Ruské pokusy o ovlivnění německých voleb. Která země bude dalším cílem?

Investigace.cz Před 1 měsícem

Zasahování do voleb v Evropě ze strany Ruska je čím dál častějším tématem. Německá vláda sice oficiálně deklarovala, že volby ovlivněny nebyly, nicméně to neznamená, že se o to Ruskem placení aktéři nepokoušeli. Kromě známějšího Doppelgangera bylo identifikováno mnoho dalších kampaní produkujících ohromující množství digitálního obsahu nasazeného na různých online kanálech a využívajícího různé techniky ovlivňování. Jak jsou takové aktivity účinné? To stále není známo, vysvětluje pro investigaci.cz Brian Liston, analytik z Recorded Future, který o německých volbách vydal rozsáhlý report.

Brian Liston

Brian Liston působí ve společnosti Recorded Future jako odborník na zpravodajské informace týkající se digitálních hrozeb. Recorded Future je jedna z největších světových společností zabývajících se kybernetickou bezpečností a zpravodajstvím. V rámci této společnosti Liston pracuje pro skupinu Insikt Group, jež sleduje dezinformační aktéry a jejich kampaně na sociálních sítích.

Kromě obvyklého zaměření na Ukrajinu zahrnovaly dezinformační kampaně během německých voleb také osobní útoky na významné politické představitele z různých stran. Některé politické strany jsou kampaněmi financovanými Ruskem naopak zvýhodňovány, nebo to tak aspoň vypadá. To lze prohlásit o AfD (Alternativa pro Německo, poz. red.), ta se přinejmenším v těchto kampaních nejevila jako cíl útoků.

Ano, je to daleko zřejmější než obvykle a pravděpodobně to souvisí s tím, že určité vize AfD se shodují s ruskými strategickými zájmy. Na druhou stranu jsme zaznamenali, že obsah kampaní byl výrazně zaměřen proti CDU (Křesťansko-demokratická unie, strana s největším podílem hlasů, pozn. red.). Jedna z operací, nazvaná Overload, zahrnovala umělou inteligencí generované obrázky, které zobrazovaly dystopické Německo pod vládou CDU a naopak prozářené a šťastné Německo pod vládou koalice v čele s AfD. Tyto obrázky obsahovaly loga politických stran a jasně ukazovaly příklon k AfD. K rafinovanějším taktikám patřily útoky na německé politické osobnosti.

Obecně se tyto kampaně zaměřují na otázky, jako je imigrace, role Německa v Evropě a NATO, přizpůsobení se Rusku a na ruské zájmy v Ukrajině.

Zaregistrovali jste, že by takové kampaně cílily i na menší strany, například Die Linke nebo BSW?

Ne. Obsah byl hluboce protikoaliční a zaměřený proti CDU, SPD (Sociálně-demokratická strana, pozn. red.) a Zeleným.

Zmínil jste operaci Overload, ale v Evropě byla vedena celá řada dezinformačních kampaní, o nichž se tvrdilo, že jsou nástrojem ruské vlády. Různá média je označují různými názvy: CopyCop, Doppelganger, Overload, Undercut. Lze je od sebe nějak oddělit a jaké jsou mezi nimi rozdíly?

Rozdělujeme je podle jejich modů operandi neboli podle toho, jak se chovají. Obsahově i taktikou se však hodně překrývají. Myslíme si, že jsou také organizačně propojeny, protože všechny sdílejí podobnou infrastrukturu.

Například kampaň Doppelganger se vyznačuje tím, že se vydává za seriózní média – svůj obsah vypouští do světa ve formátu věrně kopírujícím již existující webové stránky známých médií, například Die Zeit, a následně zesiluje dosah na sociálních sítích prostřednictvím sítí neautentických účtů – takzvaných botů – a ukradených nebo nakoupených účtů reálných uživatelů. Kromě toho si během posledních dvou let lidé, kteří to provádějí, vytvořili vlastní značky přibližně padesáti webových stránek provozovaných na WordPressu.

