.
Fond Arch má v portfoliu investice do firem spojených s velkými jmény českého byznysu, jako EPH Daniela Křetínského, Emma Alpha Jiřího Šmejce nebo Rohlík Group Tomáše Čupra. Nicméně částečně investuje i do veřejně obchodovatelných akcií. V Monetě vlastní zhruba deset procent, nepřímo pak investuje do dvacetiprocentního podílu Tatry Mountain Resorts nebo do akcií ČEZ.
Celkově fond spravuje majetek v hodnotě okolo 170 miliard korun. „Aktuální zhodnocení ještě nemáme spočítané,“ upozorňuje Tomis s tím, že skutečný objem prostředků bude nejspíš ještě vyšší.
Zhruba polovinu majetku fondu drží rodiny zakladatelů okolo skupiny J&T, tedy zejména Tkáčovi a Jakabovičovi.
Fond Arch investuje hlavně do firem, které jsou dlouhodobě partnery J&T. Proč?
Filozofií fondu je investovat obdobně jako rodiny, které za J&T stojí. Není velká nadsázka říct, že jako skupina J&T máme vztahy se všemi významnými podnikateli v Česku a na Slovensku. Když bych vzal žebříček nejbohatších Čechů sestavený Forbesem, věřím, že podstatná část z nich v nějaké podobě byla nebo je klientem naší banky. Pokud se podíváte, na co se J&T banka zaměřuje a jaké financuje projekty, pochopíte, jak se ta partnerství rodí.
Jak to tedy probíhá?
Naše banka se liší od konkurence tím, že se soustředí zejména na poskytování rozvojového kapitálu. Vůbec nenabízíme hypotéky nebo spotřebitelské úvěry. Specializujeme se na akvizice, investiční nebo developerské úvěry. Proto k nám přicházejí klienti, když chtějí financovat růst, chystají akvizici nebo plánují jinak posunout své podnikání.
Toto zaměření vyžaduje mimo jiné i dost hluboké porozumění podnikání klienta, protože s sebou nese vyšší míru rizika. Někdy to dokonce znamená, že s klientem musíte projít i komplikovanějšími obdobími. A nakonec z toho vyjde řada skvělých podnikatelských příběhů. Pokud je s klientem navíc absolvujte opakovaně, roky sledujete, jak jedná, jak posouvá svůj byznys, zpravidla při tom vzniká i poměrně blízký vztah. Je přirozené že po nějaké době jedna nebo druhá strana přijde s myšlenkou na investici do podílu.
Takže vidíte nejprve podnikatelské příběhy, a pak začnete oslovovat jejich aktéry?
Takto bych to asi úplně neformuloval. Fond Arch je prostě odrazem toho, jak J&T už roky funguje. Portfolio jsme začali stavět okolo investic, ke kterým máme jako skupina personálně nebo i vlastnicky blízko. Věděli jsme, že jsou to dobré firmy a bude možné je do fondu nakoupit.
Jedná se o projekty, které řídí a vlastní nebo spoluvlastní bývalí partneři J&T, kteří se postupně podnikatelsky osamostatnili. Někteří jsou už úplně samostatní, jako Daniel Křetínský a s J&T je fakticky pojí jen vlastnictví společných projektů, další jsou dodnes akcionáři J&T Private Equity Group, jako Igor Rattaj, Dušan Palcr nebo Peter Korbačka.
K těmto typům projektů jsme postupně začali přidávat projekty s podnikateli, kteří sice nebyli nikdy s J&T kariérně nebo vlastnicky propojeni, ale jako instituci nás s nimi pojí nadstandardní vztahy, a dlouhá společná historie. Sem spadá třeba společnost Emma Alpha Jiřího Šmejce, kterou máme v portfoliu od loňska.
Přidali jste podobně i Tomáše Čupra?
Ano, Rohlík Group by taktéž zapadal do této skupiny. Byť nás nepojí tak dlouhý vztah, ten příběh je v určitém směru podobný. Začalo to dluhopisovým financováním, které bylo v souvislosti se vstupem nových investorů nutné relativně rychle předělat. Tehdy jsme flexibilně vyšli Tomášovi Čuprovi dost vstříc. Při té příležitosti nám nabídl možnost investovat i do přímého podílu.
