Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v květnu zůstala na dubnových šesti procentech. Nejnižší byla v Česku, kde klesla na 2,7 procenta z revidovaných 2,8 procenta. Ve své zprávě to v úterý uvedl statistický úřad Eurostat. V zemích eurozóny činila míra nezaměstnanosti 6,4 procenta stejně jako o měsíc dříve.
Druhou nejnižší míru nezaměstnanosti v Evropské unie vykázalo v květnu Polsko, kde činila stejně jako v dubnu tři procenta.
Nejvyšší byla naopak míra nezaměstnanosti ve Španělsku, kde činila 11,7 procenta. Za Španělskem následovalo Řecko s mírou nezaměstnanosti 10,6 procenta.
Tyto země se zároveň dlouhodobě potýkají s vysokou mírou nezaměstnanosti mladých lidí do pětadvaceti let. Ta v květnu ve Španělsku dosahovala 26,6 procenta stejně jako o měsíc dříve. V Řecku vzrostla na 23,8 procenta z dubnových 22,8 procenta.
Eurostat ve svých výpočtech vychází z obecně používané standardní definice nezaměstnanosti Mezinárodní organizace práce. Ta počítá mezi nezaměstnané ty, kteří si v posledních čtyřech týdnech aktivně hledali práci a jsou schopni nastoupit v nejbližších dvou týdnech.
V případě České republiky Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu, který vychází z vlastního šetření prováděného v domácnostech.
Výsledek ČSÚ se týká lidí ve věku mezi patnácti a čtyřiašedesáti lety a počítá se jako poměr nezaměstnaných a ekonomicky aktivních. Eurostat porovnává nezaměstnanost lidí ve věku mezi patnácti a čtyřiasedmdesáti lety.
Statistické šetření umožňuje podchytit i velkou skupinu lidí bez práce, kteří si práci nehledají, neboť nevěří, že by se jim to mohlo podařit. Liší se od postupu úřadů práce, které jako nezaměstnané počítají jen lidi, kteří se zaregistrovali v jejich evidenci.
Ve věkové kategorii patnáct až šedesáti čtyř let činila květnová míra nezaměstnanosti podle ČSÚ 2,7 procenta, zatímco podle metodiky českého Úřadu práce dosahovala 3,6 procenta.
