Nabídku na pražské burze brzy rozšíří titul M2C. Českou firmu, kterou před více než dvaceti lety zakládal podnikatel a politik Vít Bárta, tehdejší lídr strany Věci veřejné, dnes vlastní jeho bratr. S akciemi společnosti zabývající se ostrahou objektů a správou nemovitostí by se mělo 20. června začít obchodovat na trhu Start. Firma chce od investorů vybrat 190 až 230 milionů korun, úpis akcií potrvá do 16. června.
„Není to jen o tom, že bychom potřebovali naraisovat peníze, vidíme v tom posunutí firmy do další etapy a také možnost motivace pro zaměstnance,“ říká CEO a většinový majitel M2C Matěj Bárta.
Z někdejší bezpečnostní agentury ABL, kterou v 90. letech založil jeho bratr Vít Bárta, vybudoval za posledních patnáct let jednoho z největších středoevropských hráčů v oblasti facility managementu – komplexní správy a údržby nemovitostí.
Do technologického inkubátoru Innovis, kam firma soustřeďuje své aktivity v oblasti inovací, by měla zamířit většina výnosů z IPO. Zbytek chce M2C investovat do zahraniční expanze a marketingu. Konkrétní investiční projekt však zatím nepředstavila.
Jádro byznysu firmy, která dnes kromě Česka působí v dalších třinácti zemích, stále tvoří fyzická ostraha obchodů, administrativních budov a průmyslových nemovitostí. V posledních letech však společnost intenzivně šlape do digitalizace – vyvinula například vlastní řešení automatizované recepce nebo vzdálené správy budovy.
„O akvizicích, které jsou v tuto chvíli rozjednané, hovořit nemůžeme, ale máme jasnou představu, kam, v jakých zemích a do čeho by se mohlo investovat. V rámci technologické části chceme především rozšířit vývoj softwaru,“ líčí Bárta s tím, že bude záležet i na tom, kolik akcií se firmě podaří upsat.

M2C loni vykázala nejlepší hospodářské výsledky v historii. Její tržby se vyšplhaly na 4,5 miliardy korun, čistý zisk byl více než 85 milionů. Na burzu firma hodlá umístit zhruba dvacet procent svých akcií. Pokud se prodají všechny, Matěj Bárta bude držet 71,15 procenta firmy a jeho manželka Stanislava 7,91 procenta.
Proč nejdete na hlavní trh?
Chtěli jsme nejdřív vyzkoušet trh Start, protože nám to přišlo technicky jednodušší. Je pravda, že v ekonomických atributech bychom pravděpodobně splňovali požadavky hlavního trhu, ale rozhodli jsme se jít tímto směrem. Já doufám, že to není poslední krok, chceme pak pokračovat dál.
Dříve jste uvedl, že firma zvažovala i IPO na jiné evropské burze. Proč nakonec převážila Praha?
Jednoduchost komunikace a chtěli jsme to vyzkoušet v prostředí, kde jsme principiálně vyrostli.
Nebylo by mimo Česko menší reputační riziko?
Reputační riziko?
Historie firmy je spojená s vaším bratrem Vítem Bártou a kauzou sledování politiků na radnici Prahy 11…
To je tak zaváté časem, že se s tím dnes vůbec nesetkáváme.
- Politické angažmá Víta Bárty (bývalý předseda strany Věci veřejné), staršího bratra Matěje Bárty, je spojeno s několika významnými kauzami. Údajná korupce ve straně a kauza úniků odposlechů skončily až u soudu, v obou případech však soud Bártu osvobodil. Za nezákonné trestní stíhání v případě odposlechů bývalý politik dokonce vysoudil na státu odškodné téměř milion korun.
- Bez detailnějšího vysvětlení zůstala pouze kauza sledování politiků ODS na radnici Prahy 11.
- Na případ upozornil v roce 2010 deník Mladá fronta Dnes. Bártova bezpečnostní agentura ABL, předchůdce M2C, měla podle něj sledovat tehdejší starostku ODS v Praze 11 Martu Šorfovou a další komunální politiky. Vít Bárta tehdy vše popřel a dal čestné slovo premiéru Petru Nečasovi, že jeho lidé občanské demokraty nesledovali.
