Na trhu jsou teprve dva roky. Jejich řešení využívá americká golfová asociace PGA nebo těžká váha v AI sektoru – startup Perplexity konkurující vyhledávači od Googlu. Od převážně amerických investorů už stihli vybrat v přepočtu zhruba 700 milionů korun.
To je v hodně velké zkratce story sanfranciského startupu E2B, který buduje důležitou infrastrukturu pro tzv. AI agenty. Platformu, na které je bezpečné nechat tyto autonomní programy volně běžet. Za nadějným technologickým hráčem ze Silicon Valley stojí dva Češi: Vašek Mlejnský a Tomáš Valenta.
„Jsme americká firma. Já i můj co-founder Tom žijeme v Americe, většinu zákazníků máme v Americe, i co se týká investorů, tak kromě KAYA VC jsou to všechno Američané,“ popisuje CEO E2B Mlejnský, který v sídle startupu v San Franciscu tráví devět měsíců v roce. Nedávno však startup otevřel i kanceláře v Praze.
„Svůj network máme i tady. V Česku je hromada šikovných lidí, některé známe už ze školy. E2B má teď patnáct lidí, polovina sedí v Praze a polovina v San Francisku. A nabíráme další,“ říká Mlejnský.
Mlejnský se s Tomášem Valentou, působícím v roli CTO, zná od střední. Oba mají za sebou nedokončené studium na matfyzu, kde se velice brzy vrhli na byznys a už se do školy nikdy nevrátili.
E2B
„Některé věci tam však byly super. K AI jsem se dostal tak, že na škole byl jeden profesor, který si založil kurz deep learningu a jako jediný to promoval. Škola je super v tom, že vytvoří network, poznáte ty lidi. Ale když všichni kolem nechtějí dělat to, co chci dělat já, tak k čemu tam jsem?“ konstatuje Mlejnský.
Vašek s Tomášem chtěli programovat a stavět kolem toho startup. Což není zrovna něco, k čemu by české technické vysoké školy své studenty motivovaly. „Velmi často jsem viděl to nepochopení lidí. ,Proč děláš něco svého?’, ,Proč nejdeš do Microsoftu?’ Já jsem nikdy nechtěl jít pracovat do Microsoftu, znělo mi to, jako že se tam po týdnu zastřelím. Mnohem radši budu, když Microsoft bude náš zákazník,“ usmívá se.
Tady se hodí dodat, že než E2B vůbec vzniklo, strávili Mlejnský s Valentou snahou postavit byznys několik let. Vyvíjeli nástroje pro developery, jejichž prodej jim však nikdy nevydělal víc než pár nájmů v pražském bytě. Žádný z těchto protobyznysů se nepodařilo vyškálovat.
Když to rozjíždíte jen z vlastních peněz, tak potřebujete, aby to začalo vydělávat co nejdřív.
K vybudování firmy jim nepomohla ani výhra v jedné ze soutěží startupového akcelerátoru Pioneer, díky které se poprvé podívali do Silicon Valley a založili už v roce 2020 americkou entitu FoundryLabs Inc., pod kterou teď funguje E2B.
„Naše pokusy vždy vycházely z vlastního problému – byly to nástroje, které jsme sami při programování potřebovali. Jenže když to rozjíždíte jen z vlastních peněz, tak potřebujete, aby to začalo vydělávat co nejdřív. A na úplném začátku nevíte, jak mluvit s uživateli, jak je vůbec sehnat, jak se prezentovat ve vývojářské komunitě… Některé naše nápady prostě nebyly dobré a někde technologie ještě nebyla tam, kde bychom ji potřebovali,“ líčí Mlejnský.
Postupně si však vybudoval na Twitteru menší vývojářskou komunitu, od které dostávali s Tomášem Valentou v reálném čase feedback. Zlomový moment přišel na začátku roku 2023. A došlo k němu právě na Twitteru.
Bezpečný prostor
Střih. Je začátek roku 2023. Vaškovi s Tomášem zbývají peníze na zhruba jeden až dva nájmy a vypadá to, že si budou brzy muset opět alespoň na chvíli najít práci. Zároveň je touhle dobou internet stále uhranut ChatemGPT, který funguje už několik měsíců. Nově je ho možné napojit i na jiné aplikace formou API.
A zatímco běžní uživatelé se ho stále ještě nadšeně vyptávají na vše možné (nebo si generují maily, příspěvky na sítě, básně, eseje, případně počítačový kód), Vašek s Tomášem jsou už v uvažování o krok dál.
„Bylo hrozně cool, že člověk na to mohl napojit spouštění kódu, takže šlo udělat něco jako autonomního vývojáře. Říkal jsem ok, pojďme si vzít týden, dva přestávku a zkusme tohle,“ vzpomíná Mlejnský. „A tak jsme postavili AI agenta, který psal a zároveň spouštěl kód.“
Vašek výsledek jejich práce hodil na Twitter a v příspěvku označil společnost OpenAI. Pak společně s Tomášem odešli do kina. V kině Vaškovi neustále vibroval telefon. Jeho tweet si totiž všiml co-founder OpenAI Greg Brockman a přesdílel ho svým statisícům sledujících. Spousta pozitivní odezvy rozhodla, že se pozornost dvojice českých vývojářů zaměřila tímto směrem.
