Najít své poslání. Číňanka ukazuje v Lá Bù Lá neznámou kuchyni své domoviny

Forbes Před 3 hodinami

První dva podniky nevyšly úplně podle jejích představ. V bistru Chi Xiao Mian odprodala svůj podíl, v druhém Mi I’m se příliš spoléhala na vášeň a zapálení pro věc místo zkušeností. Číňanka Wen si vzala k srdci ponaučení a otevřela bistro Lá Bù Lá, kde se dveře od prvního dne netrhnou.

Jako v předchozích podnicích, i tady Wen ukazuje kuchyni ze svého rodného města Čchung-čching a jeho okolí. Čínská kuchyně je u nás téměř neznámá a Wen je jakousi průkopnicí, která nám ji chce přiblížit.

Zároveň s pokorou jí vlastní zdůrazňuje, že se sama každý den učí, což ji na gastronomii nejvíc baví. Vystudovala ekonomii a byznys, ale brzo si uvědomila, že to nebude její vášeň.

„V Číně věříme tomu, že každý musí najít své poslání. Pro mě to bylo vaření,“ popisuje své rozhodnutí. Ke gastronomii neměla daleko, oba rodiče v ní roky podnikají. Otec jí dnes i pomáhá vybírat ty nejlepší suroviny a napřímo je dováží z Číny, je jejím konzultantem na dálku.

„Po zavření Mi I’m jsem to málem vzdala, neměla jsem žádnou motivaci a potřebovala jsem si dát pauzu. Šla jsem na stáž do Almy a odjela do Číny, potřebovala jsem inspiraci. Strávila jsem i dva týdny s mnichy v klášteře, což byla ta nejcennější zkušenost. Sledovat, jak pěstují vlastní zeleninu a pak s ní pracují… byla to ta nejlepší zelenina, co jsem v životě jedla,“ vzpomíná na minulý rok.

Teď chce budovat restauraci, kde se tvoří příběhy, budí emoce a kde se hosté můžou zastavit. I proto má na zdi falešné hodiny, aby nikdo nevěděl přesný čas a nemusel spěchat, jak to běžně všichni děláme. V Lá Bù Lá spojila síly s kamarádem a investorem Janem Doanem, který se stará o ekonomickou část projektu.

Jan vede tým, který stojí za sportovní mobilní aplikací a s gastronomií zkušenosti nemá. „Rád pracuji na projektech, které lidem přinášejí radost a kam se budou rádi vracet. Sport i jídlo toto pravidlo rozhodně splňují. Výdělečnost vnímám jako vedlejší produkt dobře odvedené práce,“ komentuje a spolu s Wen dodávají, že do týmu potřebovali ještě třetího, někoho se zkušenostmi, ale i se stejnou vizí.

Tím je Jan Šimice, zkušený restauratér, navíc zapálený do čínské kultury.

Wen o svém jídle mluví s obrovským nadšením, její přístup je hodně osobní, chce skrz svoje jídlo vytvářet přátelství a ukazovat zákazníkům, že jídlo můžou cítit všemi smysly.

„Čínský mnich mi řekl, že pozornost a lásku, kterou do jídla budu dávat, ucítí i ti, kteří ho budou jíst. A tím se řídím,“ popisuje Wen, jejíž vizí je, aby se v Lá Bù Lá lidé cítili vítaní, aby tady našli útočiště v dnešní zrychlené době.

Lá Bù Lá znamená „pálivé nepálivé“ a přesně s tím si Wen hraje, i když míru pálivosti pro středoevropskou paletu uzpůsobila. Třeba k jednomu z předkrmů, smaženému kuřeti, dostanete spoustu chilli, přesto vám neshoří pusa.

Samotné kuře je krásně šťavnaté a extra křupavé na povrchu. K němu vás čeká chilli majonéza, omáčka s česnekem a limetkou, chilli olej s více než deseti druhy koření včetně toho pěti vůní, k tomu ještě chilli prášek z Čchung-čchingu, kořeněné arašídy a smažená chilli paprička navrch. Ta paradoxně nepálí vůbec, dodává jen další křupnutí a paprikovou chuť.

„Chilli může být příjemné, nemusí jenom pálit, ale dodávat jinou chuť nebo brnět,“ popisuje Wen.

Unikátním předkrmem je rozhodně legendární stoleté vejce, klasika z rodného města Wen, kde vejce míchají s rýží. Tady je to taková čínská varianta na chleba s máslem.

Fermentované kachní vejce si sami tloučkem rozmícháte s restovanou paprikou a lehce kouřovou omáčkou a vytvoříte pastu, kterou si budete natírat na kousky smaženého těsta. Je to jídlo, které bych si dobrovolně asi neobjednala, bála bych se, ale to by byla velká chyba. Chuťově nejde asi k ničemu známému přirovnat, ale silné umami zajistí, že si budete chtít dávat další a další lžičku.

Stejně tak neznámé budou i další chutě, třeba vigna čínská s chilli, které vám způsobí brnění na rtech. Jde o speciální zeleninu, kterou Číňané pěstují v Itálii a odkud ji do Lá Bù Lá dovážejí, vypadá podobně jako zelené fazolky, ale chutná víc zemitě. Nadchne vás i svěží nakyslý marinovaný lotosový kořen, který skvěle křupe.

Nebo jidášovo ucho marinované v omáčce s česnekem a chilli, stejně dobré budou i křupavé hranolky z lilku s omáčkou, která je zároveň sladká, kyselá a pikantní, to jen díky fermentovanému chilli.

„Příroda má hodně co nabídnout, my si s tím jenom hrajeme,“ popisuje s nadšením Wen svůj přístup založený na čínských elementech a sezonnosti. Sama má oheň, vodu i zemi vytetované na rukách jako připomínku.

Signature jídlem, na které je nejvíc pyšná, je její vyladěná verze Lá Bù Lá hovězího. Tradiční hovězí s nudlemi v silném vývaru s pikantními omáčkami studovala se svým otcem a chutě testovala s matkou. Výsledkem je dokonale vyvážené jídlo plné chutí, které se postupně rozvíjí a jedna nepřebíjí druhou.

A pokud budete chtít vyzkoušet pravou pálivost Lá Bù Lá, pak by vás neměly minout knedlíčky s třemi druhy chilli papriček.

Samotné místo hledali více než půl roku a investovali čtyři miliony. Interiéru dominuje otevřená kuchyně hned u vstupu, jinak je jednoduchý, ale se spoustou osobních prvků nebo třeba sklenic s chilli olejem.

„Jsou tady výrobky místních umělců, které jsem v Číně nakoupila nebo dostala, fotografie z mého města. Nebo i větrák, ze kterého jsem měla ve škole hrůzu, že spadne a usekne mi hlavu,“ směje se Wen.

Obraty se od otevření více než zdvojnásobily. Oba spolumajitelé ale zdůrazňují, že více než o peníze jim jde o vytvoření jakési testovací laboratoře. Chtějí experimentovat s jídly, vyzkoušet si, jestli se jim dobře spolupracuje a nastavit udržitelné fungování celého týmu.

„Nejsme zatím žádná success story. Máme nabídky na další pobočky, ale nechceme nic uspěchat. Jsme teprve na začátku, vždyť jsme ani nestihli vyměnit ceduli venku,“ uzavírají s nohama na zemi Jan s Wen.

The post Najít své poslání. Číňanka ukazuje v Lá Bù Lá neznámou kuchyni své domoviny appeared first on Forbes.

Pokračovat na celý článek