Může nová investice vzniknout, když si podnikatel přijde jen pro úvěr?
Ty vztahy jsou většinou mnohem delší, není to typické, ale stát se to může. Byl to ostatně případ Ondřeje Kanii, který si přišel pro úvěr, když chtěl vyplatit svého tehdejšího společníka ve firmě, kterým byl fond Espira. Během diskusí o financování se potom zrodila příležitost nejen poskytnout financování, ale i koupit podíl.
Obvyklejší však je, že se investice do podílu zrodí až po určité době a sérii transakcí, v rámci kterých se obě instituce sbližují a prohlubuje se vzájemná důvěra. Financování, ať už úvěrové nebo dluhopisové, bývá většinou na začátku této série.
Foto Jan Rasch
Je to i případ Karla Komárka? Získali jste nyní více než čtyřprocentní podíl v loterijní společnosti Allwyn International AG z jeho skupiny KKCG.
Ano, myslím, že vstup do Allwynu naplňuje prakticky všechny znaky toho, co myslíme, když říkáme, že fond Arch investuje do partnerství, která J&T za svou historii vybudovala. S KKCG máme jako skupina dlouhou historii obchodních vztahů nejen v oblasti financováni. Karel Komárek patří mezi absolutní českou podnikatelskou špičku, dosavadní výsledky KKCG jsou mimořádně dobré.
Allwyn sledujeme už delší dobu. Jsme přesvědčeni, že zábavní platforma, kterou se manažerskému týmu díky inovacím a akviziční expanzi podařilo vybudovat na půdorysu původně lokálního loterijního šampiona, je celosvětově dost unikátní. Díky tomu věříme, že Allwyn je v dobré pozici, aby rostl i v budoucích letech.
Investice do společnosti BigBoard, která je klíčovým hráčem v oblasti venkovní reklamy, vychází také z osobních vztahů?
Ano. Investujeme tam nepřímo, prostřednictvím společnosti BB Global a fakticky jde o prohloubení spolupráce s Dušanem Palcrem. Financujeme mu již akvizici v rámci zemědělské skupiny JTZE, delší dobu se navíc bavíme o majetkovém vstupu fondu do zastřešujícího holdingu všech společností, které Dušan Palcr řídí.
Dokončení akvizice BigBoard je v tomto směru vlastně jen dalším postupným krokem. Navíc, se společností samotnou nás jako J&T pojí mnohem delší historie obchodní spolupráce zejména v oblasti financování už pod původním akcionářem JOJ Media House.
Člověk na prvním místě
Takže fondu budou dále dominovat investice do firem s příběhem, za kterým stojí konkrétní člověk?
Ano. Na prvním místě jsou pro nás stále partnerství, nebo jak říká Patrik Tkáč, platformy. Tedy kvalitní projekt, který řídí někdo, kdo dlouhodobě prokazuje dobré výsledky a jako instituci nás k němu pojí určitý vztah a sympatie.
Nakupujete ale také akcie ČEZ nebo Monety…
Výše zmíněný přístup se dá aplikovat i na firmy na veřejném trhu. Tam sice nejde o exkluzivní investice, které se jinak nedají koupit, ale třeba Tatry Mountain Resorts je nejvetší firma v oblasti trávení volného času v regionu, která je úzce spjata s osobou Igora Rattaje.
ČEZ je zase jedna z nejvýznamnějších českých firem, nejlikvidnější titul na pražské burze. Veřejně se ví, že na této investici spolupracujeme s Michalem Šnobrem. Moneta je kromě svých mimořádně dobrých finančních výsledků, zajímavá i tím, jak jsou rozdány karty v akcionářské struktuře.
Vzhledem k tomu, že filozofií fondu je investovat jako rodiny akcionářů J&T, je přirozené, že do jeho portfolia patří i jiné veřejné tituly. Myslím, že jejich podíl může v budoucnu růst.