Jenže záhy přišel problém. Opravdu chceme pustit nějakého robotizovaného AI programátora do svého počítače, kde máme spoustu důležitých věcí? „U něčeho takového nikdy předem nevíte, co přesně bude dělat,“ zdůrazňuje Mlejnský. S Valentou brzy přišli na to, že jestli chtějí jejich AI programátorovi popustit uzdu, budou k tomu potřebovat bezpečný prostor.
A tak se čerstvě zrozený startup E2B zaměřil na vývoj něčeho jiného – sandboxů. Pískovišť, chcete-li, kde se mohou AI agenti realizovat bez toho, že by hrozilo napáchání nějakých škod. A můžou tak naplno ukázat co umí. Byznysová idea za tím je, že i když budou AI modely a AI agenti čím dál lepší, tahle základní infrastrukturu budou potřebovat pořád.
Tým startupu E2B
„Produkt je postavený tak, že čím je AI lepší, tím jsou AI agenti víc autonomní a schopní udělat bez dohledu člověka víc. A tím pádem jsme my relevantnější. Potřebují prostředí, kde má člověk přehled o tom, co se děje,“ vysvětluje Mlejnský.
AI agenti jsou dnes jedním z hlavních buzzwordů všudypřítomné AI horečky. Dva Češi ovšem už před dvěma roky správně odhadli, že bude pro ně potřeba tahle infrastruktura, čímž narazili na zcela neprobádaný trh: takzvaný „blue ocean market“ – zbrusu nový trh, kde zatím žádný byznysový žralok nepůsobí. Jeho opakem je red ocean market, kde se už tito žraloci navzájem koušou a žerou.
„Sandboxy pro AI agenty jsou z 99 procent blue ocean market, v podstatě jim dáváme cloudové počítače. Dřív jsme museli lidem hodně vysvětlovat, proč náš produkt vůbec bude potřeba, teď už to dělat nemusíme,“ líčí Mlejnský.
Každý sandbox od E2B může být spuštěn až 24 hodin. Zákazníci jich už za dva roky fungování firmy spustili více než 200 milionů, přičemž jejich využívání už roste exponenciálně.
Základ byznys modelu je jednoduchý – uživatelé platí za čas, po který jejich agenti na sandboxech od E2B pracují a plní úkoly. Dnes už E2B experimentuje i s řadou dalších produktů, například s možností postavit si sandbox na míru.
Jejich řešení dnes využívá jedna z nejtěžších vah v rychle se rozvíjejícím AI světě – startup Perplexity, o jehož konverzačním internetovém vyhledávači se mluví jako o potenciálně zásadní konkurenci Google. Kromě něj má E2B mezi zákazníky řadu dalších AI startupů a společnosti z seznamu Fortune 100.
„V posledních měsících rosteme velice rychle, tržby někdy z měsíce na měsíc vyrostou i o více než sto procent,“ tvrdí Mlejnský. Přesná čísla sdělovat nechce, pouze že jejich ARR (annual recurring revenue) je v řádu vyšších milionů dolarů. A že na čistě provozní úrovni (peníze od uživatelů vs. náklady na provoz serverů) jsou v černých číslech.
„Zveřejňování toho, jak se daří, je story, kterou chcete mít jako founder pevně ve svých rukou. Že se vám něco povedlo, neznamená, že je o tom hned potřeba dávat vědět,“ myslí si Mlejnský.
Rodinná firma
Třicetiletý CEO E2B se programovat naučil už na střední škole, kde mu k tomu pomohly mimo jiné volně dostupné webové kurzy kódování v Pythonu od Stanfordské univerzity. Se svým dlouholetým parťákem Valentou se k programování původně dostali přes hraní her a úplně na začátku zkoušeli vytvářet hry pro iOS.
Rozhodnutí jít co nejdřív cestou vlastního byznysu se u Vaška Mlejnského také zrodilo na střední. „Viděl jsem to u svých rodičů, kteří mají veterinární kliniku a předtím měli firmu s léky. Je to v podstatě rodinný byznys. Asi proto to pro mě byl přirozený vývoj,“ přemýšlí.
„Programování byla má forma kreativity, hodně mě bavilo vytvářet z ničeho nové věci a řešit problémy. To mě baví doteď, v roli CEO se nějaký nový problém objeví každý den, člověk se nikdy nenudí,“ směje se Mlějnský.
Nicméně obratem dodává, že všichni zakladatelé firem jsou podle něj z podstaty iracionální lidé, protože se vrhají do situací, které by běžné populaci připadaly jako extrémní.
„Já si myslím, že to nejde jinak. Protože jakmile člověk okusí highs and lows s tím spojené, tak se mu celý život posune. Běžný život už pak nedává takový dopaminový hit. Já mám extrémy rád,“ říká Vašek Mlejnský těsně před tím, než se z Prahy vrátí zpět do San Francisca.
The post Nechci do Microsoftu. Chci ho jako zákazníka, říká česká naděje v Silicon Valley appeared first on Forbes.
