Práce na dovolené se stala tak populární, že si vysloužila i vlastní termín – workation (kombinace anglických slov work – práce a vacation – dovolená). Zatímco mnozí na tento trend nedají dopustit, jiní ho považují za vůbec nejhorší kombinaci. Zaměstnanec si neodpočine a odvedená práce taky nestojí za moc.
Spojení dovolené s prací zní na papíře jako sen. Máte volnější režim, prodloužíte počet dní strávených mimo domov a mezi poradami se můžete jít vykoupat. Jenže…
„Nikdo vám neřekne, jak je workation vyčerpávající. Na papíře to vypadalo skvěle – ráno jsem si zacvičila, přes den pracovala a večer objevovala město. Ale realita? Byl to logistický chaos,“ svěřila se zakladatelka WTFund Harnidh Kaur o svém měsíčním pobytu na Srí Lance, v Dubaji, Bombaji a Rišikéši, během kterého zároveň pracovala.
„Na workation jsem nenáviděla každou minutu. Každé jedno místo, bez ohledu na to, jak bylo krásné, mi připadalo jako série zmeškaných příležitostí,“ napsala Kaur ve svém newsletteru, který odebírá přes šest tisíc lidí.
Spojovat volno s prací začalo být běžné pro ty, kteří si chtějí prodloužit čas v dovolenkových destinacích. Podle Holiday Barometru agentury Ipsos z roku 2024 plánovala v budoucnu čtvrtina evropských cestovatelů během dovolené pracovat.
Workation využívají majitelé firem, manažeři i řadoví zaměstnanci. Na co si dát pozor, jak z ní vytěžit maximum a pro koho to vůbec není dobrý nápad?
Ať už jde o dva týdny u moře, nebo prodloužený víkend na chatě, ředitel reklamní agentury Zaraguza Jakub „Kuko“ Mazán si s sebou téměř vždy bere i práci. Našel si vlastní systém, který mu funguje.
„Na dovolené si vždy ráno rychle projdu maily, ale neodpovídám na ně. Jen chci být v obraze. Když vím, co se děje, paradoxně si dokážu víc odpočinout. Také nemám problém připojit se na důležité, předem naplánované meetingy nebo si s někým krátce zavolat. Vyplývá to z podstaty pozice, kterou zastávám, a nevadí mi to,“ naznačuje Mazán.
Práci na dovolených věnuje v průměru kolem pěti procent času, ale dříve na nich téměř vůbec neodpočíval. Na některých výletech pracoval osmdesát až devadesát procent času.
„Mrzí mě to a vím, že to není přístup, s nímž bych se chtěl chlubit, ale i díky tomu jsem dnes tam, kde jsem,“ uvádí.
Foto Oliver Sjöström/ Unsplash
Jeho systém spočívá v dostatečném plánování a nastavení očekávání – svých i okolí. Rodině vždy jasně a předem oznámí, že dopoledne musí pracovat a kolik času potřebuje. K podobnému zjištění došla i Harnidh Kaur, která označila stanovení hranic za jedno z pěti hlavních poučení ze své nedávné workation.
„Pokud bezpodmínečně musíte kombinovat práci a cestování, stanovte si jasné hranice. Vyhraďte si čas na práci a dodržujte ho. Ale co je důležitější, vyhraďte si čas i na nepracování,“ radí Kaur.
V opačném případě se může stát, že budete mít „rozteklý“ mozek na deseti místech a nic nebudete dělat pořádně. Při východech slunce si budete klást otázky, jestli jste odpověděli na důležitý e-mail, a během plavání s delfíny vás napadne, zda je váš tým v pořádku.
Ačkoli myšlenka pracovat z jiného místa než kanceláře existovala už dávno, pandemie koronaviru umožnila mnoha zaměstnancům pracovat z jakéhokoli místa s připojením k internetu a v jakémkoli rozsahu.
Pojem workation se stal populárním zejména po roce 2020, kdy jeho vyhledávání na Googlu vzrostlo následující rok o 247 procent. Od té doby jeho obliba stále roste.