Operace Overload byla zase postavena na spamových e-mailových kampaních. Tyto e-maily obsahují odkazy na falešná videa na Telegramu, jež se vydávají za obsah Euronews, Wall Street Journalu nebo v poslední době Der Spiegelu. Overload a Doppelganger jsou úzce propojené. Operace Undercut se s nimi rovněž překrývá obsahem i použitými taktikami a předpokládáme, že mezi nimi existuje také organizační propojení, které směřuje například k Social Design Agency, což je ruská IT firma vedená Iljou Gambashidzem. Ta hrála klíčovou roli v organizování dezinformačních kampaní, včetně projektu Doppelganger, s cílem ovlivňovat zahraniční volby a šířit proruské narativy.

CopyCop v podstatě představuje síť webových stránek, jež si mezi sebou přesdílí obsah vygenerovaný umělou inteligencí, konkrétně velkými jazykovými modely (LLM). Každá z kampaní má zkrátka své specifické charakteristiky, což nám umožňuje je sledovat.

Je možné spolehlivě přiřadit jednotlivé kampaně ke konkrétním aktérům? Na jaké typy indicií se zaměřujete?

Je to obtížné. U Agentury pro výzkum internetu (Internet Research Agency, trollí farma Jevgenie Prigožina, pozn. red.) z Petrohradu to bylo mnohem jednodušší, protože jsme je dokázali identifikovat podle jejich IP adres. Obecně jsme však obvykle schopni vystopovat původ kampaní k ruskojazyčným aktérům. Například jsme narazili na kampaň, která obsahovala homofobní nadávky a obsah přímo zaměřený na americké zpravodajské služby. Zdálo se, že tyto skupiny se záměrně snažily dát americkým zpravodajcům najevo, kdo za kampaněmi stojí. Vypadá to, že tímto způsobem se pokoušely úmyslně upozornit úřady na svou identitu.

U CopyCop byla tato aktivita jednoznačně spojena s Johnem Markem Douganem, kterého podporuje Centrum pro geopolitickou expertizu (CGE) Alexandra Dugina a jednotka 29155 GRU. Dále také máme informace od různých výzkumníků, například z Microsoftu.

John Mark Dougan

John Mark Dougan je veterán námořní pěchoty a bývalý policejní důstojník ze Spojených států, známý svým zapojením do dezinformačních kampaní. V současnosti žije v Rusku, kde byl spojován s operacemi podporovanými Kremlem, jejichž cílem je ovlivňování amerických voleb. Dougan byl obviněn ze spolupráce s ruskou vojenskou rozvědkou, konkrétně s jednotkou 29155 GRU, která šíří dezinformace prostřednictvím falešných zpravodajských webů a deepfake videí zaměřených na americké politické osobnosti. Alexandr Dugin, ruský krajně pravicový politický filozof, je spojen s Centrem pro geopolitickou expertizu, jenž má vazby na Douganovy aktivity.

Jak hodnotíte dopad těchto kampaní? Ve své zprávě poměrně sebevědomě tvrdíte, že jejich dosah a efekt je omezený. Nedostatečné důkazy o dopadu ale nutně neznamenají, že je minimální…

Toto tvrzení zakládáme na metrikách, které nám poskytují sociální sítě. To se netýká pouze celkového počtu zhlédnutí, ale především zapojení uživatelů do interakcí s příspěvky. Zohledňujeme také šíření obsahu napříč různými platformami, přítomnost na webech a zapojení influencerů.

Ve většině případů pozorujeme, že jednotlivé příspěvky nemají markantní dosah mimo síť nebo skupinu účtů, jež se je snaží propagovat. V praxi to například znamená, že někdo publikuje video na Telegramu a následně se jej pomocí botů snaží šířit na sociálních sítích. Ideální pak je, když se s tímto obsahem, třeba právě s takovým videem, snaží interagovat například nějaký výzkumník – jako třeba já –, dejme tomu proto, že chce upozornit na to, že se jedná o imitaci reálných médií. Boti pak na jeho reakci odpoví záplavou dalších reakcí, čímž se snaží uměle navyšovat počet interakcí s tímto příspěvkem, a tedy zvyšovat jeho viditelnost. Oni totiž doufají, že si toho obsahu v ideálním případě všimne nějaký influencer, někdo s velkým dosahem, a přesdílí jej.