V Monetě nyní držíte podíl zhruba deset procent, ale můžete ho navýšit…
Ano, disponujeme souhlasem ČNB navýšit podíl až na 19,99 procenta. Naši konkrétní strategii ale logicky probírat nemohu a nechci.
Zmiňoval jste, že investice jsou často založeny na vztazích. Kdo vybírá, na jaké firmy se zaměřit?
O investicích a vším co s nimi souvisí diskutujeme v rámci investičního výboru. Typicky je nositelem investiční myšlenky ten, kdo za J&T vztah s daným partnerem primárně drží. V tomto směru asi není překvapivé, že nejčastěji je to někdo z trojice Patrik Tkáč, Štěpán Ašer nebo Igor Kováč.
Ale popravdě tohle je brutální zjednodušení. Partnerství jsou dlouhodobá, proto je ten vztah typicky mnohovrstevný i personálně. V konečném efektu jsou zásadní aktuální možnosti a potřeby jedné i druhé strany.
Jak vypadají budoucí plány fondu?
Konkrétní zatím být nechci. Existuje celá řada významných českých podnikatelů, do jejichž skupin bychom si uměli představit investici, ale jednak nemůžete dělat všechno naráz a na některé věci také prostě musí nazrát ten správný čas. To ale neznamená, že se o tom průběžně nebavíme.
A liší se nějak přístup jednotlivých členů výboru?
Takhle jsem o tom nikdy nepřemýšlel. Samozřejmě každý udržuje vztahy s trochu jiným obchodními partnery, ale v konečném důsledku, buď nám investice kolektivně dává smysl, nebo ne.
Mělo nějaký vliv, když se loni Patrik Tkáč stal předsedou představenstva J&T Finance Group?
Z pohledu fondu se tím, podle mě, nic nezměnilo. Ale necítím se úplně kompetentní to nějak více komentovat.
Jaké investice se fondu se nejvíce povedly?
Těch je naštěstí více. Z dlouhodobého pohledu mají největší dopad na zhodnocení portfolia a jeho stabilitu společné investice s Danielem Křetínským a jeho manažerským týmem, zejména EPH. To tvoří největší část portfolia a z pohledu absolutní hodnoty, je to i největší přispěvatel k celkovému zhodnocení fondu. Myslím, že to tak ještě nějaký čas zůstane.
Významné zhodnocení nám přinesla Moneta, u jejích akcií je zároveň i zajímavá dividenda. Vedle toho se vydařila řada menších investic, kde jsme dosáhli vysokého procentního zhodnocení. Některé z nich už jsme i prodali. Ale samozřejmě na celkovému výnosu portfolia se to v důsledku nižšího podílu neprojevilo zdaleka tak silně.
O jaké investice jde?
Z těch realizovaných byla mimořádně úspěšná investice do škol s Ondřejem Kaniou, tam jsme v krátkém období dosáhli ročního zhodnocení kolem devadesáti procent. Dále logistické areály v Mošnově a v Nošovicích, kde jsme si připsali rovněž velmi nadstandardní zhodnocení okolo 60 procent. Dvouciferné zhodnocení pak přinesl i loňský prodej tří regionálních retail parků.
Jaká investice se fondu naopak nepovedla?
Tady mám jasného kandidáta. Šlo o investici do výrobce titanové běloby Venator Materials, do kterého jsme investovali spolu s Michalem Šnobrem. Firma působila i ve Spojených státech. Věděli jsme, že se jedná do velké míry o spekulativní investici, ale nakonec to celé dopadlo hůř, než jsme předpokládali i v pesimistických scénářích, když jsme odepsali skoro celou vloženou částku.
Myslím, že klíčové poučení je, že Amerika je nám příliš vzdálená jak fyzicky, tak i z pohledu fungování právního systému, než abychom se do obdobného dobrodružství jen tak pustili znovu.
Byla to sice zajímavá, ale příliš drahá škola. Museli jsme nejdříve aktivisticky bojovat s majoritním akcionářem a následně s americkým insolvenčním soudem.
Naštěstí se jednalo o ztrátu ve výši kolem jednoho procenta našeho portfolia. Na celkovou výkonnost fondu, byl tak dopad relativně marginální.