„Poprvé jsem byl na workation od 5. června do 7. srpna 2023. S manželkou a malým psem jsme autem procestovali celé Řecko od severu až k Athénám a trajektem na Krétu. Letos pojedeme znovu na sedm týdnů,“ prozrazuje mentor Roman Rác ze společnosti Growision.
Důvodem jeho spojení práce s dovolenou bylo, že chtěli strávit více času v jiné zemi a vyzkoušet si, jak dlouho to zvládnou.
„Pracoval jsem každý den, ale ve flexibilním režimu. Průměrně šest hodin denně. Jen poslední dva týdny jsem měl opravdu volno. Ráno jsem chodil plavat do moře, pak si dal snídani a kávu. Když bylo největší horko, pracoval jsem uvnitř nebo ve stínu v restauraci či kavárně. Odpoledne po třetí až čtvrté jsme vyráželi na výlet nebo se koupat,“ doplňuje.
Zatímco některé resorty či kavárny se snaží přilákat digitální nomády a podporují workation prostřednictvím vízových programů a zlepšováním infrastruktury, jiné je doslova vyhánějí. Řada anglických kaváren zavedla pravidlo „no laptop“ a notebook vám zavřou hned, jak ho otevřete.
Kavárna Grounded v londýnské čtvrti Bow zavedla zákaz používání notebooků v pracovních dnech od jedenácti hodin dopoledne do tří hodin odpoledne. Podobně fungují i mnohé další podniky. Chtějí, aby se lidé spolu znovu bavili, smáli, flirtovali a byli hluční.
„Měli jsme štamgastku, která přicházela doslova hned po otevření, kolem půl sedmé ráno, a zůstávala se svým notebookem a jednou kávou až do tří. Poté, co jsme zavedli zákaz notebooků, od nás bohužel odešla,“ řekla pro britský list The Guardian Vestina Pranaityte generální manažerka Grounded.
Zatímco některým lidem workation nesedne, jiní v ní našli doslova záchranu pracovního života. Dokáže zvýšit produktivitu, snížit napětí a zlepšit i pracovní spokojenost. „Změna prostředí mi prospěla zejména v kreativitě a schopnosti řešit problémy efektivněji,“ prozrazuje Rác.
Nevýhodou podle něj bylo dlouhodobější osobní odpojení od kolegů a klientů a mírné rezervy v plánování, když ho u dvou klientů museli zastoupit kolegové. Bylo to však v létě, kdy je většina lidí na dovolené, takže mu volnější režim přišel vhod.
„Nevím, jestli by mi workation fungovala i v hlavní sezoně, kdy je mnohem více práce, eventů, a tím pádem i požadavků na osobní setkání,“ zamýšlí se.
Zájemcům o tuto formu práce doporučuje důkladně si rozvrhnout a naplánovat spolupráci s kolegy, aby vaše fyzická nepřítomnost nebyla pro tým přílišnou zátěží. Pomoci může i aktivní práce s ubytovacími portály a včasná rezervace ubytování.
„Je vhodné vyhledat a naplánovat ubytování alespoň půl roku dopředu, ideálně devět měsíců. Tehdy je všechno levnější než těsně před sezonou. Dají se tím ušetřit i desetitisíce korun,“ tvrdí Rác.
Foto Christin Hume / Unsplash
Dalo by se najít mnoho příkladů, které workation doporučují, ale možná užitečnější jsou ponaučení. Pro koho je takový způsob práce vhodný, a pro koho ne? Je to opravdu taková romantika, jak to na první pohled vypadá?
Harnidh Kaur říká, že po workation byla vystresovanější než před ní. Nejvíce jí znervózňovala logistika a plánování cesty, kterou označila za lekci chaosu.
„Lety a hotely se málokdy shodovaly s tím, na čem jsme se dohodli po telefonu. Strávila jsem hodiny hledáním stabilní wi-fi, jen aby mi v nejhorší možnou chvíli spadla. Každé nové místo s sebou přinášelo vlastní výzvy: neznámé pracovní prostory, nečekaná vyrušení a podobně. Stůl v hotelové hale prostě není totéž co kancelář, bez ohledu na to, jak pěkný je odtamtud výhled,“ vypočítává Kaur.
