Signal Festival se s třináctým ročníkem, který proběhne 16. až 19. října, a s otevřením permanentního výstavního prostoru Signal Space ve Staroměstské tržnici mění z několikadenního festivalu v komplexní platformu multimediálního umění. Letos opět zahrnuje nové atraktivní lokace i zvučná jména světové umělecké scény, oborovou konferenci a poprvé i plnohodnotný hudební program.
Třináctý ročník Signal Festivalu se 16. října vrátí na osvědčené oblíbené lokace a uměním oživí i řadu dalších neokoukaných míst v Praze. Hlavní trasy povedou přes centrum a Vinohrady a veřejnosti se otevřou i nové lokace, jako je například kaple Arcibiskupského gymnázia, palác Savarin, Synagoga nebo vinohradský klub Tresor.
Oblíbený videomapping se letos po třech letech opět vrátí na baziliku Svaté Ludmily a po kratší pauze znovu rozsvítí i Staroměstskou radnici. Celkem se na obou hlavních trasách, tedy v centru Prahy a na Vinohradech, objeví dvacet instalací umělců z Česka i zahraničí (17 programových a 3 partnerské).
Milovníci multimediálního přístupu k umění však budou potěšení již dříve – 1. října totiž pod patronátem Signal Festivalu otevírá permanentní galerijní prostor Signal Space. Projekt stálé galerie imerzivního umění, který organizátoři festivalu připravovali posledních pět let, v uplynulých čtyřech měsících realizovali v objektu Staroměstské tržnice.
„Na festival chodí pět set tisíc lidí a bylo nám líto, aby energie, talent a finance, které do jeho přípravy vkládáme, po oněch pěti dnech vymizela. Chtěli jsme pozitivní dopad, který má umění na společnost, prodloužit do celého roku,“ říká Martin Pošta, ředitel Signal Festivalu.
V osmi místnostech nabídne Signal Space návštěvníkům imerzivní instalace osmi světových umělců a dvou českých, plus interaktivní prostor pro děti Signal Playground. V sálu nazvaném Immersive Space budou probíhat projekce na stěny i podlahu, zrcadlový Infinity Room se skleněnými prvky od Preciosy pak vytvoří nekonečný prostor.
Historický objekt, který za několik čeká rekonstrukce, svou světelnou instalací ozvláštní také Daniel Pošta s Lukášem Dřevjaným.

„Headlinerem“ letošního ročníku festivalu bude americké studio loni zesnulého průkopníka velkoformátových videoinstalací Billa Violy, které do sakrálních prostor Anežského kláštera v Praze přiveze kontemplativní instalaci Tristan’s Ascension (Tristanovo nanebevstoupení).
Půjde o úryvek ze čtyřhodinového zpracování Wagnerovy opery Tristan a Isolda z roku 2005, který pracuje se zvuky hor pod vodopádem. Manželka umělce, který měl samostatné výstavy v Guggenheimově museu v Bilbau i pařížském Grand Palais, Kira Perov, publiku festivalu ze studia na kalifornské Long Beach vzkázala, že tématem bude láska, zrada a smrt.

Poprvé v historii festivalu se uskuteční světelná 3D projekce na dvacetimetrovou vodní stěnu (technika „waterscreen“), a to v režii tchajwanského studia Peppercorns, které své dílo Světlo Tzolk´inu představí na Dvořákově nábřeží. Na Náměstí republiky navíc vystaví kruhovou světelnou instalaci Mezi horami a moři, která kombinuje vizuální umění s hudbou.


Nejvýraznější počiny z řad českých umělců chystá například skupina Rafani (čerstvě obohacená o nového člena Olivera Torra a aktuálně vystupující v Osmičce v Humpolci) nebo sochařka Pavla Sceranková. Silný zážitek slibuje instalace Grill Frame v ulici U Vodárny, o níž jeden z jejích autorů, člen umělecké skupiny Rafani David Kořínek, mluví jako o „velkém množství plamenů, velkém množství hluku a grilování všeho, čeho je nadbytek“.
„Lokace na Vinohradech je pro nadbytek zcela symbolická. Žijeme v Praze, která je nejdražší na světě, co se týče bydlení, a stejně máme všeho dostatek, včetně financí, které jsme schopni utrácet za drahé jídlo a podobné věci,“ říká Kořínek. Právě s těmito aspekty se během performancí budou vyrovnávat. „Budeme zapojovat publikum do akcí, jako je například pálení nadbytku,“ přibližuje umělec.
Na jedno z takových „prominentních míst“, vyhlídku v Riegerových sadech, postaví svou interaktivní sochu také Pavla Sceranková. Objekt Souhvězdí pracuje s danou lokací a situací, kdy je návštěvník konfrontován magickým výhledem na noční oblohu, ale také s širším významem tohoto fenoménu.

