Češi se po energetické krizi, kdy došlo k prudkému zdražení energií, musejí připravit na další inflační vlnu. Mají už jen rok a čtvrt na snahu co nejvíce zmírnit dopady nové uhlíkové daně. Možnosti úniku jsou ale více než omezené.
Cena emisních povolenek obchodovaných v takzvaných futures kontraktech od samého počátku obchodování z jara letošního roku roste. A to i na jejím hlavním parketu, evropské energetické burze EEX v Lipsku, kde se s nimi začalo obchodovat v úvodu července.
Cena na ní od té doby roste každým měsícem o několik eur, když na začátku července stála jedna povolenka sedmdesát eur, k dnešnímu dni už přesáhla 87 eur.
Foto se souhlasem Tradingview.com
Je tak čím dál tím jasnější, že některé domácnosti se od roku 2027, kdy jejich účinnost vstoupí v platnost, musejí připravit na zvýšení ročních nákladů v rodinném rozpočtu až o vyšší desítky tisíc korun ročně.
Povolenky totiž budou nově platit nejen pro výrobce, ale i pro distributory fosilních paliv, kteří jejich cenu promítnou do koncové ceny produktu, konkrétně do jednoho litru benzinu či nafty u čerpacích stanic nebo k jedné kilowatthodině elektřiny a plynu, respektive k metráku uhlí.
Právě domácnosti vytápějící uhlím pocítí dopad povolenek, jakožto největší znečišťovatelé, nejvíce, protože spalováním uhlí vzniká největší objem emisí skleníkových plynů.
„Zatímco Evropská unie deklaruje, že cena nové povolenky v rámci ETS2 by neměla přesáhnout pětačtyřicet eur, praxe ukazuje jiný vývoj. Na futures obchodech vidíme, že cena vystoupala výrazně nad osmdesát eur,“ říká k tomu energetický expert z Kalkulátor.cz Lukáš Kaňok.
„To představuje výrazný nárůst nákladů a naznačuje, že i koncoví uživatelé pocítí dopad těchto změn velmi citelně,“ varuje.
O jak velký skok v nákladech půjde, závisí u každé domácnosti na mnoha faktorech, zejména pak čím vytápí, jak moc je nemovitost zateplená i energeticky úsporná nebo zda jezdí autem a na jaký pohon.
„Dopady na domácnosti se zatím dají jen odhadovat, ale vývoj cen na burze ukazuje, že nízké náklady nelze očekávat. Pokud se například cena povolenky ustálí na sedmdesáti eurech, uhlí může zdražit až o pětasedmdesát procent. To by pro domácnost s ročními náklady čtyřicet tisíc korun znamenalo navýšení o více než třicet tisíc korun,“ vypočítává Kaňok.
Ceny pohonných hmot by podle něj vzrostly zhruba o deset až dvanáct procent na litr. V přepočtu na současné ceny by tedy šlo o skokové zdražení o více než tři koruny na litr benzinu i nafty. Dnes navíc stojí povolenka už 87 eur, což by znamenalo zvýšení ještě o dalších padesát haléřů.
S emisními povolenkami pro domácnosti se začne obchodovat v klasických burzovních obchodech v roce 2027 a od této doby může docházet ke kolísání cen. Cena povolenky se tak může během pár dnů zvýšit o desítky procent, což se vzápětí propíše například do cenovek na stojanech čerpacích stanic.
Stejně tak může cena povolenky klesat, to ale není jejím smyslem. Emisní povolenky jsou totiž nástrojem k praktickému naplnění cílů evropského Green Dealu, jejich zvyšující se cena má motivovat největší emisní znečišťovatele k přechodu na zelené zdroje energie.
Nízké ceny povolenek by je k přechodu, a tím i plnění klimatických cílů stanovených Evropskou komisí, nemotivovaly. A přesně tuto funkci mají i emisní povolenky EU ETS2 namířené na domácnosti.
„Emisní povolenky jsou zaváděny proto, aby jisté výrobky zdražily a motivovaly domácnosti, aby je začaly nahrazovat zelenějšími zdroji, čili třeba vytápění plynem nebo uhlím nahradit tepelnými čerpadly, kterých se tato fáze zdražování týkat nebude,“ vysvětluje hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek, který bude ve čtvrtek 11. září hostem Forbes Byznys podcastu.
„Dopady budou patrné v rozpočtech většiny domácností, nejcitelněji pak u těch s nižšími příjmy, které nemají prostředky na zateplení domů nebo přechod na moderní vytápění,“ doplňuje Kaňok.
Zvýšení cen se pak nevyhnou ani lidé na sídlištích s centrálním vytápěním. Povolenky totiž nově zasáhnou i distributory tepla.
Zatímco se čeští politici předhánějí ve vyjádřeních, že emisní povolenky zavádět nebudou, pravdou je, že se jim nevyhneme. Stát jako takový má v podstatě jen dvě možnosti, jak by to případně mohl udělat.
Buď vystoupit z Evropské unie, což by však mělo na Česko zase jiné dalekosáhlé ekonomické následky, nebo k systému nepřistoupit s vědomím, že z Bruselu budou opakovaně přicházet pokuty a sankce.
V současné době se zatím v kuloárech stále jen jedná o ročním odložení povolenek, nicméně není jisté, zda se jej podaří schválit, a i kdyby ano, nic by to neřešilo – o zrušení povolenek se neuvažuje.
Vyschly by totiž unijní zdroje na transformaci energetiky, které k nám už dnes proudí například do Modernizačního fondu, který ročně rozděluje desítky miliard eur. Jde právě o peníze z emisních povolenek.
Pokud jde o domácnosti, ty se mohou bránit jen formou snižování energetické náročnosti svého bytu nebo domu, přechodem na nízkoemisní zdroje vytápění a elektřiny nebo zateplením.
Foto Pixabay.com
„Z dlouhodobého hlediska je nejúčinnější strategií snížení spotřeby a modernizace domácnosti,“ potvrzuje Kaňok z Kalkulátor.cz.
Dopadu uhlíkové daně se ale ve finále nevyhne nikdo, tedy ani ti, kteří jezdí elektroautem dobíjeným z vlastní fotovoltaiky, která sbírá energii ze slunečních paprsků na střechách rodinných domů.
Ceny emisních povolenek se totiž postupně propíší i do cen zboží na pultech obchodů nebo i do zdražování jízdného v soukromé i veřejné dopravě. Česká národní banka ve své prognóze odhaduje, že při ceně 57 eur za povolenku se inflace zvýší o 0,9 procentního bodu.
Otázkou ale zůstává, jak vysoké budou ceny povolenek v době jejich zavedení, když se už nyní pohybují na téměř dvojnásobku Evropskou unií dříve očekávaných maximálních hodnot (45 eur).
„Určitě se musíme připravit na to, že od roku 2027 inflace kvůli jejich zavedení stoupne. O kolik, to je předčasné předpovídat,“ uzavírá Pavel Sobíšek.
The post Nízké náklady nelze očekávat. Cena povolenek roste, únik je téměř nemožný appeared first on Forbes.
