Konflikt na Blízkém východě: Podle Trumpa je dohoda o ukončení války v Gaze blízko

Forbes Před 2 dny

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu na Valném shromáždění OSN popisoval, o co všechno se jeho země zasadila během téměř dvouletého izraelsko-palestinského konfliktu. Řada delegací však sál na protest opustila ještě před začátkem jeho monologu. Americký prezident Trump hovoří o dohodě o ukončení války, Španělsko zavedlo na Izrael zbraňové embargo a v Itálii demonstrovaly statisíce lidí. Co dalšího přinesl týden na Blízkém východě?

Netanjahův proslov na Valném shromáždění OSN. Izrael zdevastoval íránský jaderný a balistický program, tvrdě udeřil na jemenské povstalce a libanonské militantní hnutí Hizballáh a zničil většinu teroristické organizace Hamás v Pásmu Gazy, musí ale zlikvidovat zbytky Hamásu ve městě Gaza, odkud prchají statisíce lidí. V projevu na Valném shromáždění OSN to uvedl izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

Netanjahu promluvil také přímo k rukojmím zadržovaným palestinskými ozbrojenci v Pásmu Gazy a vzkázal jim, že na ně Izrael nezapomněl a nebude mít klid, dokud se nevrátí do vlasti. Izraelský premiér také opětovně vyzval Hamás ke složení zbraní.

Řada delegací jednací sál Valného shromáždění před začátkem projevu na protest opustila. Netanjahův projev v OSN kritizovala izraelská opozice i příbuzní rukojmích.

Do New Yorku? Jedině oklikou. Netanjahu se na osmdesátou sešlost OSN v New Yorku vyhnul vzdušnému prostoru většiny evropských zemí, s výjimkou Itálie a Řecka, informoval ve čtvrtek zpravodajský server The Times of Israel (ToI).

Premiér podle něj zřejmě zvolil delší cestu, aby se vyhnul problémům souvisejícím se zatykačem, který na něj loni v listopadu vydal Mezinárodní trestní soud kvůli podezření z podílu na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Pásmu Gazy.

Trump to vidí jinak. Navzdory okolnostem americký prezident Donald Trump v pátek uvedl, že dohoda o ukončení války v Gaze je blízko. Novinářům také řekl, že dohoda přivede domů rukojmí, které drží palestinské teroristické hnutí Hamás už skoro dva roky.

Trump už o den dříve prohlásil, že Spojené státy jsou blízko uzavření „nějakého druhu dohody“ o Gaze. Prohlásil to poté, co se na okraj Valného shromáždění OSN setkal s lídry některých blízkovýchodních zemí, jimž předložil 21bodový mírový plán.

Izrael na Eurovizi? Členové Evropské vysílací unie (EBU), která pořádá mezinárodní písňovou soutěž Eurovize, budou hlasovat o účasti Izraele na jejím příštím ročníku. Podle agentury AP to řekl Dave Goodman, mluvčí EBU, která sdružuje veřejnoprávní televizní a rozhlasové stanice. Hlasování se uskuteční začátkem listopadu na mimořádném zasedání EBU. Příští ročník Eurovize pořádá Rakousko.

Rusko-íránský pakt o výstavbě atomovek. Írán podepsal s ruskou státní jadernou společností Rosatom smlouvu o výstavbě čtyř jaderných elektráren v Íránu za 25 miliard dolarů (521,5 miliardy korun). Uvedla to v pátek íránská tisková agentura IRNA.

Kritika Izraele a proces uznávání Palestiny. Šéf palestinské autonomie Mahmúd Abbás v projevu k zasedání Valného shromáždění OSN opět odsoudil útok Hamásu na Izrael ze 7. října 2023 a uvedl také, že Palestinci odmítají antisemitismus. Palestinské teroristické hnutí Hamás znovu vyzval, aby složilo zbraně.

Abbás, který hovořil prostřednictvím videopřenosu, jelikož mu Spojené státy nedaly vízum, také řekl, Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu, a vyzval všechny zbývající země, aby uznaly budoucí palestinský stát.

Ten už uznávají víc než tři čtvrtiny států OSN. S uznáváním Palestiny začalo trio anglicky mluvících zemí Velká Británie, Austrálie a Kanada, později se připojilo i Portugalsko.

Netanjahu svým protějškům vzkázal, že žádný palestinský stát nebude a že jeho uznání je právě jen odměnou terorismu. Také izraelská diplomacie kategoricky odmítla jednostranný krok, který podle ní jen destabilizuje region a maří vyhlídky na mírové řešení konfliktu.

Česko do skupiny nepatří. Česká vláda svou podporou legitimizuje porušování humanitárního práva Izraelem v Pásmu Gazy. V rozhovoru to řekl vedoucí humanitárních programů organizace Člověk v tísni Marek Štys. Podle něj je třeba, aby vládní představitelé naopak společně s mezinárodním společenstvím vyvíjeli tlak na izraelské politiky k přijetí příměří v Pásmu Gazy. Bez toho se podle Štyse nemůže zlepšit katastrofální situace v Gaze.

Dopis prezidentovi. Více než tři stovky osobností se otevřeným dopisem obrátily na prezidenta Petra Pavla kvůli tomu, že vláda Petra Fialy (ODS) se podle nich nezasazuje o dodržování lidských práv a mezinárodního práva v Pásmu Gazy. Informovala o tom iniciativa Mluvme o tom, v níž je například bývalá veřejná ochránkyně lidských práv Anna Šabatová nebo bývalý český diplomat v Izraeli Antonín Hradilek.

Pavel již dříve řekl, že proces palestinské státnosti musí být výsledkem jednání všech zainteresovaných stran včetně Izraele a musí k tomu být splněny alespoň základní podmínky. Jinak je to podle něj víceméně politická deklarace, která v dané situaci může vzbudit očekávání, jež budou ztěžovat samotná jednání.

Zbraňové embargo na Izrael. Španělská vláda v úterý oficiálně schválila výnos, který zavádí zbraňové embargo na Izrael. Po zasedání kabinetu to oznámil tamní ministr hospodářství Carlos Cuerpo. Španělský premiér Pedro Sánchez zavedení embarga oznámil v reakci na genocidu, kterou podle jeho názoru páchá Izrael v Pásmu Gazy. Ministerstvo obrany už oznámilo, že zrušilo zakázky na nákup izraelských zbraní zhruba za jednu miliardu eur (24,3 miliardy korun).

Zatímco Španělsko si zapsalo Izrael na černou listinu, Bílý dům minulý týden vyjádřil Izraeli podporu pro prodej zbraní v hodnotě zhruba šesti miliard dolarů (124 miliard korun).

Masové demonstrace v Itálii. Přes sto tisíc lidí v pondělí v sedmi desítkách měst v Itálii demonstrovalo za příměří v Pásmu Gazy, informovala veřejnoprávní televize Rai. Blokádami několika silnic i dálnic a přístavů a celodenní stávkou zaměstnanců, zejména v dopravě, vyjadřovali Italové podporu palestinským civilistům trpícím už dva roky izraelským bombardováním.

Na většině míst byly demonstrace klidné, někde se ale skupinky střetly s policií. Nejhorší byla situace v Miláně, kde bylo při násilnostech zraněno šedesát policistů, část z nich skočila v nemocnici, napsala agentura ANSA.