Klíč ke zrychlení vývoje léků? Startup staví virtuální buňku na jejich testování

Forbes Před 1 dnem

Vývoj jakéhokoli nového léku je letitá a extrémně drahá záležitost. Navíc s minimální šancí na úspěch. Biotechnologický startup QurieGen by tento proces rád zjednodušil. Jak? To jeho šéfka a spoluzakladatelka vysvětlila na zářijové konferenci Forbes Next Big Thing.

„Uvedení jednoho léku na trh trvá v průměru patnáct let. Průměrné náklady se pohybují kolem čtyř miliard dolarů a konečného schválení dosáhne pár procent testovaných molekul. Proces je tedy velmi pomalý a drahý,“ vyjmenovává Kinga Matula, CEO a spoluzakladatelka QurieGen. A obratem dodává, že její firma buduje řešení.

Je to v podstatě virtuální model buňky, který polská vědkyně vysvětluje srovnáním s aplikací Google Maps. „Buňka totiž připomíná soustavu sítí, která funguje podobně jako město,“ říká.

Město má své silnice, autobusové linky či tramvaje. Buňka má v sobě také různé způsoby transportu. Přepis genetické informace z DNA do „transportní“ molekuly mRNA je něco jiného než následná výroba bílkoviny na základě této informace.

Startup QurieGen buduje kompletní digitální mapu těchto procesů. Pracuje u toho se skutečnými tkáněmi i s metodami strojového učení.

„Nejdříve vytvoříme úplnou mapu. Pak pomocí dalších technologií generujeme data velice strukturovaným způsobem, abychom do tohoto digitálního města umístili cestující, kteří se v něm mohou pohybovat,“ vysvětluje Kinga Matula.

Vědkyně tyhle náhodné pasažéry na potulkách buňkou sleduje. „Díky tomu můžeme lépe pochopit, které části města nefungují. Dokážeme identifikovat konkrétní mechanismy v buňce,“ tvrdí.

Jak přesně toho lze využít ve farmaceutickém průmyslu? „Můžeme testovat různé typy léčby. Můžeme říct, zda je lék skutečně vhodným kandidátem k testování,“ říká Matula.

Popisuje to na příkladu farmaceutické firmy, která neví, kde s vývojem léku na nějakou nemoc začít. „Pomůžeme jim pochopit, která část města nefunguje. Identifikujeme jí konkrétní protein, na který se mají zaměřit. V dalším kroku, když už vyvíjejí léčivo a mají skupinu deseti nebo dvaceti kandidátů, jim můžeme sdělit, který z nich je skutečně nejlepší a proč,“ líčí.

Další možností je podle ní stratifikace pacientů. Tedy výběr pacientů, na kterých se bude nějaký nový lék testovat. Vybírá se totiž velice úzká skupina lidí s přesně definovanými charakteristikami. „Tento proces bývá v rámci klinických studií jednou z nejdražších položek,“ upozorňuje.

Technologie startupu QurieGen má podle ní potenciál v budoucnu zachránit miliony životů z řad onkologických pacientů.

Kinga Matula totiž odmala chtěla být lékařkou. Jenže pak dostala strach a na medicínu se nepřihlásila. „Řekla jsem si, že se místo toho stanu vědkyní a budu přispívat k zachraňování životů takto,“ usmívá se. Od té doby posbírala několik titulů z biotechnologie, chemie a chemického inženýrství a před třemi roky se z akademické sféry vrhla na byznys.

Ke startupu QurieGen ji přivedla i osobní zkušenost s rakovinou. „Bylo to v roce 2018, vyvíjela jsem platformu na detekci metastatických pacientů. Byl to můj projekt a potřebovala jsem pro experimentování nějaké zdravé buňky, takže jsem dodala vlastní krev. Byl v ní ale nález, který vedl až k diagnóze,“ popisuje.

„Měla jsem tři operace a už jsem zdravá. To, že jsem si prošla cestu pacienta, mi pomohlo víc pochopit výzvy, kterým čelíme,“ podotýká Matula.

Startup QurieGen už má za sebou pre-seedové investiční kolo, které uzavřel letos na jaře. Celkem 2,2 milionu eur získal od několika fondů v čele s českým deeptechem Tensor Ventures.

Kromě toho se QurieGen dostal do prestižního výběru startupového akcelerátoru z dílny NATO, známého pod zkratkou DIANA – Defence Innovation Accelerator for the North Atlantic.

NATO si vybírá inovativní firmy z členských zemí, které mají kromě civilního sektoru uplatnění i v tom vojenském. V roce 2025 si ze zhruba 2600 uchazečů vybralo 74 startupů, včetně QurieGen. Nizozemský biotech s polskou krví skončil v kategorii „lidské zdraví a výkon“.

„Velkými výzvami v oblasti válčení nejsou jen různé drony a fajnové vybavení. Zásadní otázkou je i detekce biologických a chemických zbraní. Naše unikátní molekulární reprezentace zde může pomoct,“ uzavírá Kinga Matula.