Most na Výtoni smí zůstat, vláda Nepálu však ne. Představujeme sedm knih, které vám pomohou zorientovat se v hlavních událostech srpna a poznat je i z jiných perspektiv.
Otevření Masarykovy obálky
Dvě dlouhá desetiletí od jejího získání Národním archivem se čekalo na otevření obálky, která měla skrývat poslední slova prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Nakonec se ale Češi dočkali. A ukázalo se, že zřejmě vůbec o poslední slova nejde.
Naopak má dopis být zřejmě z léta roku 1934 a prezident si v něm žádal „velký funus“. „Jestliže lidé jsou nevzdělaní a hloupí, nemůžete toho moc udělat,“ nechal do dopisu napsat a poradil, že lidé jsou hloupí rádi, ale ostatní by jim to neměli dělat jednoduché a spíše by se s nimi měli hádat.
Korespondence T. G. Masaryk – zahraniční Němci (1877–1918) – Jana Malínská, Vratislav Doubek, Johannes Gleixner a Jan Kahuda
Foto Masarykův ústav AV ČR
Kdy by si toho chtěl od prvního československého prezidenta přečíst více, je mu k dispozici série knih jeho dopisů. Masarykův ústav nabízí například korespondenci mezi Masarykem a básníkem a politikem Josefem Svatoplukem Macharem nebo druhým československým prezidentem Edvardem Benešem.
Ve vydání zahraniční Němci jsou zase viditelné jeho kontakty s těmito historickými osobnostmi na více než 200 dokumentech opatřených poznámkami.
Vražda Charlieho Kirka
Amerického pravicového aktivistu a jednoho z nejvýraznějších stoupenců prezidenta Donalda Trumpa zastřelil 10. září atentátník při debatě se studenty na vysoké školy. Právě tímto debatováním Kirk proslul.
Kromě toho se v rámci své organizace Turning Point podílel třeba na tvorbě seznamu vysokoškolských učitelů, kteří podle něj měli šířit „protiamerické hodnoty“. Propagoval také křesťanský nacionalismus, tradiční genderové role a vystupoval ve snaze zabránit regulaci střelných zbraní.
Jeho pohřbu, na kterém za doprovodu pyrotechniky promluvil i Trump, se zúčastnilo na devadesát tisíc lidí. Nyní chce část republikánské strany Kirkův obličej vyrazit na 400 tisíc dolarových mincí.
Je to po dvou pokusech o atentát na Donalda Trumpa a útoku na dva demokratické politiky a jejich partnery další případ násilí střelnou zbraní vůči politikům ve Spojených státech.
Na konci září pak atentátník zabil jednoho migranta, další dva postřelil a poté obrátil zbraň proti sobě. Jen za tento měsíc pak v zemi proběhlo více než pětadvacet masových střeleb a v den, kdy atentátník zastřelil Charlieho Kirka, zavraždil šestnáctiletý neonacista dva spolužáky a poté zabil sám sebe.
A History of the United States through High-Profile Assassinations – Mark Jones
Foto Cognella Academic Publishing
Od duelu otců zakladatelů Spojených států Alexandera Hamiltona a Aarona Burra přes vraždu Martina Luthera Kinga mladšího až po několik úspěšných i neúspěšných pokusů o atentát na prezidenty, Američané mají s násilím střelnými zbraněmi vůči politickým představitelům problémy už staletí.
Právě tyto případy i méně známý atentát na senátora Hueyho Longa nebo neúspěšný pokus o zavraždění nejdéle sloužícího guvernéra Alabamy George Wallace rozebírá Mark Jones ve své více než 400 stran dlouhé knize.
Zemřel Giorgio Armani
V jednadevadesáti letech zemřel jeden z nejvýznamnějších návrhářů a zároveň jeden z nejbohatších mužů světa Giorgio Armani. Ten se dříve živil i jako nákupčí a aranžér výloh pro milánský obchodní dům La Rinascente a svou první kolekci vytvořil až v 70. letech minulého století.
Jako podnikatel pak před padesáti lety založil firmu Giorgio Armani, známější jen jako Armani, která je dodnes se společnostmi Gucci a Prada součástí trojice největších módních podniků v Itálii.
Giorgio Armani – Giorgio Armani
Foto Rizzoli
Příběh svého života i své firmy shrnul Armani v této luxusní knize. Ačkoli je již starší, dodnes je k dostání a vyhledávána milovníky módy – i proto stojí skoro stejně jako v době svého vydání před deseti lety, kdy za ni zájemci dali kolem tří tisíc korun.
Kdo by si pak chtěl pořídit podepsanou a číslovanou „deluxe“ edici, zaplatí za ni dnes přes čtyři tisíce korun. Stát je ale o co, protože v knize Armani popisuje například tvrdé dětství, kdy během druhé světové války unikal před ostřelováním spojeneckými letadly. Vyprávění doplňují stovky barevných i černobílých fotografií ze života módní hvězdy.
Ruské drony a stíhačky nad Evropou
Nejméně devět případů narušení vzdušného prostoru zaznamenaly v září země Evropské unie. Nejdříve dva, pak jeden a následně více než dvacet dronů vlétlo mezi 4. a 9. zářím do Polska, další dron přeletěl přes Rumunsko a tři stíhačky MiG-31 na dvanáct minut vletěly nad Estonsko.
U všech z těchto případů se ukázalo, že se jednalo o ruskou techniku. Kvůli dronům dosud neznámého původu musely třikrát za týden zareagovat i letiště v Dánsku, což tamní premiérka Mette Frederiksen označila za snahu „destabilizovat naši společnost“.
