04. květnaSvátek má Venku je 10 °C, Zataženo Déšť

Minimální důstojná mzda je 40 912 Kč, vypočetli experti. Dvě třetiny lidí na ni nedosáhnou

CNN Prima News Před 2 lety

V roce 2021 činila minimální důstojná mzda v regionech 31 146 korun, v Praze 36 717 korun. Nárůst v uplynulém roce způsobila zejména vysoká inflace, když nominální mzdy rostly pomaleji než spotřebitelské ceny. Pod úrovní minimální důstojné mzdy se tak ocitlo o 800 tisíc pracovních úvazků víc než v roce 2021. Minimální důstojná mzda se dostala na úroveň průměrné mzdy, která loni v ČR činila 40 353 korun.

ČTĚTE TAKÉ: Vybíráme hudbu na Titaniku. Nynější důchodový systém je neudržitelný, míní ekonomové

„Vysoký růst cen se koncentruje v oblasti základních potřeb, které mají větší dopad na nízkopříjmové zaměstnance,“ upozornil ekonom Jan Bittner. Připomněl, že nominální mzdy inflaci nepokrývají. „Sledujeme politické tlaky, aby mzdy nadále nerostly tak vysokým tempem, protože by údajně hrozila mzdově-inflační spirála,“ dodal.

Menší než minimální důstojnou mzdu mají častěji ženy než muži. Týká se to 68 procent pracovních úvazků žen a 53 procent pracovních úvazků mužů. „Důvodem je mzdová nerovnost mezi muži a ženami, která je v Evropě nadprůměrná,“ řekl Bittner.

Minimální důstojná mzda se počítá na základě aktuálních cen, jakou výši by musela mít odměna za práci za běžnou pracovní dobu, aby pracujícím a jejich domácnostem poskytla dostatek finančních prostředků k životu, který je většinou společnosti vnímaný jako určitý základní standard. Mají se z ní dát pokrýt náklady na stravu a bydlení, ošacení, dopravu, zdravotní péči, vzdělání a volný čas a zaplatit další důležité výdaje včetně úspor pro případ neočekávaných okolností. Platforma ji zveřejňuje od roku 2019.

Podle odborníků z platformy je jedním z důvodů, proč jsou mzdy v Česku pod úrovní minimální důstojné mzdy, slabší postavení zaměstnanců. „Jedním z důvodů, proč je u nás tlak na navýšení mezd nižší než jinde v EU, je naše relativně nízká odborová organizovanost. Slabou pozici pracujících umocňuje také fakt, že se u nás vyjednává převážně na podnikové a nikoli sektorové úrovni, jak to je běžné například v Německu,“ uvedla Kateřina Smejkalová z nadace Firedrich-Ebert-Stiftung, která má blízko k německé sociální demokracii.

Pokračovat na celý článek