Tradiční pálení čarodějnic letos vychází na středu 30. dubna, navíc na ně navazuje 1. máj a den volna díky Svátku práce. Vedle příjemně stráveného odpoledne a večera u ohně by však lidé neměli zapomínat ani na bezpečnost.
Předcházejte planým výjezdům hasičů
Riziko požáru o Filipojakubské noci významně roste. Na vině jsou nejen nezodpovědní autoři hořících vater či větších ohňů, ale i obyčejná nepozornost. Základem by proto mělo být nahlášení pálení na příslušný hasičský záchranný sbor kraje. K těmto účelům slouží on-line evidence, v níž má dotyčný za pár minut hotovo.
ČTĚTE TAKÉ: Tragický požár na Tachovsku. Jeden člověk zemřel, dva další jsou v kritickém stavu
„Toto ohlášení slouží jen pro možnost ověření místa pálení s možným nahlášením požáru. Tím dochází k omezení počtu planých výjezdů hasičů. Při samotném pálení si každý musí počínat tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru,“ uvádějí hasiči.
Ohlašovací povinnost spalování na volném prostranství mají ze zákona právnické a podnikající fyzické osoby, včetně navrhovaných opatření. Doporučení k hlášení pálení čarodějnic však platí i pro běžné fyzické osoby zejména z důvodu zmiňované prevence planých poplachů.
„Zatímco si lidé užívají jarní večer plný ohňů a zábavy, hasiči každoročně čelí zvýšenému počtu zásahů. Kromě požárů způsobených neopatrným zacházením s ohněm řeší i desítky planých výjezdů, kdy lidé zapomenou pálení rekreačního ohně nahlásit,“ sdělila mluvčí generálního ředitelství hasičů Lucie Pipiš.
Spalujte jen suché dřevo
Před pálením čarodějnic hasiči také připomínají, že se od letošního března smí spalovat jen suché dřevo, které není znečištěno chemickými látkami.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Policie už zřejmě vypátrala viníka požáru v Novém Městě nad Metují. Hrozí mu až pět let vězení
Na druhé straně je výslovně zakázáno pálení čerstvých větví, mokrého listí či vlhké trávy – takový oheň hodně kouří a doutná. Tento materiál se má kompostovat.
Základní opatření pro bezpečné (nejen) čarodějnice
Pečlivě zvažte místo ohniště
Již při samotných přípravách na rozdělávání ohně či stavbu hranice je nutné si předem rozmyslet umístění ohniště či místa pálení. To musí být vzdálené minimálně 50 metrů od kraje lesních porostů, 100 metrů od stohu slámy a v dostatečné vzdálenosti od budov.
„Je třeba mít na paměti i bezpečnou vzdálenost od obytných nebo hospodářských budov, neboť kvůli odletujícím jiskrám vzniká nebezpečí požáru, například zapálením střechy,“ připomínají hasiči.
Mimo jiné je například zakázáno rozdělávat oheň ve vysoké suché trávě, na strništi a podobně.
Na hořlaviny zapomeňte
V momentě, kdy má člověk místo pro rozdělání ohně vybrané, je nutné ho ohraničit nehořlavými materiály. Lidé by v žádném případě neměli rozdělávat oheň pomocí vysoce hořlavých látek, například benzínu, nafty nebo líhu.
Na druhé straně by před zapálením ohniště měli lidé zajistit dostatečné množství hasebních látek – vodu, písek nebo zeminu – a volné příjezdové cesty, aby se v případě nutnosti hasiči dostali na místo včas.
Hranice musí být stabilní
V případě, že se nejedná o obyčejný táborák a rozhodnete se postavit hranici z polen, myslete na její stabilitu. Pokud bude tento základní aspekt podceněn, hrozí, že se hranice zhroutí do stran a dojde k rozšíření ohně mimo vyhrazené místo ohniště.
Dozor dospělého a děti pod dohledem
Při samotném pálení by měla být vždy přítomna minimálně jedna osoba starší 18 let, která bude na oheň dohlížet. V případě, že se v okolí ohniště pohybují děti, je nutné na ně dohlížet a nenechávat je u ohně samotné.
„I rodiče mohou být dle zákona o požární ochraně postiženi pokutou v případě, že z hlediska požární ochrany zanedbají dohled nad svými ratolestmi,“ připomínají hasiči z Moravskoslezského kraje.
Přeskakování ohně vynechte
Ať už po vzoru scén z akčních filmů, na základě pověr nebo na „rady“ druhých plánujete například z legrace skákat přes otevřený oheň, nečiňte tak. Stejně tak buďte opatrní na svůj oděv, aby nevzplál.
Požádejte o spolupráci dobrovolné hasiče
Opatrnost je na místě nejen v době samotného hoření, ale i po uhašení. Opustit ohniště by lidé měli až po jeho úplném vyhasnutí, důkladném zalití vodou nebo zasypání zeminou – hasiči každý rok dohašují mnoho ohnišť, která byla po skončení akce ponechána bez dozoru.
„Doba, po kterou je potřeba dohlížet na ohniště, není nikde stanovena, nicméně z našich zkušeností vyplývá, že by to mělo být minimálně 12 hodin od ukončení pálení a zalití nebo zasypání ohniště. Velmi vhodné je při pálení hlavně velkých vater požádat o spolupráci místní dobrovolnou jednotku hasičů,“ radí profesionálové.
Vyhněte se pokutám
Každý, kdo se rozhodne spalovat hořlavé látky na volném prostranství, má povinnost vše zabezpečit tak, aby se spalování nevymklo kontrole a nevznikl požár.
Pokud dojde k porušení zásad požární bezpečnosti při používání otevřeného ohně, hrozí fyzickým osobám pokuta v řádech desítek tisíc korun. V případě, že dojde ke vzniku požáru, výše pokuty roste. Právnické a podnikající fyzické osobě pak může Hasičský záchranný sbor v případě porušení povinností vyplývajících z předpisů o požární ochraně uložit pokutu ve výši až milion korun.
Proč pálíme čarodějnice?
Zvyk pálení čarodějnic, k němuž tradičně dochází v noci z 30. dubna na 1. května, je symbolem konce zimy a příchodu jara – ačkoliv meteorologicky, astronomicky, biologicky i vegetačně jaro dávno začalo. Napříč tuzemskem se staví vatry či menší ohně a upalují se ručně vyrobené čarodějnice, čímž se pomyslně odhání zlé síly.
Podle lidových pověr pak lidé v tuto noc věřili, že v povětří poletují čarodějnice na sabat. Pro ochranu proto zapalovali ohně, aby byli v bezpečí. Ohně měly také symbolicky spálit vše staré a udělat místo pro to nové, co přinese jaro.
A proč se říká Filipojakubská noc? Dnes by lidé v kalendáři 30. dubna nebo 1. května marně hledali tato jména, dříve však na První máj připadal svátek svatého Filipa a Jakuba, tedy dvou apoštolů.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Týden plný sluníčka a teploty na hranici léta vystřídají přeháňky. Brzy po nich hrozí i bouřky
