Harvard či Yale. Kolik stojí studia na nejlepších amerických univerzitách?

Forbes Před 13 hodinami

Vystudovat Yale, Princeton či Harvard je prestižní záležitost, po které obvykle následuje slibná kariéra s nadstandardním platem. Má to ale háček. Školné ve výši desítek tisíc dolarů (tedy statisíců korun) ročně. A to nepočítáme náklady na ubytování, stravu, studijní pomůcky a další nezbytné výdaje.

Přesto není vzdělání na těchto univerzitách pro talentované studenty, včetně těch zahraničních (alespoň prozatím), nedostupné. Důvodem je štědrá finanční pomoc, kterou dokážou univerzity poskytnout úspěšným uchazečům o studium pocházejícím z finančně méně zajištěných rodin.

Obří náklady na studium tak mohou klesnout i o osmdesát až devadesát procent. Podívali jsme se v podrobné analýze na možnosti studia na špičkových amerických univerzitách, výši školného a dalších poplatků, stejně jako na výši a podmínky udělení stipendií.

Přehled univerzit Ivy League a dalších špičkových škol v USA

Ivy League (Břečťanová liga) se skládá z osmi elitních univerzit situovaných na severovýchodním pobřeží USA: Harvardova univerzita, Princetonská univerzita, Pensylvánská univerzita (UPenn), Dartmouth College, Yaleova univerzita, Cornellova univerzita, Brownova univerzita a Kolumbijská univerzita.
Ačkoli jsou všechny tyto vzdělávací instituce staré stovky let (nejstarší je Harvard, založený už v roce 1636), samotná Ivy League vznikla až v roce 1954 jako sportovní liga. V jejím rámci mezi sebou tyto univerzity soutěží v různých sportech.
Každá z nich má i vlastní přezdívku – Kolumbijská (Lions), Brownova (Bears), UPenn (Quakers), Cornellova (Big Red), Dartmouth (Big Green), Yaleova (Bulldogs), Harvardova (Crimson) a Princetonská (Tigers).
Ačkoli oficiálně nejsou součástí Ivy League, k elitním univerzitám patří také vzdělávací instituce, jako je Massachusettský technologický institut (MIT), Stanfordova univerzita, Kalifornský technologický institut (CalTech), Univerzita Johnse Hopkinse, Kalifornská univerzita v Berkeley, Kalifornská univerzita v Los Angeles, Dukeova univerzita či Newyorská univerzita.
V mezinárodních hodnoceních tyto univerzity někdy dosahují dokonce lepších pozic než tradiční školy Ivy League. Studium na nich je proto považováno za stejně prestižní jako v případě Břečťanové ligy.
Dokládá to i jejich umístění v žebříčku vysokých škol, například v QS University Rankings pro rok 2025 – MIT získala první místo, zatímco Harvard skončil „až“ čtvrtý.

Pokud jste opravdu dobří, chceme vás

„Cenově dostupné. Pro každého,“ stojí na webových stránkách Yaleovy univerzity. „Finanční pomoc na Yale pokrývá sto procent doložených finančních potřeb. Až 64 procent studentů dostává finanční pomoc.“

Přístup univerzit z Ivy League, ale i dalších špičkových amerických univerzit, je zpravidla takový, že pokud je student talentovaný a jeho profil a studijní i osobnostní cíle se shodují s cíli a profilem univerzity, snaží se mu vyjít maximálně vstříc.

Školné na Ivy League univerzitách ve školním roce 2023/24

Kolumbijská	69 045 dolarů (1,48 milionu korun)
Brownova	68 230 dolarů (1,46 milionu korun)
UPenn	66 104 dolarů (1,42 milionu korun)
Cornellova	66 104 dolarů (1,42 milionu korun)
Dartmouth	65 511 dolarů (1,41 milionu korun)
Yaleova	64 700 dolarů (1,39 milionu korun)
Princetonská	59 960 dolarů (1,29 milionu korun)
Harvardova	59 276 dolarů (1,27 milionu korun)

Tato suma nezahrnuje ubytování, stravu ani jiné poplatky spojené se studiem. Zdroj: Flex College Prep

Jinými slovy: pokud jste opravdu dobří a chtějí vás, najdou způsob, jak vám pomoci i finančně.