Jednou od Polska a jednou od Estonska pak došlo k aktivaci článku čtyři Severoatlantické smlouvy, který vede ke konzultaci bezpečnostní situace mezi členy aliance. Mezitím vyzval k případnému sestřelování ruských dronů a stíhaček český prezident Petr Pavel i americký prezident Donald Trump.
The New Total War – Bob Seely
Foto Biteback Publishing
Bývalý voják a dnešní vedoucí strategie ve startupu Trypillian zaměřenému na obranné technologie sepsal v knize The New Total War, v čem se válka Ruska s Ukrajinou liší od dřívějších konfliktů.
Přibližuje taktiky agresora, mezi které patří kromě dronových útoků také unášení dětí a kyberútoky, ale zároveň ukazuje i příběhy Ukrajinců, které na svých cestách po zemi potkal.
„Rusko se považuje za zemi ve válce se Západem i Ukrajinou a některé z tam použitých taktik nasazuje i proti nám,“ argumentuje Seely a několik měsíců po červencovém vydání se tato věta potvrzuje téměř každý den.
Spojení nemocnic
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek rozhodl, že se Fakultní nemocnice v Motole a Nemocnice Na Homolce spojí do jedné. Dojít k tomu má od ledna 2026 a ředitelem celku se stane Petr Polouček, který už dnes obě nemocnice vede.
Podle Válka za rozhodnutím sloučit nemocnice stojí hlavně úspory, které mají po kroku nastat, jak velké budou, se však ještě neví. Další výhodou by měla být i údajná možnost komplexu dosáhnout díky větší velikosti na vyšší dotace z Evropské unie.
The Strange Case of Jane O.
Foto Random
Z nemocničního prostředí je i letošní kniha autorky Karen Thompson Walker, jejíž hrdinkou je osmatřicetiletá knihovnice, která zažívá zvláštní psychologické symptomy. Amnézie, předtuchy, halucinace a nevysvětlitelný pocit hrůzy ji provází až do chvíle, kdy se po návštěvě psychiatra ztratí.
Když se probudí poté, co se v bezvědomí objeví v brooklynském Prospect Parku, nepamatuje si vůbec nic. Je proto na psychiatrovi Henrym Byrdovi, aby zjistil, že to, co se s ženou skutečně děje, je ještě podivnější, než prvně předpokládal.
Most na Výtoni zůstává
UNESCO a památkáři vyhráli, most na Výtoni čeká místo zbourání rekonstrukce. Podle ministra dopravy Martina Kupky, který odkazoval na rozhodnutí Výboru UNESCO, „by přesun původní nýtované příhradové konstrukce znamenal nevratnou ztrátu významného kulturního prvku“.
Práce na projektu, v rámci kterého dostane původní konstrukce novou kolej, by se měly protáhnout až do roku 2032. Na rozhodnutí zřejmě měla vliv i obava z toho, že by Česko mohlo o zápis Prahy na seznam světového dědictví přijít, pokud by padlo rozhodnutí opačné.
Revoluce 1848 v Evropě, Praze a v Brně – Vladimír Filip
Foto Josef Filip
Přestože most na Výtoni stojí od roku 1872 s přestavbou v roce 1901, úplně první most na místě vznikl v revolučním roce 1848. Když tehdy nastalo Pražské červnové povstání, postavili se radikální demokraté proti Rakouskému císařství.
Tehdy se na Vltavě objevil vorový most, přes který měly dorazit posily pro povstání. Jenže vzpoura nakonec dobře nedopadla ani pro vzbouřence, ani pro most – ten vítězové rozebrali a dřevem z něj si zatopili.
Jak protesty roku 1848 vypadaly i v jiných zemích Evropy a jak tato krveprolití ovlivnila situaci v našich největších městech, popisuje kniha příznačně pojmenovaná Revoluce 1848 v Evropě, Praze a v Brně.
Protesty v Nepálu
A u revolucí můžeme zůstat – jedna taková právě proběhla v Nepálu. Tam mladí proti masivní korupci a vládnímu nepotismu demonstrovali již dříve, poté co však vláda na začátku září zablokovala 26 sociálních sítí, se protesty doslova rozohnily.
Během pěti dní zemřelo nejméně 74 lidí a v plamenech padl nepálský parlament, domov prezidenta, vězení, finanční úřady i policejní stanice. Protestující studenti navíc armádě a policii sebrali řadu zbraní a nakonec dosáhli svého cíle – 11. září se s nimi setkal prezident země Rám Čandra Poudel.
U toho vyjednávali, kdo novou vládu povede. Jméno Sušíly Kárkí přitom nevybrala malá skupinka revolucionářů, jak to jindy bývá, ale hlasovalo se o něm na sociální síti Discord ve skupině s více než sto tisíci členy.
Twitter and Tear Gas – Zeynep Tufekci
Foto Yale University Press
O tom, jak by něco takového bylo možné, psala už dříve turecká techno-socioložka Zeynep Tufekci. Ve své knize se zabývá sílou, ale i slabinami, které má využívání nových technologií k mobilizaci davů.
To popisuje na povstání zapatistů v Mexiku, využití Twitteru k organizování lékařské pomoci během arabského jara či protestů v jejím rodném Turecku. Sama se přitom vydala do ulic a přímé svědectví z toho v knize zahrnuje.
The post Masaryk, Armani a nepálská revoluce. Sedm knih jako ohlédnutí za děním v září appeared first on Forbes.
