Je libo hotel nebo soukromé sídlo? Na trhu je zámek od architekta Kotěry

Forbes Před 3 hodinami

Soukromých majitelů historických památek v Česku přibývá. Vyplývá to jak ze zkušeností realitních kanceláří, které se věnují tomuto segmentu, tak třeba i z údajů Asociace majitelů hradů a zámků. Pokud se chcete stát také zámeckým pánem nebo paní, další příležitost je zrovna na trhu.

Jde přitom o jednu z nejvýznamnějších staveb ve stylu moderního klasicismu u nás. Vile od architekta Jana Kotěry se kvůli sousednímu zámku Ratboř, jehož původ sahá do středověku, vžilo označení „nový zámek“. Teď se prodává za 89 milionů korun.

„Od Kotěry na trhu nemovitostí moc není a v českých zemích podobných architektů bylo jako šafránu,“ vysvětluje výjimečnost vily Štěpán Hladký, jednatel společnosti JJH invest, která má nemovitost v nabídce.

Jednopatrová dvojvila vzdálená zhruba pět kilometrů od Kolína byla postavena v letech 1910 až 1913 pro pro Ervína a Otu Mandelíkovy, majitele místního cukrovaru a syny Bernarda Mandelíka, prvního majitele ratbořského velkostatku z jejich rodu.

Bratři Mandelíkové si vysnili své rodinné sídlo jako přísně symetrický dvojdům, který měl skloubit požadavky na luxusní a moderní rezidenci, ale zároveň odkazovat na šlechtická sídla i zmiňovaný sousední zámek.

Kotěra se zadání zhostil ve stylu nového schematického klasicismu po vzoru italských předměstských vil palladiánského typu, inspirovaném prací italského architekta Andrea Palladia. A zároveň si na vile Kotěra vyzkoušel i svůj opatrný zájem o začínající kubismus. Na sochařské výzdobě se podílel významný sochař Jan Štursa a výmalba interiérů je dílem malíře a grafika Františka Kysely.

Po roce 1945 nový zámek sloužil jako jako zemědělské učiliště, škola a obecní úřad, a to až do roku 1996, kdy byl navrácen potomkům původních majitelů, kteří ho po třech letech prodali. Další majitel vilu opravil a přestavil na luxusní hotel Chateau Kotěra s šestatřiceti pokoji

Provozování hotelu se tak nabízí i pro případného nového majitele, který by ovšem podle Štěpána Hladkého měl mít i vztah k architektuře a danému místu. Vila je ostatně památkově chráněná. „Mezi potenciálními zájemci jsou tři druhy klientů. Jedni chtějí pokračovat v hotelovém byznysu, což je nejčastější záměr,“ říká Hladký. V případě hotelového provozu je ale podle něj nutné do vily výrazně zainvestovat.

„Když v současné době otevíráte hotel, potřebujete už mít něco navíc. Například rozšířené wellness a podobné služby, abyste dokázal přitáhnout i firemní klientelu mimo víkendy a svátky,“ vysvětluje.

Druhý typ klientů by podle Hladkého mohl mít zájem zámek transformovat třeba na domov pro seniory nebo zařízení pro určitý typ zdravotnických procedur spojených s pobytem v luxusním prostředí. „Třetí typ klientů jsou ti, kteří by chtěli nemovitost pro privátní potřeby,“ dodává.

K budově nového zámku patří také Oranžérie, v níž v době provozování hotelu bylo sedmnáct pokojů. Součástí zámku je i sauna s vnitřním ochlazovacím bazénkem a venkovní velký bazén.