Nastává patrně velká věc. Na obzoru se podle všeho rýsuje silueta dalšího jednorožce, společnosti s valuací přes miliardu dolarů, jejímž stvořitelem je Čech. Konkrétně Martin Tolar, zakladatel americké firmy Alzheon vyvíjející pilulku na potlačení ničivé Alzheimerovy choroby.
Hmatatelný pokrok v tomto úsilí společně s čím dál pozitivnějšími údaji vyvolal další zájem ze strany investiční komunity. Podle dostupné zprávy pomohla dynamika, s níž se Alzheon blíží k vytouženému cíli, získat v dalším investičním kole série E dodatečný kapitál v hodnotě padesáti milionů dolarů. I to lze považovat za signál velkého průlomu.
Tento průlom má podle všeho logiku. Plyne z toho, že koncem minulého měsíce oznámila Tolarova společnost další pokroky ve vývoji perorálního přípravku ALZ-801 pro potlačení projevů devastující nemoci, na kterou dosud neexistuje lék.
„Naše nová data poskytují mnoho důvodů k optimismu v oblasti léčby Alzheimerovy choroby a také ohledně našeho pokroku směrem ke komerčnímu uvedení ALZ-801 v roce 2025,“ stojí v nejčerstvějším prohlášení Alzheonu.
Dále je v něm i toto: „Jsme na jasné cestě k tomu, abychom milionům lidí na celém světě trpících Alzheimerovou chorobou přinesli mimořádně účinnou a dobře tolerovanou léčbu nemoci, která pacienty okrádá o vzpomínky a o schopnost myslet a vyjadřovat se.“
Svá tvrzení podpořila Tolarova společnost na prestižní vědecké konferenci před dvěma týdny ve švédském Göteborgu.
Doktor John Hey, vědecký ředitel Alzheonu, tam představil letos dokončenou studii biomarkerů fáze 2, jež kromě jiného potvrzuje mechanismus účinku ALZ-801. Získaná data podtrhla potenciální výhody bezpečnosti a účinnosti ALZ-801 ve srovnání s protilátkami pro odstraňování plaku. Tabletka také samozřejmě nabízí oproti konkurenčním infuzím zjednodušenou cestu k léčbě pacienta.
Ve Švédku vystoupil v „barvách Alzheonu“ rovněž Mikuláš Vlk z pražského Ústavu chemie a biochemie (ÚOCHB), s nímž Tolarem založená společnost spolupracuje více než dva roky na diagnostice choroby.
Mikuláš Vlk prezentoval pokrok ve vývoji testu pro detekci rozpustných beta amyloidních oligomerů. Pro laika složitá formulace v praxi znamená, že se tím zvyšuje schopnost najít pacienty s Alzheimerovou chorobou.
„Posouváme se ke komerčnímu uvedení ALZ-801 ve Spojených státech a Evropě a úspěšná spolupráce s ÚOCHB znamená, že máme progres i v diagnostice, která by doplnila naši novou terapii a zpřesnila náš léčebný přístup k nemoci,“ konstatuje prohlášení signované Martinem Tolarem.
Aktuálně je v procesu další studie hodnotící bezpečnost a efekt ALZ-801 u pacientů s časnou diagnózou – dokončení tohoto 78týdenního testu je naplánováno na červen 2024.
Už nyní je tu ale aspirace Alzheonu na byznysového jednorožce. Na toto unikátní ocenění dosáhla v minulosti například Čuprova firma Rohlík a po loňské kapitálové injekci také softwarová firma Productboard.
Teď se jednorožce dotýká muž, který přišel před lety do Ameriky s kufry plnými slovníků, protože neuměl pořádně anglicky. Jednorožec je z podstaty magickým a pohádkovým stvořením, takže by se k Tolarově fantastickému příběhu znamenitě hodil.
