Mezi skokany roku v aktuálním žebříčku nejbohatších Čechů od magazínu Forbes patří nekorunovaný král vodní energetiky Jaromír Tesař. Meziročně se mu jmění zvýšilo o deset miliard a stal se tak devátým nejbohatším Čechem.
Podnikatel, který si pečlivě střeží své soukromí, začal své hydroenergetické impérium Energo-Pro budovat krůček po krůčku přesně před třiceti. Dnes je rozkročeno na tři kontinenty a je hlavním zdrojem Tesařova jmění v celkové odhadované hodnotě 51,3 miliardy korun.
Jaromír Tesař patří k nejúspěšnějším selfmade podnikatelům porevoluční kapitalistické éry Česka, veřejnosti je přesto téměř neznámý. Nejenže si jednapadesátiletý rodák ze Svitav pečlivě chrání své soukromí, novinářům už neposkytuje ani byznysové rozhovory.
Dokonce odmítá i nabídky na titulní rozhovory od předních zahraničních ekonomických periodik jako The Financial Times. Straní se i veškerých obrazových záznamů, proto není známá ani jeho aktuální podobizna.
Jedna z mála Tesařových podobizen z jednoho z žebříčků miliardářů časopisu Forbes.
Rodák z moravských Svitav se do hydroenergetiky vrhl už ve svých jednadvaceti letech, když jeho rodinní příslušníci začali v privatizaci skupovat podíly malých vodních elektráren zejména na Labi. Tesařův strýc totiž před pádem železné opony prodával pro státní podnik ČKD Blansko vodní turbíny po celém světě a v hydroenergetice viděl potenciál.
O rodinný byznys se brzy začal starat mladý Jaromír Tesař, který všechny „rodinné“ malé vodní elektrárny zkonsolidoval v roce 1994 pod Energo-Pro.
Rozhodnutí vsadit na vodní energetiku bylo z dnešní optiky miliardové. Česko si totiž tehdy spokojeně svítilo a topilo zejména s pomocí uhlí, které v té době neomezovaly zelené regulace. Pojem Green Deal, který později Tesařovi jen přihnal vítr do byznysových plachet, Evropané tehdy ještě neznali. O vodní elektrárny tak nebyl přílišný zájem a jedna se tehdy dala pořídit za statisíce korun.
Tesař k budování „zelené“ energetické skupiny přizval svitavského právníka Jiřího Krušinu, který s rodinou spolupracoval. Spolu postupně ovládli jedenáct malých vodních elektráren na Labi, jejichž jednotlivý výkon se ovšem počítá v řádech jednotek megawattů (MW).
Právník Krušina na sebe vzal roli mediální tváře a soustředil se zejména na české vodní elektrárny Energo-Pro. Jaromír Tesař totiž začal v úvodu tisíciletí čím dál častěji cestovat do zahraničí, kde později i často přechodně žil. Uvědomoval si omezené možnosti k růstu skupiny v Česku, kde největší vodní elektrárny o výkonech desítek megawatt vlastní polostátní gigant ČEZ.
Jeho strategií bylo vykročit s Energo-Pro do zahraničí, což se následně začalo i naplňovat. Firma vstoupila do Bulharska a v době ekonomické krize i do Gruzie.
„Já mám dlouhodobě na starosti činnosti v Česku a kolega Tesař se vždy stěhoval do té nové země, kam jsme vstupovali, ovládl jazyk, splynul s prostředím,“ uvedl před deseti lety v rozhovoru pro magazín Reportér Jiří Krušina, kterému připadala čtvrtina podniku.
Jak později uvedl sám Tesař, on a Krušina měli od samého počátku společného byznysu mezi sebou dohodu, která v roce 2016 vyvrcholila v dělení aktiv Energo-Pro.
Krušinovi zůstaly v podstatě všechny malé vodní elektrárny Energo-Pro v Česku a k tomu mu byl vyplacen podíl z gruzínských aktiv skupiny.
