Pondělí 29. záříSvátek má Venku je 10 °C, Skoro Jasno

Nejmladší mozek Akademie věd umí vyčistit vodu a jede studovat do Londýna

Forbes Před 2 dny

V šestnácti letech se stal členem Akademie věd, v osmnácti vyhrál světové finále The Earth Prize, kam se hlásí tisíce projektů z více než 150 zemí světa. Poprvé tak přivezl prestižní cenu za udržitelnost životního prostředí do Evropy. Tomáš Čermák společně s o rok starší Annou Podmanickou ze Slovenska vynalezli unikátní zařízení Pura, které umí vyčistit vodu od škodlivých chemických látek.

Mladý vědec, který ve dvanácti letech snil o kariéře soudního lékaře, teď odjíždí studovat na Imperial College do Londýna biomedicínské inženýrství. Ještě předtím byl ale hostem na konferenci Next Big Thing, kterou pořádal magazín Forbes v Brněnské Fait Gallery. Před zaplněným sálem popsal, jak cesta za úspěchem vypadala.

„Dlouhou dobu to bylo tak, že existovaly dva systémy – jeden vyvíjela Anička, jeden já. Můj fungoval na bázi plazmatu, Aniččin na bázi fotokatalýzy. A my jsme je spojili do jednoho,“ přiblížil Tomáš Čermák.

Jak vědec dál vysvětlil, plazma bývá většinou horké. „Je to v podstatě ionizovaný plyn, do něhož narveme tolik energie, až z něho vytrháme jeho elektrony a on se stane vodivým. A za speciálních podmínek, když mu nedáme čas a prostor na to, aby se jeho obrovská energie přemístila do jeho teploty, tak může být i studené plazma, na které si můžeme sáhnout a můžeme ho použít k čistění vody.“

Obdobně funguje i fotokatalýza. Aktuálně dokážou se zařízením Pura vyčistit malé objemy desítek až stovek mililitrů, ale díky výhře v soutěži, která jim přinesla 275 tisíc korun, získali financování, aby vyvinuli další prototyp, který by zvládl už třeba desítky litrů. Potenciál je obrovský. Vstříc mu jde i Evropská unie, která chce zavádět takzvané kvartérní čištění vod. Tedy čištění od léčiv a chemických látek, na něž dosud neexistují efektivní technologie.

Tomáš Čermák ale není jen vědcem, který získal prestižní cenu. Je rovněž nejmladším členem Akademie věd. Začal v ní pracovat, když mu bylo šestnáct let, a jak sám prozrazuje, dostal se na ni vlastní neodbytností.

„Chtěl jsem dělat svůj výzkum, ale nic jsem za sebou neměl. Tak jsem obepisoval profesory s tím, že bych chtěl dělat studené plazma. Pamatuju si, že jsem napsal více než deseti lidem a reálně se ozval jeden dva. Ti se stali nejdůležitějšími pro můj výzkum,“ zdůraznil s tím, že pozice mladých lidí není příliš výhodná.

info Foto Martin Svoboda

Málokdo se rozhodne svěřit náctiletému člověku zodpovědnost nebo vedení týmu. „Naopak, spíš se od něj očekává, že se bude učit a sbírat zkušenosti, a teprve až dosáhne patřičného věku, může se posunout dál,“ poznamenal.

O nerovných podmínkách ví Tomáš své. Žije s diagnózou autismu a několik let svého života strávil po nemocnicích. V minulosti nedokázal ani navázat oční kontakt s okolím. Pomohla až léta terapií. Dnes může říci, že zlomové momenty neexistují, ať už v projektech, nebo v nemoci. Vždy je to vývoj, cílená práce se sebou samým. Vytyčil si, že chce dělat to, co dělá, že chce pomáhat lidem, vymýšlet nová řešení a věděl, že bude potřeba se kvůli tomu naučit pracovat ve společnosti, nikoli se jí stranit.

Že ušel obrovský kus cesty, dokazuje i výčet jeho aktivit. V rámci stáží Otevřená věda třeba vyvinul program na diagnostiku srdeční poruchy z EKG. V Energetické olympiádě zase vyhrál s projektem využití zelených řas v energetice.

V rámci vědecké expedice měřil na Žďárských vrších radiaci půdy gama spektrometrem, který si sám vyrobil. Založil rovněž platformu vypisky.com a spoluzaložil spolek STEM_Hub, který propojuje studenty, jež mají zájem o přírodní vědy, technologii, techniku a matematiku. Přesto se za výjimečného nepovažuje.

„Nemám rád kulty geniálních dětí, nenarodil jsem se s kalkulačkou v ruce. Jsem autista, který prožil roky v nemocnici a cítím potřebu o tom mluvit. Protože ze všeho nejvíc mě rozčilují předsudky. Třeba typu ‚je mladý, ještě se toho musí spoustu učit.‘ Nebo ‚je autista – ten se vám nikdy nepodívá do očí.‘ Je to blbost. Žádné dítě není k zahození. A to, že v něčem vybočujete, ještě neznamená, že vás to k něčemu předurčuje. Byl bych rád, kdyby se lidé dokázali předsudků zbavit,“ uzavřel Tomáš Čermák.

The post Nejmladší mozek Akademie věd umí vyčistit vodu a jede studovat do Londýna appeared first on Forbes.

Pokračovat na celý článek