Už samotné přijetí je považováno za úspěch. Na tyto univerzity se každoročně hlásí tisíce studentů a míra přijatých uchazečů se pohybuje v jednociferných procentech.

Všechny univerzity mají různé finanční podpůrné programy pro studenty, kteří si studium na nich nemohou dovolit. Finanční pomoc přitom dokáže náklady na studium výrazně snížit.

Přijímací řízení je zpravidla oddělené od posuzování finanční situace uchazečů. Jde o takzvané need-blind admissions, kdy si školy dávají maximálně záležet na tom, aby přijímaly ty nejtalentovanější bez ohledu na jejich finanční zázemí a schopnost uhradit školné či další poplatky spojené se studiem.

Podle volně dostupných informací pro studenty na portálu College Essay Guy například v případě Harvardu průměrná plná cena za školné, ubytování a další poplatky přesahuje více než osmdesát tisíc dolarů (přes 1,7 milionu korun) ročně. Díky finanční pomoci však mnozí studenti mají možnost tuto částku snížit na třináct tisíc dolarů (což vychází zhruba na 280 tisíc korun).

Přehled průměrných ročních nákladů na studium bez finanční pomoci a s finanční pomocí*

Univerzita	Náklady bez pomoci	Náklady s pomocí
Brownova	84 tisíc dolarů (1,8 milionu korun)	26 tisíc dolarů (559 tisíc korun)
Kolumbijská	89 tisíc dolarů (1,9 milionu korun)	13 tisíc dolarů (280 tisíc korun)
Cornellova	83 tisíc dolarů (1,8 milionu korun)	29 tisíc dolarů (624 tisíc korun)
Darmouth	84 tisíc dolarů (1,8 milionu korun)	33 tisíc dolarů (710 tisíc korun)
Harvardova	84 tisíc dolarů (1,8 milionu korun)	13 tisíc dolarů (280 tisíc korun)
Princetonská	81 tisíc dolarů (1,7 milionu korun)	11 tisíc dolarů (237 tisíc korun)
UPenn	86 tisíc dolarů (1,9 milionu korun)	15 tisíc dolarů (323 tisíc korun
Yaleova	85 tisíc dolarů (1,8 milionu korun)	16,5 tisíc dolarů (355 tisíc korun)

*Suma je průměrná a zahrnuje školné a další náklady na studium. Zdroj: collegeessayguy.com – Chris Snellgrove, Ivy League Schools

Absolventů Harvardovy, Yaleovy či Princetonské univerzity z Česka nebo Slovenska není mnoho – ostatně takových absolventů není mnoho v žádné zemi. Přesto se nějací najdou.

Moje cesta na Harvard

Příkladem je Vladimír Klocok, který v letech 2018 až 2022 vystudoval na Harvardu psychologii – konkrétně program s názvem Industrial Organisational Psychology. Vedle toho získal i další certifikáty – jeden z obchodní komunikace a druhý z inovací a podnikání.

Loni byl jedním z členů prestižního žebříčku 30 pod 30 podle slovenského Forbesu a dnes z pozice CEO vede společnost Kubínska.

Na Harvard se hlásil už jako absolvent Vysoké školy managementu v Bratislavě s titulem magistra z podnikového managementu.

Jak vysvětluje, jeho cesta na Harvard začala prostřednictvím certifikátu Business Communications, který původně plánoval absolvovat samostatně. Pro jeho získání musel absolvovat tři předměty s hodnocením vyšším než B (tedy skóre na úrovni 83 procent a více).

„Když jsem ale poznal prostředí a úroveň studia, uvědomil jsem si obrovskou hodnotu, kterou by mi celé studium přineslo. Začal jsem se zajímat, jak bych tu mohl studovat déle,“ říká.

Pro přijetí do tehdy nového programu s názvem Industrial Organisational Psychology musel předložit přihlášku, test TOEFL (Test of English as a Foreign Language) se skórem minimálně sto ze 120 bodů.

