Bývalé pražské nádraží Bubny zrekonstruuje na Centrum paměti a dialogu Bubny společnost Metrostav DIZ za téměř 187 milionů korun bez DPH. Zhotovitele stavby vybrala Správa železnic, práce začnou v létě a potrvají dva roky, sdělili ve čtvrtek za centrum Jana Smolková a za Správu železnic Dušan Gavenda.
Místo, kterým za druhé světové války prošlo na padesát tisíc převážně československých Židů při transportu do Terezína a koncentračních a vyhlazovacích táborů, se má stát prostorem pro uchovávání svědectví obětí holokaustu.
„Začátek rekonstrukce je začátkem nové etapy. Chceme vytvořit prostor, který bude připomínat památku obětí holokaustu, ale zároveň inspirovat k citlivému vnímání současnosti a odpovědnému přístupu k budoucnosti,“ uvedla Pavlína Šulcová, ředitelka centra, které je příspěvkovou organizací ministerstva kultury.
Proměnu původního bubenského nádraží navrhl královéhradecký ateliér ARN Studio, který vedou architekti Jiří a Michal Krejčíkovi. Projekt vznikl na objednávku původní organizace Památník ticha, kterou ministerstvo kultury loni transformovalo na Centrum paměti a dialogu Bubny a změnilo její vedení. Správa železnic podle zadání výběrového řízení původně předpokládala, že přestavba vyjde na 215 milionů korun bez DPH, výsledná nabídka je tak levnější.
Správa železnic projekt podle Gavendy koordinuje s právě končící modernizací trati z nového nádraží v Bubnech do zastávky na Výstavišti. Vlaky s cestujícími se sem vrátí v polovině ledna, vzniklo pro ně jiné a mnohem větší nádraží.
Na původním nádraží vznikne vedle výstavních sálů a multifunkčních prostor také kavárna a počítá se i s oživením přilehlého veřejného prostranství. Stavba má podle představ architektů symbolizovat mlčení, což mají umocnit zaslepená okna. Místu má i nadále vévodit plastika Aleše Veselého Brána nenávratna, kterou představuje železniční kolej zdvižená k nebi.
„Přede dveřmi hlavního vstupu, které mohou být symbolickým způsobem vnímány jako ústa domu, je vztyčená stéla, která je překrývá, jako ruka položená před ústa, aby nepromluvila. Hmota se prolamuje směrem vzhůru jako naděje. Nástavba nového patra na původních zdech nádraží přestává být mlčícím. Otevírá se směrem vzhůru. Světlo přichází seshora,“ popsali svůj záměr architekti na webu studia.
Nádražní budova pochází z roku 1873 a dnešní podobu dostala ve 20. letech 20. století. V letech 1941 až 1945 z ní bylo deportováno téměř padesát tisíc československých Židů a lidí označovaných norimberskými zákony za Židy do ghett v Lodži a v Terezíně. Od roku 2022 budova neslouží cestujícím ani dopravním zaměstnancům.
The post Nádraží Bubny se přemění na Centrum paměti a dialogu. Rekonstrukce bude stát 187 milionů appeared first on Forbes.
