V médiích i na sociálních sítích se v posledních dnech hodně probírá třetí úloha didaktického testu pro zájemce o šestileté gymnázium, která je založena na slovesu zřít. Kolář na svém Twitteru využití „knižních a archaických výrazů“ tvrdě kritizoval, v souvislosti s testem uvedl, že „v Cermatu jsou podlé mrchy“.
Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání se v reakci pro CNN Prima NEWS vůči podobným výrazům vymezilo. „Vzhledem ke stylovým aspektům slovní zásoby, které jsou jádrem debaty o této úloze, si dovolujeme vyjádřit znepokojení nad užíváním výrazů jako ‚podlé mrchy‘ v komunikační situaci, v níž jsou evidentně nepřiměřené. Vítáme odbornou diskusi o úlohách, která může pomoci zkvalitnit naši práci, nicméně tato diskuse by měla být vedena slušným způsobem,“ uvedla za Cermat Jana Patáková.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Hádka o zkoušky na SŠ: Co berete v Cermatu za drogy, zlobí se rodiče. Nebrečte, reagují jiní
Stejně tak nesouhlasí s kritikou, která se týká samotné podstaty otázky. Ve zmiňovaném třetím cvičení testu měli žáci hlásící se na šestileté gymnázium uvést, která z vět je pravdivá. Všechny se týkaly slovesa zřít čili vidět. Smyslem úlohy mělo být porozumění textu.
„Úloha č. 3, vztahující se k bajce Stařec a osel od J. de La Fontaina, ověřuje jednak porozumění textu – konkrétně aplikaci poznatků z předloženého textu při analýze textu jiného – jednak rozlišování významů slov na základě kontextu,“ vysvětlovala Patáková. Obecně lze podle ní říci, že jsou La Fontainovy bajky pevnou součástí literárního kánonu.
„Jejich příběhy jsou zpravidla jednoduché a snadno pochopitelné. Argument, že v uvedeném případě jde o text sotva srozumitelný, je tedy zcela irelevantní. Český překlad bajky, použitý v didaktickém testu, pochází od G. Francla a vznikl v roce 1959. Obsahuje vybrané jazykové prostředky, které mají evokovat styl klasicistního díla – jedním z nich je užití knižních výrazů včetně slova zřít,“ pokračovala.
Cermat tak reagoval zejména na kritiku Koláře, k němuž se připojil například komentátor Tomáš Richtr nebo novinář a režisér Dan Přibáň. Ten testy, které děti skládají při přijímacích zkouškách na střední školy, označil za parodii: „Zřejmě je přivezli z 19. století,“ sdělil.
Cermat našel i zastánce
Podle Cermatu by ale žák měl být schopen porozumět i textu, ve kterém se nacházejí jemu méně známá slova – a to na základě kontextu. Patáková zdůraznila, že probíraná a kritizovaná úloha s významem slova zřít ani nepracuje. „Naopak nabízí jeho potenciální synonyma, která porozumění slovu zřít usnadňují. Jediným pojmem, jehož znalost úloha vyžaduje, je synonymum,“ podotkla s tím, že tento termín je standardní součástí výuky na základních školách.
Cermat dodává, že budoucí žák víceletého gymnázia by měl být schopen myšlenkové operace, kdy posuzuje v daném kontextu význam slova zřít, a rozlišit, které synonymum se užívá častěji. „Vyplývá z toho, že úlohu lze vyřešit na základě pozorného čtení a logického uvažování,“ zdůraznila Patáková.
Cermat má na sociálních sítích i své zastánce. Za pracovníky se postavil například novinář Václav Hnátek, který podle svých slov nechápe, že někdo sloveso zřít nezná. Podobně reagoval také lékař Martin Beránek. „Nemusím ani číst text. Jde o pochopení textu, není to vůbec o slovesu zřít,“ podotkl.
