Nechceme skončit jako Nokia, Evropa se musí přizpůsobit nové době, říká Petr Mára

Forbes Před 3 dny

Evropa kdysi vládla světu mobilních telefonů díky finské Nokii – pak přišel iPhone a všechno se změnilo. Technologický evangelista Petr Mára na letošním Forbes Next Big Thing 2025 v Brně upozornil, že podobný scénář dnes hrozí s čínskou konkurencí. Tentokrát ale může mít dějství zcela odlišný závěr.

„Evropský trh byl nejsilnější do doby, než přišel iPhone. A pro všechny hráče v technologickém světě je tohle dodnes ohromný strašák,“ začal svou přednášku technologický evangelista Petr Mára. Ve světě plném umělé inteligence a robotů se totiž může dějinná lekce Nokie opakovat – tentokrát s čínskou konkurencí v hlavní roli.

Příběh je až příliš známý: finská Nokia dominovala světovému trhu s mobilními telefony až do roku 2007, kdy tehdejší šéf amerického Applu Steve Jobs přišel s legendárním prohlášením: „Dnes měníme svět telefonů“ a představil veřejnosti první iPhone.

Během několika let se z evropského technologického lídra stal symbol toho, jak rychle může dojít k převrácení technologických poměrů. „Nikdo nechce prohrát a dostat stejnou lekci, jako tenkrát dostala Nokia,“ varoval Mára.

Dnes hrozí podobný scénář. Chytré brýle, které v reálném čase překládají jakýkoli jazyk přímo před vašima očima? Čínská firma Even Realities je představila dříve než Google či Meta. A právě tohle je podle Máry symbolem nové technologické éry – éry střetu civilizací, ve které se hraje o to, kdo bude rychlejší a definuje budoucnost světa.

„Chci se trochu podívat do optimistické budoucnosti,“ pokračoval Mára, „protože když vidíte, co se na nás valí – umělá inteligence, roboti a další technologie – někomu se může zdát, že to nedopadne dobře. Pravdou ale je, že technologie přinesly i mnoho dobrého, a je fascinující sledovat střet civilizací v tomhle souboji.“

Je podle něj fantastické, že když dnes chcete poradit od někoho chytřejšího, než jste vy, máte na výběr z celé řady umělých inteligencí.

„AI se dostává i do fyzického světa – možná jste slyšeli o robotu Jarmilovi, který sbírá vajíčka z kurníku. Těším se na jeho novou generaci, která bude umět kung-fu. Lidé budou svědky toho, jak se v budoucnosti budou roboti prát mezi sebou. Technologie mohou přinášet zábavu i nové užitky,“ myslí si Mára.

„Dnes si můžete robota naprogramovat a za pět až deset let uvidíme roboty, kteří nám budou nosit drinky nebo kávu,“ dodal.

Vedle toho připomněl technologické vizionáře, jako je Bryan Johnson, jehož výzva „Do not Die“ (Nezemři) ukazuje, že technologie budou v následujících letech řešit zdravotní problémy efektivněji než kdy dříve.

„Možná se objeví nové výzvy, protože budeme žít s technologiemi, ale na to také najdeme řešení. Možnosti, které dnes máme, jsou opravdu fantastické – záleží jen na tom, jak je využijeme a integrujeme do života,“ prohlásil optimisticky.

Čínský paradox

Číně se podle Máry daří něco, co ještě před několika lety bylo nemyslitelné – být rychlejší než americké technologické giganty. Kromě brýlí s překladem v reálném čase Číňané vyvinuli také DeepSeek, umělou inteligenci, která dosahuje podobných kvalit jako ChatGPT, ale za zlomek nákladů.

„Největší nevýhodou DeepSeeku je, že když ho použijete na svém telefonu, tak všechno pošle do Číny, kde jsou tyto informace zpracovávány,“ upozorňuje Mára na úskalí čínských inovací. „Na druhou stranu ho můžete používat na svém počítači, kde už ta kontrola není,“ vyzdvihuje.

Podobný příběh se odehrává v automobilovém průmyslu. Čínská elektroauta vypadají atraktivně, obsahují pokročilé technologie a jsou extrémně levná. „Říkám si, jestli je tahle věc schopna nabourat to, co my tady v Evropě máme,“ zeptal se publika Mára.

Má to však podle jeho mínění háček. „Čína umí zkompletovat auto, které vypadá na první pohled dobře, jsou v něm zajímavé technologie, ale neumí k vám mluvit,“ vysvětluje klíčovou slabinu čínských produktů. „Nemáte tam pocit komfortu a jako zákazník se v tom necítíte dobře,“ konstatuje.

Čínská převaha není náhodná. Podle Máry má asijská země přístup k nejlepším nebo alespoň špičkovým technologiím. „Když se zeptali Tima Cooka (současný CEO Applu – pozn. red.), jestli je schopen vyrábět iPhony v Americe, tak v podstatě řekl, že to nejde, iPhony se musejí vyrábět v Číně, protože jen tam jsou schopni zkompletovat jednotlivé komponenty – čipy, kamery a další.“

Čína tedy sice ovládá výrobní řetězce, ale podle Máry jí chybí klíčová schopnost: umění komunikace s uživatelem. „Jde vždycky o to, jak jednotlivé kostičky lega nakonec poskládáte, jak vypadá finální produkt a jak s vámi komunikuje,“ vysvětlil.

Evropa podle Máry ukázala, že se umí adaptovat. Příkladem je nový Mercedes CLA – elektromobil s dojezdem necelých osm set kilometrů a pokročilou umělou inteligencí.

„Jste schopni si s umělou inteligencí povídat a už nemusíte říkat takový ten příkaz ‚hej, mercedesi, udělej tohle‘, ale řeknete mu to lidsky,“ popisuje Mára pokrok v komunikaci mezi člověkem a strojem.

„Zatím funguje jen v angličtině, ale máte vyřešenou i recyklaci baterie a mnoho dalších skvělých technických parametrů,“ vyzdvihl a připomněl, že nejdůležitější je tam ale právě ona komunikace: „Když si do toho auta sednete, tak tam máte konečně operační systém, který na vás mluví jazykem, kterému rozumíte a jste schopni s tím pracovat.“

Mára zdůrazňuje, že komunikace bude i klíčovou schopností budoucnosti. „Čím víc budeme mluvit s technologiemi, tím míň možná budeme mluvit s lidmi, a o to důležitější to bude,“ podotkl.

Adaptovat se a improvizovat

Střet civilizací v technologické sféře tak podle Máry nabízí dvě možnosti. Čínu buďto považovat za ohromnou hrozbu a brát to tak, že jsme skončili, nebo jako něco, co nás donutí se změnit a posunout se dál. Sám volí druhou možnost a cituje slova Morphea z Matrixu: „Je třeba se adaptovat a improvizovat.“

„Je skvělé, že jsme to jako Evropa schopni brát jako výzvu, ne jako něco, co nás zastaví,“ zmínil. „Musíme si uvědomit, že jako Evropa pořád máme co říct. Máme tady firmy, které se musejí redefinovat, ale jsou schopné se adaptovat na nový trh. A myslím si, že je dobře, že nás Čína nutí být lepší,“ konstatoval.

Právě v této filozofii možná leží klíč k evropské technologické budoucnosti – ne kopírovat čínskou rychlost nebo americkou dominanci, ale najít vlastní cestu skrze to, v čem jsme tradičně silní: třeba v pochopení lidských potřeb a schopnosti vytvářet technologie, které s námi opravdu umějí komunikovat.