Protože však sociální sítě mohou tento typ chování vyhodnotit jako neautentický nebo jako spam a zabránit jeho zobrazení, často hodnotíme viditelnost kampaně na základě počtu sdílení jednotlivých příspěvků, včetně různých verzí téhož obsahu.

Existují nějaké příklady velmi úspěšné kampaně?

Ano, tou největší z poslední doby je video o USAID (Agentura Spojených států pro mezinárodní rozvoj, pozn. red.), které sdílel Elon Musk a několik dalších významných osobností. Video jsme připsali operaci Overload. Vydává se za vysílání americké zpravodajské relace E! News a tvrdí, že USAID financovala cesty celebrit, například herečky Angeliny Jolie a dalších, na Ukrajinu, kdy u každé celebrity uvádějí částky v milionech až desítkách milionů dolarů, jež měly za tuto cestu dostat. Zvolili trochu jinou taktiku, neboť se spoléhali na konkrétní influencery na sociálních sítích – spíše než na neautentické účty – a jejich publikum. Právě fakt, že příspěvky měly vlivem influencerů publikum už od jejich zveřejnění, napomohl jejich snazšímu a většímu růstu.

V podobném případě minulý rok – po zatčení Pavla Durova (zakladatele Telegramu, pozn. red.) ve Francii – tvůrci těchto dezinformačních kampaní vytvořili video o Spojených arabských emirátech (SAE), v němž tvrdili, že SAE pozastavily nákup francouzských letadel jako pomstu za Durovovo zatčení. Toto video získalo značnou pozornost, kterou podpořilo i to, že jej do svého obsahu zahrnulo jedno indické médium. Existuje několik dalších, byť menších případů.

Jedním z příkladů, které jste pokryli, bylo napodobení britských bulvárních novin, jež obsahovaly zprávy, které se zdály být obecně negativní vůči Německu. Existují nějaké důkazy, že tento obsah přitahuje větší pozornost?

Neexistují důkazy, že by to mělo lepší nebo horší výsledky než jejich běžný videoobsah. Je to jednoduše pokus vyzkoušet jinou taktiku a zjistit, co zabere. Dříve jsme v rámci operace Overload našli v podobném stylu napodobeniny titulních stránek New York Post a New York Daily News.

Další taktiky zahrnují vytváření falešných snímků instagramových stories prominentních zpravodajských organizací a pokusy vytvořit iluzi občanské žurnalistiky. Například programem na tvorbu a úpravu digitální grafiky, jako je Photoshop, uměle vytvoří protiukrajinské graffiti na veřejném místě v nějakém evropském hlavním městě. Poté udělají několik kopií tohoto typu obrázku, například různé úhly pohledu na toto protiukrajinské graffiti, a šíří je jako printscreeny údajně pocházející od CBS, New York Times nebo Wall Street Journal.

Jaké hostingové služby tvůrci těchto kampaní používají a jak snadné je tyto obsahy blokovat nebo odstraňovat?

Od září 2024 trochu diverzifikovali svou infrastrukturu, což znamená, že se přesunuli z evropských hostingových služeb, jež dříve využívali. Sice stále používají kombinaci některých hlavních cloudových služeb nebo registrátorů domén, stále častěji ale vidíme využití poskytovatelů hostingu zaměřených na ochranu soukromí, třeba Flokinet a Vice Temple (poskytovatel hostingu s obsahem pro dospělé, pozn. red.). Tyto hostingové společnosti jsou často založeny například na Islandu – kvůli vyšší míře ochrany soukromí. Tento přístup zvolili v naději, že jejich stránky budou mít větší trvanlivost a odolnost proti budoucím pokusům o jejich odstranění.