J&T Arch je největším fondem v Česku a na Slovensku a stále výrazně roste. Proč tomu tak je?
Je to mix více faktorů. Předně jsme na český trh přinesli něco, co tu nebylo. Jako první jsme umožnili zájemcům s částkou milion korun, aby vložili peníze do významných, lokálně řízených firem, které se neobchodují na burze. Ty jsou jádrem našeho portfolia. Za každou takovou společností stojí zajímavý podnikatelský příběh, s jejich majiteli nás, jakožto instituci, navíc typicky pojí letité partnerství.
Díky vztahům a dříve realizovaným investicím jsme navíc od začátku měli dost konkrétní představu do čeho fond bude, minimálně v prvních letech, investovat. Na rozdíl od standardních private equity fondů, které začínají s „čistým stolem“, byl Arch schopen doručovat zhodnocení prakticky od počátku.
Protože je portfolio většinově postaveno kolem zralých a stabilních společností, kterým mnohdy i nahrála doba, a fond má dlouhodobě nadprůměrnou výkonnost. Za loňský rok to bylo 17 procent. Ať chcete nebo ne, historická výkonnost prodává a láká tak další investory.
Pomohlo nám určitě i to, že značka J&T je na trhu třicet let, což fondu dává nadstandardní kredibilitu. To dále posiluje i to, že polovina objemu prostředků ve fondu představuje majetek rodin zakladatelů skupiny J&T.
Prostřednictvím společnosti 1890s holdings lze vstupem do fondu získat i podíly ve fotbalových klubech West Ham United a AC Sparta Praha. Je to pro investory lákavé?
Fotbal je mediálně vděčné téma, ale nemyslím si, že Sparta nebo West Ham jsou samostatnými důvody, pro které by někdo rozhodl do fondu investovat. I čistě číselně mají na celkovém portfoliu relativně zanedbatelný podíl. Mnohem lákavější může být pro investory představa, že investují s Patrikem Tkáčem, respektive J&T nebo jinými významnými podnikatelskými jmény.
Zhruba polovina aktiv fondu je majetek zakladatelů J&T a spřízněných podnikatelských rodin, druhou půlku drží kvalifikovaní investoři. Tušíte, o koho jde? Jsou to podnikatelé?
Ve fondu bylo ke konci června zhruba deset tisíc investorů. Co se týče velikosti vstupní investice, tak co do počtu dominuje ta spodní hranice milionu korun. Ti, co jsou s námi od počátku fondu z té investice už ale mají skoro dvojnásobek.
S ohledem na počet investorů těžko nějak souhrnně popisovat jejich charakteristiku. Řekl bych, že odpovídají obvyklému investičnímu profilu klienta J&T Banky. Jde převážně o muže, v největší míře jsou tam zastoupeni padesátníci. Myslím, že nemusí jít nutně o podnikatele, dost často to mohou být i zaměstnanci, kteří v průběhu kariéry naakumulovali dostatek majetku.
Podaří se s přílivem drobných investorů zachovat to, že 50 procent objevu majetku fondu patří rodinám zakladatelů J&T?
To je otázka, kterou budeme muset dříve nebo později nepochybně řešit. Čím rychleji budou noví investoři a kapitál do fondu přibývat, tím dříve to bude.
Jakkoli chápu, že velký podíl rodin zakladatelů J&T na fondu představuje pro investory podstatné ujištění, že J&T bude dělat vše proto, aby se fondu a jeho aktivům dobře dařilo, čistě technicky je podíl 50 procent hlavně psychologickou hranicí.
Ostatně Patrik Tkáč pohled na oněch padesát procent tak říkajíc z druhé strany popisoval v úvodním slově poslední výroční zprávy fondu. Jemu ten podíl dává na osobní úrovni pocit určité váhy, která tak posiluje sounáležitosti s jednotlivými aktivy. I proto, alespoň zatím stále platí, že by hranice 50 procent měla být zachována.
The post Fond Arch sází na velká jména. Sympatie jsou pro investice klíčové, říká Tomis appeared first on Forbes.