„A to ani nechci rozvádět, jak to bylo fyzicky vyčerpávající. Každý druhý den jsem si balila notebook, nabíječky a věci na cvičení a všechno to tahala po letištích a hotelech. Než jsem si vůbec sedla k práci, polovinu energie jsem spálila na přesunech,“ dodává.
Ve svém newsletteru zdůrazňuje i neustálý shon, který kombinace práce a odpočinku přinesla. Z posilovny spěchala zpět na pracovní online schůzky, z nich na západ slunce a takto pořád dokola.
Zároveň upozorňuje, že její situace může být specifická, protože vede tým. Myslela si, že fyzická přítomnost na hovorech bude stačit, ale pravda je podle ní jiná – být na videohovoru, když jste psychicky vyčerpaní a emocionálně odpojení, se nepočítá jako přítomnost.
„Když se tam jako vedoucí neukážete, ovlivní to váš tým způsobem, který si uvědomíte až později. Těžko se to vysvětluje. Nejde o zmeškané aktualizace nebo o to, že bych něco nezvládla. Jde o přítomnost. Když vedete tým, lidé nepotřebují jen váš výkon, potřebují vaši pozornost, vaši energii, vaši přítomnost. A tu jsem jim ze sta různých hotelových pokojů nedokázala poskytnout,“ přiznává Kaur.
I když se šéfka WTFundu na další workation už nechystá, dokázala si z ní odnést pět věcí, které by dnes udělala jinak. Prvním pravidlem je jasně oddělit práci a odpočinek. Buď jedno, nebo druhé. Když se budete snažit dělat oboje, budete mít pocit, že selháváte v obou.
Stanovte si hranice. Pokud je to skutečně nezbytné a musíte kombinovat práci a cestování, vyhraďte si na to konkrétní čas a dodržujte ho. Co je ale ještě důležitější, vyhraďte si čas i na nepracování.
Také je důležité si uvědomit – zejména pokud jste manažer a vedete tým nebo firmu – že na vaší přítomnosti záleží. Nejde jen o výkon. Jde především o energii a o skutečné, plnohodnotné spojení s lidmi.
Neidealizujte si workation. Práce během dovolené v chatě na stromě s výhledem do pralesa sice na Instagramu vypadá skvěle, ale realita je mnohem méně okouzlující. Vstupujte do ní s realistickými očekáváními.
Neméně důležité je upřednostnit vlastní pohodu. Ať už jde o vaši fyzickou kondici, nebo duševní zdraví, neobětujte je kvůli nějakému zážitku. Žádný cíl nestojí za to, abyste se kvůli němu vyčerpali.
Pro Harnidh Kaur nakonec nebyla nejnáročnější logistika ani pracovní zátěž, ale emoční nesoulad. Ocitla se na všech těch neuvěřitelných místech, o kterých dlouho snila – a místo nadšení cítila jen smutek.
„Seděla jsem u řeky Gangy, pozorovala slunce zapadající za hory, obklopená klidem a krásou. Mělo to být kouzelné. Místo toho jsem cítila tíhu viny a stresu. Když jsem pracovala, měla jsem pocit, že mi uniká krása kolem mě. A když jsem se zase snažila těšit z okolí, měla jsem pocit, že selhávám v práci,“ popisuje Kaur.
Zkušenost z měsíční workation jí připomněla, že někdy honba za rovnováhou vytváří ještě větší chaos. Je proto podle ní naprosto v pořádku si přiznat, když něco nefunguje, a říct si: „Tohle není pro mě.“
„Až budu příště cestovat, dám si slib: Buď budu pracovat, nebo si budu užívat dovolené. Ale nebudu se snažit dělat obojí. Protože některé věci si zaslouží naši plnou pozornost. Vlny, hory, lidé kolem nás – a především my sami,“ uzavírá Kaur.
The post Nahoře sako, dole plavky. Je práce na dovolené splněný sen, nebo noční můra? appeared first on Forbes.