Často se ale stává, že své weby jednoduše opustí. Možná se unaví z neustálé potřeby je znovu registrovat nebo měnit infrastrukturu. Mnoho webů v USA je například nyní zcela offline.

Ve své zprávě uvádíte, že cílem kampaní bylo odradit voliče od podpory koalice vedené CDU, současně ale máte podezření, že některé kampaně se pouze snaží snížit celkovou volební účast. Jak to měříte?

Nečekáme, že by tyto snahy měly zásadní vliv na výsledek voleb. Zároveň to nevypadá, že by kampaně vedly například k vyššímu podílu hlasů pro AfD. Pokud k tomu ale došlo, myslím, že to bude spíše odrazem obecnějších nálad v Německu než čehokoli jiného. Tyto kampaně mohou podobný stav jen zesílit a efektivně „přiložit polínko do ohně“.

Je také třeba zohlednit, že kampaně musí vypadat úspěšně, protože jejich tvůrci jsou za to placeni. Social Design Agency, jedna z agentur provozujících kampaně, například musí ruské vládě ukázat metriky, které prokazují, že dosáhli kýženého efektu. Jde o jakési „hackování vnímání“. Snaží se znečistit informační prostředí a následně musejí prokázat určitou úroveň dopadu svým zaměstnavatelům, protože to mají ve smlouvách.

Do jaké míry jsou kampaně v Německu regionálně cílené?

Během voleb se například vyskytlo video s názvem „District 151“ – přiřadili jsme ho ke kampani CopyCop. Byl na něm údajně falzifikovaný hlasovací lístek v Lipsku (obvod 151). Video tvrdilo, že kandidát AfD a strana jako taková byli vynecháni z horní části hlasovacího lístku. To je příklad kampaně jasně lokalizované na konkrétní obvod. Jak jsme ale zjistili, snaha o amplifikaci – tedy zesílení dosahu – kampaně se na daný region vůbec nezaměřovala. Překvapivě cílila především na účty v angličtině, často ve Velké Británii nebo v USA, které propagovaly myšlenku, že v Německu probíhá velký volební podvod, což spíše ukazuje na projektování konspirace nebo podvodu směrem ven než na přesvědčování samotných Němců.

Video mělo přibližně 500 tisíc zhlédnutí a někteří lidé zjevně věřili, že je pravdivé. Většina zhlédnutí ale byla od lidí mimo Německo. Kampaně jsou tedy do určité míry mezinárodní a možná tu hraje roli také naděje, že jejich obsah pronikne i do domácí sféry – to je ale čistá spekulace. Kampaně se obecně snaží získat pozornost, zvýšit zapojení uživatelů a ukázat nějaký důkaz o hmatatelném dopadu.

Existují nějaké důkazy, že podobné operace byly použity v České republice? Víme, že v minulosti bylo cílem Polsko.

Zatím jsme takový případ neviděli, ale v naší zprávě jsme to označili jako možnost z několika důvodů: v minulosti se obdobné věci děly v Polsku, ale také v Lotyšsku, Francii a Německu. Obecně jsou to země, které jsou pro vlivové operace nejpříhodnější. Vyšší prioritou pro ně mohou být státy jako Polsko, Rumunsko a Moldavsko, protože tam mají západní zpravodajská média nižší dosah. Na druhou stranu si myslím, že pokud ruští aktéři uvidí jasnou příležitost angažovat se ve vlivových operacích v České republice, mohou jí využít. Ale musí tam být příležitost. Ve Velké Británii jsme neviděli žádné kampaně, které by podporovaly konkrétní kandidáty, protože bez ohledu na to, kdo se dostal k moci, neexistovala vyhlídka na změnu britské politiky vůči Ukrajině, takže se to zkrátka nevyplatilo.

Pokud se ale například otázka financování Ukrajiny objeví v České republice nebo pokud tvůrci kampaní uvidí příležitost podpořit činnost politické strany prezentující se ve stylu AfD, myslím, že Rusko tuto možnost může využít.

Autor rozhovoru: Paul May