„Jeden vskutku silný nástroj na regulaci cen máme, a to zákon o cenách. Když si ho přečteme, tak regulační orgány – vláda nebo třeba ministerstvo financí – mohou stanovovat maximální ceny, minimální ceny nebo je usměrňovat v cyklu. Když jsme se ale dívali na srovnání se zahraničím, tak jsem vděčný, že k tomu stát nepřistoupil,“ podotkl Mlsna.
Za příklad uvedl Maďarsko, které k regulaci cen potravin tímto způsobem přistoupilo. „A je na tom tragicky – mají tragickou inflaci, nedostatek potravin, některé se musely dávat na příděl. V globálním světě, volném pohybu osob a zboží má regulace kontraproduktivní důsledky,“ doplnil.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Obchody nespolupracují. Proto jsme bouchli do stolu, řekl Nekula k vysokým cenám potravin
Dalším nástrojem je podle něj boj s inflací. „Je vidět, že mezi zvýšením cen potravin a inflací je neúprosná závislost. Kde je vysoká inflace, tam je růst potravin. Na prvním místě jsou pobaltské státy, Maďarsko a poté Česko. Je v tom vidět přímá úměra,“ sdělil Mlsna.
Prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová s Mlsnou souhlasí v tom, že zastropování cen potravin by nemělo smysl. „Co smysl má, je snížení DPH na potraviny. Můžeme se bavit o jeho snížení na nulu, například na dobu neurčitou,“ řekla. Podle předsedy ÚOHS se kvůli 15procentní dani na potraviny čeští prvovýrobci a zpracovatelé stávají v zahraničí nekonkurenceschopní.
„Musí v Česku zaplatit 15procentní daň, zboží vyvézt a vydělat. Pro agrosektor je velmi tíživé obstát v evropské konkurenci,“ doplnil. Vláda by tak podle něj po vzoru Francie mohla dojít k dohodě s obchodními řetězci, kdy by za určitých podmínek stanovila nižší daň na určité potraviny – zejména ty základní.