„Souhvězdí vznikají jako pomyslná spojení mezi hvězdami, mezi nimiž ve skutečnosti žádné souvislosti nejsou. Jsou to imaginace, které ale doteď lidem slouží k orientaci. Líbí se mi situace, kdy se imaginace dostává do role orientačního systému,“ vysvětluje umělkyně. Kolemjdoucí budou zváni k tomu, aby se sochou pohybovali, a když se jim podaří nastavit ji do obrysu koule, rozzáří se.
Videomapping Overlord na věž Staroměstské radnice z dílny italského studia mammasONica bude zpracovávat téma napětí mezi současným, racionalistickým, na datech založeným systémem a přirozeným prožíváním života a světa.
Ten od španělského studia V.P.M. s názvem Iterace (Nekonečný rytmus města) projektovaný na baziliku svaté Ludmily bude pracovat s tématem architektonické proměny měst.

Součástí festivalu je také řada lákavých vnitřních prostorů, které jsou již několikátým rokem zpoplatněny – a to i s možností prémiových služeb, které zahrnují možnost předběhnout frontu, vstupy na parties i dopravu mezi instalacemi Mercedes shuttlem.
Zpoplatnění vnitřních instalací byl logický krok, k němuž organizátoři sáhli už v roce 2016. „Tenkrát na instalaci uměleckého studia Tundra stáli lidé na Národní třídě frontu tři hodiny. Snažili jsme se vymyslet, jak s tím naložit, navíc jsme časem zjistili, že spoustu instalací nemůžeme umístit ven, a tak jsme se snažili regulovat přístup,“ vysvětluje Pošta s tím, že některé instalace vyžadují intimní atmosféru.
Jednou z těchto lákavých lokací bude například klub Tresor, kde se bude v pravidelných cyklech opakovat taneční performance od Viktora Konvalinky a Štěpána Benyovszkého nazvaná Lone Soul Disco.
„Název zahrnuje pocit, který někdy můžeme mít, když na takové diskotéce zabloudíme a ať děláme, co děláme, zůstáváme mezi lidmi sami,“ říká jeden z autorů choreografie, kterou budou v devítiminutových intervalech ztvárňovat dva týmy po třech tanečnících.
V kontrastu s tím bude v kapli Arcibiskupského gymnázia k vidění klidnější instalace Domov světla od španělského studia Josep Poblet, která pracuje s geometricky uspořádanými světelnými body v prostoru kaple.

V centru se po roce opět otevře nádvoří barokního Clam Gallasova paláce, které německý umělec Robert Seidl rozehraje imerzivní projekcí na všechny stěny, která bude pracovat také s výrazným zvukem a mlhou.

V rámci programu se představí také dva začínající čeští umělci. Vítězem letošní výzvy Signal Calling, již festival několik let organizuje s Průša Labem, je Antonín Kindl, který do Čechových sadů postaví stroj nazvaný OKO, který bude analyzovat okolí i diváky. Jan Poš pak do Klausové synagogy umístí instalaci s názvem Mýtus o hyperrealitě.


Signal Festival se podílí také na velkém mezinárodním projektu Co-Vision, na němž spolupracuje osm umělců a čtyři technologičtí partneři z celé Evropy. Zkoumá různé přírodní a technologické fenomény napříč Evropou. Česko-slovensko-ukrajinským příspěvkem do něj bude dílo věnované nové chráněné krajinné oblasti Soutok.

Celý projekt se představí také na odborné konferenci Signal Forum, která se uskuteční 17. října ve Francouzském institutu. Součástí doprovodného programu bude poprvé rovněž plnohodnotná hudební složka; v Radiopaláci na Vinohradech v rámci tří večerů vystoupí Gruppo Salsiccia, DJ NobodyListen společně s rapperem Nikem Tendo a islandská skupina Gus Gus.
The post Signal Festival se mění. Přinese stálou galerii, konferenci i hudební program appeared first on Forbes.