Tesařovi v Česku zůstaly dvě elektrárny – historická vodní elektrárna v Brandýse nad Labem a naopak nově vystavená elektrárna u Litoměřic. Společně se zahraničními aktivy Energo-Pro je začlenil do své skupiny DK Holding Investments. V jejím portfoliu je pak i slovinský výrobce turbín pro vodní elektrárny Litostroj.
Tesař od samého počátku využíval pro zahraniční expanzi finanční páku v podobě garantovaných úvěrů například od České exportní banky. Kvůli tomu byla skupina v minulé dekádě soustavně silně zadlužená, ovšem dluhy vždy bez problémů splácela. Dnes pro svůj rozvoj často využívá dluhopisy.
Doposud největší životní projekt Jaromíra Tesaře vznikl právě po jeho osamostatnění. Povedlo se mu přesvědčit tureckou vládu, že právě jeho skupina má v zemi vybudovat obrovské vodní elektrárny s přehradou nazvané Karakurt a Alpaslan 2.
Jejich celkový výkon se počítá na více než 350 megawattů a v plném provozu jsou obě teprve dva roky. Celkově vyšly na dvacet miliard a šlo o největší zahraniční investici české firmy v oboru hydroenergetiky.
Energo-Pro
Pro Energo-Pro obě turecké přehrady představují další zlatou žílu, protože provozní náklady vodních elektráren se pohybují v maximálně nižších jednotkách eur za megawatthodinu (MWh) a skupina v Turecku vyjednala, že minimálně do roku 2030 bude za jednu MWh dostávat na výkupní ceně v kombinaci s příspěvkem na zelené zdroje energie fixních 96 dolarů (v přepočtu 87 eur) za MWh.
Plné spuštění provozu obou tureckých elektráren bylo jedním z hlavních důvodů začátku prudkého růstu celkového jmění Jaromíra Tesaře z posledních tří let. Velkou vzpruhou, která jej nasměrovala do klubu dolarových miliardářů, pro něj byl i cenový šok v době energetické krize.
Vydělal na něm více než vlastníci uhelných nebo plynových elektráren, kterým se v té době zvyšovaly náklady kvůli dražšímu uhlí i plynu. Tesař má tu výhodu, že jeho turbíny pohání voda, kterou nemusí kupovat, protože volně teče přírodou.
Pokud tedy vůbec teče. Právě snaha o rozložení rizika i vzhledem k chmurným hydrologickým prognózám ve střední Evropě motivovala Tesaře rozkročit se z Česka nejen do evropských států, ale i na jiné kontinenty.
Energo-Pro nyní buduje nebo má v plánu za miliardy vybudovat tři nové vodní zdroje v Kolumbii, čerstvě pak oznámil akvizici deseti vodních elektráren v Brazílii. Po celém světě tak dnes Tesařovi v jeho jednapadesáti letech patří právě jednapadesát elektráren.
Celá skupina s deseti tisíci zaměstnanci pak v posledních dvou letech vykázala rekordní hrubý provozní zisk EBITDA přesahující osm miliard korun. Navíc Tesař má od svých energetických kolegů podnikajících v Česku tu výhodu, že nemusí platit windfall tax. Elektřinu totiž vyrábí a prodává téměř ze sta procent v zahraničí.
Jaromír Tesař je mediálně často titulován jako vládce vodní energetiky. V posledních letech se ale snaží opanovat i zemědělství. A to prozatím alespoň regionálně.
V domovském Svitavsku na Pardubicku, vybaven kapitálem z energetiky, začal společně s podnikatelem se stavebními stroji Liborem Švábem a svým bratrem Petrem Tesařem skupovat zemědělská družstva a farmy, jako například ZOS Jedlová, Zemědělskou společnost Vítějeves nebo podnik Agronea Polička.
V médiích se dnes objevují zprávy o agresivním nájezdním stylu Tesaře při snahách o ovládnutí dalšího podniku ZD Dolní Újezd. Ten se obrátil na právníky. Hodnota Tesařovy agrodivize díky neustále přibývajícím akvizicím i přesto rychle stoupá a dnes už dle odhadů čítá přes miliardu korun.
Všechny byznysové aktivity Jaromíru Tesařovi loni dle účetní uzávěrky DK Holding Investments vydělaly na čistém zisku přes pět miliard korun.