- Začátkem roku 2011 list svá zjištění doložil fotografiemi, videozáznamy a počítačovými dokumenty. Vít Bárta dál mlžil, ale nakonec na tiskové konferenci koncem ledna 2011 připustil, že ABL sledovala politiky a prováděla na některých úřednících radnice Prahy 11 „testy integrity“ v souvislosti s protikorupčním programem. Podle něj to agentura dělala pro vedení radnice Prahy 11.
- Vít Bárta se v roce 2013 z politiky stáhl, firma ABL svou detektivní divizi prodala a přejmenovala se na M2C. Podíl Víta Bárty vykoupil jeho bratr Matěj, který od té doby společnost vede. Kauza sledování politiků skončila jediným ztotožněným pronásledovatelem, který dostal pokutu dva tisíce korun.
Jak to vlastně s tím sledováním bylo? Vít Bárta tohle nikdy pořádně nevysvětlil…
Já o tomhle nic nevím. Tohle byla dávná minulost už v roce 2010, když jsem si firmu přebíral. Můj bratr má své vlastní podnikání, naše cesty se dávno rozešly.
Ptám se i proto, že v dosavadní komunikaci směrem k investorům se tomuto tématu vyhýbáte. Dřívější jméno firmy ABL nezaznělo ani jednou, o Vítu Bártovi mluvíte zásadně jako o „bývalém akcionáři“…
Bratr tady více než patnáct let není, nevím, proč bych to měl nějak zmiňovat. Nevnímám to jako něco, co je pro nás zásadní. Prostě se koncentrujeme na to, co jsme v této firmě udělali my.
Proč nemáte v prospektu žádný konkrétní projekt, na který chcete peníze z emise využít?
O akvizicích, které jsou v tuto chvíli rozjednané, hovořit nemůžeme. Máme jasnou představu, kam, v jakých zemích, a do čeho by se mohlo investovat. A bude záležet na tom, jak se úpis skutečně podaří. V rámci technologické části chceme především rozšířit vývoj softwaru.
Chceme posilovat naši přítomnost na jednotlivých trzích, máme tam nějaké akvizice, které můžeme teoreticky zrealizovat ve velmi krátké době, a druhá věc je posílení naší organizační struktury.
Nešlo by alespoň jeden projekt popsat detailněji?
Kolegové se hodně věnují vývoji v oblasti AI agentů. V rámci našeho chytrého centra SPACE máme dostatek dat k tomu, abychom uvedli vlastní agentní řešení pro dohled nad budovami a technologiemi. Po mnoha letech vývoje nyní také postupně uvádíme na trh naši softwarovou platformu M2C Workspace, komplexní řešení pro řízení budov, lidí nebo kritické energetické infrastruktury. Zde budou prostředky vynaloženy k další produktizaci.
Mimo automatizovanou recepci či vzdálenou správu budovy, které už umíte, co se ještě dá v oblasti správy nemovitostí inovovat?
Trh služeb v oblasti péče o nemovitosti je obrovský, v technické části jsou stále oblasti, kde se lze zlepšovat. Například predikce poruch na zařízeních, pokud máte k dispozici dostatek dat o jejich provozu, tak se to na základě matematických modelů dá odhadnout dopředu.
Obecně se věnujeme dálkovému sběru dat, na základě kterých jde lépe řídit nemovitost – kde se musí či nemusí svítit, jaká je spotřeba vody, jaká je skutečná míra využívání kanceláří, kolik času lidé tráví u výloh obchodů, pokud jde o obchodní centrum…
Pak jsou tam modely na detekci podvodného chování v retailu nebo podezřelého pohybu – když někdo třeba najednou začne chodit v protisměru velkého davu nebo je příliš dlouhou dobu na jednom místě. To jsou z hlediska bezpečnosti informace, se kterými je dobré pracovat.
Tahle data z kamer vyhodnocujete v reálném čase, nebo až zpětně?
Máme jak ,online‘ model, tak ,offline‘ model. Online je samozřejmě náročnější na výkon, ale tohle je jednoznačně budoucnost. Offline a zpětná analytika dění v určitém prostoru je dnes už naprosto běžná.