Budoucnost zahraničních studentů na Ivy League

Stále zůstává otevřenou otázkou, jak se bude dále vyvíjet spor ohledně snah omezit počet zahraničních studentů na amerických univerzitách ze strany současné americké administrativy Donalda Trumpa.

Ten odstartoval Trumpův konflikt s představiteli Harvardu, který vyvrcholil oficiálním prezidentským prohlášením ze 4. června letošního roku, pozastavujícím vstup do USA všem novým studentům Harvardu se statusem „non-immigrant“ a vízy typu F, M nebo J.

Musel také absolvovat test kritického čtení a psaní, napsat krátkou esej, odevzdat životopis s pracovními zkušenostmi a předchozím vzděláním, přehled předmětů z předchozích škol, v jeho případě také doporučení od zaměstnavatele a úspěšně absolvovat tři vybrané kurzy na Harvardu s hodnocením B, tedy 83 procent nebo více.

Samotné školné vždy závisí na konkrétním programu, který student navštěvuje. V případě programu Industrial Organisational Psychology na Harvardu museli studenti absolvovat dvanáct předmětů.

Kromě toho absolvoval ještě další čtyři předměty, díky nimž získal i další certifikáty. Školné v jeho případě činilo v přepočtu přibližně 124 tisíc korun za semestr.

„Tato částka pokrývá výhradně studijní poplatky a nezahrnuje náklady na ubytování, stravu či dopravu,“ dodává Vladimír Klocok.

Bydlel přímo v kampusu se zajištěným stravováním třikrát denně, což stálo dalších přibližně sto tisíc korun za semestr. K tomu je potřeba připočítat i náklady na studijní pomůcky a další výdaje, které si studenti rovněž hradí sami. Cena se liší v závislosti na předmětu, v průměru to však bylo kolem 4300 korun za kurz.

Finanční pomoc nečerpal, studium mu pomáhali financovat rodiče. „Vnímali to jako strategickou investici do mé budoucnosti, zejména s ohledem na mé další působení ve vedení rodinného podniku. Dnes mohu říct, že se tato investice již vrátila,“ tvrdí Vladimír Klocok.

On sám grant na studium nezískal, ale jak připomíná, existují možnosti finanční pomoci a stipendií, jejichž výše se liší podle konkrétní fakulty. „Každá fakulta to má jinak a je potřeba si udělat vlastní průzkum,“ doporučuje.

Život v kampusu

Z hlediska ubytování určitě doporučuje bydlení v kampusu, které je cenově dostupnější a nabízí mnoho příležitostí k navazování kontaktů.

„Kampusové prostředí vytváří prostor pro neustálou interakci s dalšími studenty, kteří mají rozmanité a zajímavé životní příběhy. Já sám jsem zde navázal mnoho přátelství a spoustu jsem se naučil právě od spolužáků. Právě tato interakce, sdílení zkušeností a networking jsou podle mě stejně hodnotné jako samotné akademické vzdělání,“ míní Vladimír Klocok.

Studium na školách, jako je Harvard, podle něj vyžaduje vysokou míru odhodlání, disciplíny a schopnosti zvládat intenzivní tlak.

Během semestru měl například i předměty Public Speaking (veřejný projev) a The Art of Communication (umění komunikace), kde musel každý týden dvakrát prezentovat své příspěvky před skupinou studentů. Na simulované tiskové konferenci dostával od spolužáků i velmi těžké otázky.

„Po tomto ‚grilování‘ jsem musel záznam svého vystoupení detailně analyzovat – nejprve jen vizuální stránku, tedy pohyb a gestikulaci, následně auditivní stránku, tedy tón hlasu a srozumitelnost, a nakonec celý záznam komplexně. Poté jsem absolvoval individuální konzultace s profesorkou, kde jsme podrobně probírali můj pokrok a možnosti dalšího zlepšení. Tato metoda byla velmi individuální a umožňovala mi každý týden výrazně se posouvat dopředu,“ popisuje Vladimír Klocok.

Pro ty, kteří o studiu na špičkových univerzitách, jako je Harvard, uvažují, má vzkaz: „Studium na Harvardu je závazek a výzva, ale zároveň jedinečná příležitost, která zásadně ovlivní vaše životní směřování a otevírá vám dveře do celého světa.“