Byznysmen Trump hledá, na čem by mohly Spojené státy vydělat – a nejméně se mu brání příroda. Její likvidace sice může mít pro Američany zdrcující následky a nesouhlasí s ní ani Trumpovi voliči, prezident však tvrdí, že zásahy do ní prospějí státu i životnímu prostředí.
Už během kampaně Donald Trump vytrvale opakoval heslo „drill, baby, drill“ s odkazem na plánované rozšíření těžby ropy a se zásahy do přírody to myslel vážně. Hned po inauguraci se proto kromě černého zlata pustil i do národních parků.
Začalo to masivními škrty a vyhazováním. Přestože v národních parcích návštěvníci ročně utratí přes 26 miliard dolarů a na údržbu se vydá pouhých 23 milionů dolarů, prezidentovi se i to zdálo moc.
V návrhu rozpočtu se proto vláda rozhodla snížit jejich financování o čtyřicet procent. K nejméně tisícovce zaměstnanců, kteří už je opustili 14. února v rámci takzvaného „Valentýnského masakru“, by se tak mělo přidat dalších 1500 lidí.
Že by ale parky omezily v důsledku snížení počtu zaměstnanců provoz, vláda nechce – a to i přesto, že někteří z vyhozených varují před delšími frontami a možným ohrožením návštěvníků v případě zanedbání údržby.
Trumpovi ale více než hezké výhledy imponují zvuky pil. V nařízení ze začátku března proto vyzval k rozšíření plochy kácení stromů v národních parcích o 113 milionů hektarů.
Stránka Bílého domu to nazývá „osvobozením lesů“, odstraňováním byrokracie a prosazováním soběstačnosti Spojených států. Kácení je podle ní dobré i pro přírodu – prý „jak ukázaly nedávné požáry v Kalifornii, hospodaření v lesích a snižování rizika požárů jsou pro ochranu životů a komunit ve Spojených státech zásadní“.
Nejspíše se tím ale snaží omezit dovoz dříví z Kanady, s níž nemají Spojené státy v důsledku obchodní války nejlepší vztahy. Magazín Earth.org však poukazuje, že nejvíce by na kácení mohli doplatit sami Američané.
Odlesňování podle něj totiž požárům nezabraňuje, ale naopak způsobuje zvyšování teplot a menší zadržování vody ve krajině, což vznik požárů podporuje. Navíc těžba dřeva ve Spojených státech již nyní produkuje 723 milionů tun oxidu uhličitého ročně, což je desetkrát více než množství způsobené požáry.
A přestože je ropa aktuálně tak levná, že se její těžba ve Spojených státech přestává vyplácet, Trump jde kromě lesů i po ní. Dokonce rozhodl, že je třeba rozdávat povolení k její těžbě ještě rychleji – maximálně do 28 dní.
Snížení z původních až dvou let přišlo v reakci na Trumpem vyhlášenou energetickou nouzi, která podle něj měla nastat v důsledku „škodlivé a krátkozraké politiky předchozí administrativy“.
Stejnými slovy však ekologové popisují i současné kroky prezidenta, který podle nich zbavuje obyvatele potenciálních těžebních oblastí možnosti vyjádřit se k těmto projektům a případně jim vzdorovat.
Kromě Američanů budou pravděpodobně trpět i zvířata a rostliny, na jejichž ochranu se v rámci řešení energetické krize Trump rovněž podíval. Nelíbí se mu například zákon podepsaný Richardem Nixonem, který vyžaduje konzultace mezi úřady, aby se zabránilo ohrožení federálně chráněných druhů v důsledku jejich činnosti.
Yellowstone National Park / Wikimedia Commons (Public domain)
Kromě ropy však chce těžit i všechny ostatní nerostné suroviny a 20. března podepsal příkaz k rychlému zvýšení jejich produkce na veřejných pozemcích. O dva týdny později již americká lesní správa oznámila zrušení výjimky pro dvě oblasti chráněné před těžbou, což podle ní „pomůže zvýšit produkci kritických nerostných surovin“.
Že by ale suroviny okolo řeky Pecos v Novém Mexiku a pohoří Ruby Mountains v Nevadě byly tak nezbytné, je podle Centra pro americký pokrok jen výmluvou. Nezávislá organizace to naopak nazývá jako „záminku k rozprodání americké veřejné půdy“.
Trump se však neomezuje jen na pevninu, a proto na konci dubna podepsal příkaz týkající se rozšíření hlubokomořské těžby. Tu označil za „zásadní národní bezpečnostní a ekonomický zájem“ v soupeření Spojených států s Čínou.
Podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru tím prezident započal novou zlatou horečku a udělený přístup k těmto nerostům označil za „klíčový faktor zdraví a odolnosti dodavatelských řetězců ve Spojených státech“.
Ani to se ale nelíbí ochráncům přírody a ekologům, kteří varují, že tím zřejmě dojde k poničení křehkých ekosystémů, které hluboko pod vodou existují. Dřívější studie navíc odhalila, že až devadesát procent druhů žijících v oblastech, které jsou cílem této těžby, lidstvo dosud nezná a v případě jejich zničení by je ani nikdy nepoznalo.
„Vláda Spojených států nemá právo jednostranně povolit průmyslu, aby likvidoval společné dědictví lidstva a ničil mořské hlubiny pro zisk několika korporací,“ reagoval na rozhodnutí Arlo Hemphill z hnutí Greenpeace.
Trump však rozhněval nejen ochránce přírody, ale i další země. Ty to vnímají jako snahu obejít Mezinárodní úřad pro mořské dno, který sdružuje 167 států a k takové těžbě se staví s opatrností, protože její dlouhodobé negativní následky prokázalo již několik studií.
Příkaz přitom umožňuje americkým společnostem těžit mimo národní jurisdikci, což má podle americké vlády během deseti let přispět k hrubému domácímu produktu částkou 300 miliard dolarů a vytvořit přibližně sto tisíc pracovních míst.
Odpor proti těmto krokům není ve Spojených státech významný, některé obyvatele ale naštvaly – například proti změně definice „nezákonného poškození ohrožených volně žijících živočichů“ už se vyjádřilo 150 tisíc Američanů.
Tento návrh Trumpovy administrativy chce odstranit více než čtyřicet let platné vymezení takového „poškození“ jako významných změn habitatu, které zabíjejí nebo zraňují druhy tím, že je připravují o potřeby, jako je potrava a úkryt.
Proti zásahům do přírody se však nevyjadřují jen aktivisté a podle průzkumu společnosti Data for Progress si dokonce tři čtvrtiny republikánů myslí, že by se národním parkům mělo dostávat stále stejného či dokonce většího financování. Polovina z nich pak vyjádřila znepokojení z čistek mezi zaměstnanci.
Naprostá většina Američanů nesouhlasí ani s jeho plánem předat pravomoci nad těmito oblastmi jednotlivým státům. Dokonce i mezi těmi, kteří se označují za jeho příznivce, je podle průzkumu Colorado College pro takovou změnu jen každý pátý.
Protesty zaměstnanců a rozhodnutí soudu o nutnosti vyhozené znovu přijmout však nedokázaly změnit směr, kterým se Spojené státy v otázce přírody vydaly.
The post Kácí národní parky a těží v chráněných oblastech. Trump rozprodává přírodu USA appeared first on Forbes.