Více než polovinu příjmu vám však stále generuje fyzická ostraha objektů, tam toho asi moc inovovat nejde…
Právě že ano. Když změníte koncept fungování nemovitosti pomocí technologických nástrojů, tak se vám může snížit množství personálu, který k tomu potřebujete, a ten, co tam zůstane, tak ho můžete lépe zaplatit.
Máte plán v budoucnu snížit vaši závislost na příjmu z fyzické ostrahy?
Dlouhodobě se tomu věnujeme, já bych se slovíčku závislost vyhnul.

Za rok 2024 to bylo 56 procent vašich příjmů…
Ale záleží, s jakou maržovostí. Fyzická ostraha je byznysem s velice nízkými maržemi a s velmi těžce predikovatelnými náklady. My jsme za něj rádi, vyrostli jsme na tom, ale máme řadu jiných projektů s mnohem větší profitabilitou.
Kdybych se vrátil ke vstupu na burzu, u kolika z upisovaných akcií máte předdomluveného investora?
V tenhle okamžik není předdomluvené nic.
Cílíte spíš na retailové nebo institucionální investory?
Vyvíjí se to, máme pozitivní odezvu z obou oblastí. Zájem tam je, v jakém mixu to nakonec dopadne, se v tuto chvíli neodvážím odhadovat.
Jak velký podíl upsaných akcií z celkové nabídky budete považovat za úspěch?
Úspěch je, že se firma dostala tam, kde je dnes. A že nabízíme lidem možnost se na tomto úspěchu podílet. Já tam vidím jen pozitiva, něco se určitě upíše, a kdyby toho bylo málo, tak půjdeme i jinou cestou. Pro akvizice máme připravené i další zdroje financování. Není to jen o tom, že bychom potřebovali naraisovat peníze, vidíme v tom posunutí firmy do další etapy a také možnost motivace pro zaměstnance.
Zaměstnanecké akcie? Není tohle v Česku příliš komplikované na provedení?
Já v tom nespatřuju nic komplikovaného. Chceme změnit motivační systém managementu, aby byl víc propojen s výsledky společnosti.
Myslel jsem z praktického hlediska, jestli se z toho bude odvádět zdravotní a sociální, jestli se to bude danit při nabytí nebo až při prodeji… Máte to nějak promyšlené?
Řešíme to s našimi poradci i s firmami, které už mají v této oblasti zkušenost. Chceme s tím začít nejspíš až od ledna příštího roku, je tam zájem i od našich kolegů ze zahraničí.
Akvizice chystáte spíš v oblasti správy nemovitostí nebo v segmentu technologií?
Záleží na trhu, třeba v Německu vidíme prostor ve facility managementu, na nějž dokážeme nabalit přidanou hodnotu v rámci technologií. Například na Slovensku jednoznačně míříme k technologickým firmám.

Na kterém ze zahraničních trhů vidíte největší prostor pro posílení vaší pozice?
Stále věříme středoevropskému regionu, velmi dobré výsledky se nám v tenhle okamžik prognózují i pro Německo a na východě vidíme potenciál v Rumunsku.
Nechystáte se otevírat nové trhy?
Po tom, co jsme otevřeli Spojené státy a Emiráty, bude záležet na případné příležitosti nebo zakázce. Máme celkem třináct zemí, kde máme vlastní personál, lidi a zázemí. Pak máme projekty, které jsou ,na klíč‘, kde různě po světě dodáváme konkrétní řešení.
Jak výrazná je v tuto chvíli vaše přítomnost v USA?
Začali jsme minulý rok, pobočka se pomalu rozbíhá, máme první pozitivní odezvy ze strany zákazníků. Je to velice příjemný trh, všechno se tam děje mnohem rychleji než v Evropě, která je konzervativnější a zpomalenější.
Nevnímáte tam nějaká rizika související s kroky administrativy Donalda Trumpa?
Samozřejmě jsme řešili otázku cel, dodáváme tam náš systém automatizované elektronické recepce. Ale jelikož jde o software, ne zboží, tak v tuto chvíli jsme zatím žádný zásadní dopad, který by ovlivnil náš rozvoj, nezaznamenali. Situace se může změnit, ale to my neovlivníme.
The post Sekuriťáci na burze. Posouváme firmu dál, o peníze nejde, říká šéf M2C Bárta appeared first on Forbes.