Lijáky provázející tajfun způsobily bleskové záplavy, které zasáhly i obydlené oblasti. Lidé na postižených místech šplhali na střechy domů, kde zoufale prosili o záchranu, uvádí AP. Filipínský Červený kříž přijal mnoho telefonátů od lidí z provincie Cebu, kteří uvázli na střechách. V tomto regionu se při záplavách utopilo 49 lidí, další přišli o život v důsledku sesuvů půdy nebo pádů trosek různých staveb. Pětašedesát lidí se pohřešuje a skoro 70 utrpělo zranění. Dalších 62 lidí je pohřešovaných v jiných dvou provinciích rovněž ve střední části Filipín. Skoro 450 000 lidí muselo najít dočasné útočiště v nouzových centrech.
"Kvůli tajfunu jsme dělali vše, co je v našich silách, ale pak nastanou takové nečekané věci jako bleskové záplavy," řekla Pamela Baricuatrová, guvernérka provincie Cebu. Připustila, že k současné situaci mohlo přispět to, že se v důsledku mnoholeté činnosti lomů ucpaly okolní řeky, jejichž koryta nyní přetekla. Jako další příčinu zmínila také nekvalitní protipovodňová opatření v provincii Cebu.
Po vyhlášení nouzového stavu bude vláda v Manile moci rychleji uvolňovat finanční prostředky určené na záchranné akce. Jde také o opatření, které má zabránit hromadění potravin a jejich nadměrnému zdražování.
Provincie Cebu se vzpamatovává ze zemětřesení o síle 6,9 stupně, které ji zasáhlo koncem září a vyžádalo si 79 lidských životů. Další tisíce lidí musely opustit své domovy, protože jejich obydlí se při zemětřesní zřítila nebo byla zásadně poničená.
Filipíny každoročně postihne přibližně 20 tajfunů a tropických bouří. Zároveň se nacházejí v takzvaném ohnivém kruhu, kde se setkávají tektonické desky, a v oblasti jsou poměrně častá zemětřesení a vulkanické erupce. Kombinace častých tajfunů a seizmické aktivity řadí Filipíny mezi země s nejvyšším rizikem přírodních katastrof na světě.
Tajfun Kalmaegi je co do počtu obětí největší živelní pohroma, která letos Filipíny zasáhla, poznamenala agentura AP.











