Španělsko patří k nejrychleji rostoucím ekonomikám eurozóny a překvapivě za tím nestojí jen turisté nebo evropské fondy. Významný podíl na růstu mají migranti.
Podle společnosti BBVA Research tvoří přistěhovalci až devadesát procent nárůstu španělské pracovní síly od roku 2021, což pomohlo udržet firmy konkurenceschopné a nastartovalo růst služeb i celé ekonomiky.
Česko řeší podobný problém s nedostatkem lidí. Dokážeme si udržet růst bez Ukrajinců, nebo už je naše hospodářství na nich závislé?
Ještě před pár lety by málokdo čekal, že právě Španělsko se stane premiantem mezi evropskými ekonomikami. Země, která se dlouhé roky potýkala s vysokou zadlužeností a nezaměstnaností či slabým výkonem, dnes překvapuje investory i ekonomy.
Hrubý domácí produkt roste stabilně, ve druhém čtvrtletí překonal očekávání a přidal 0,7 procenta. Meziročně se počítá s růstem o dva a půl procenta, zatímco Německo sotva balancuje kolem nuly a Francie nebo Itálie zůstávají hluboko pod tímto číslem.
Španělský ministr financí Carlos Cuerpo si proto mohl dovolit sebevědomé prohlášení, že už druhým rokem po sobě bude Španělsko nejrychleji rostoucí vyspělou ekonomikou světa. A důvody? Kombinace silné domácí poptávky, zahraničních investic, turistického boomu a zmiňovaná imigrace.
Pilíře španělské ekonomiky
Cestovní ruch zůstává pilířem španělského hospodářství, přináší asi dvanáct procent HDP a zaměstnává téměř tři miliony lidí. Po pandemii se zahraniční návštěvníci do země na Pyrenejském poloostrově vrátili ve velkém. Španělé těží především z toho, že je u nich levněji než v jiných západoevropských destinacích.
Není to ale jen o turistech. Ministr financí upozornil, že rychle rostou i další služby od IT přes účetnictví až po finance. Španělský export už přesáhl sto miliard eur, což je víc, než kolik vydělá samotná turistika. Tamní ekonomika tak ukazuje, že se modernizuje a není závislá jen na slunci a plážích.
Dalším faktorem, který Španělsko katapultoval na špičku Evropy, jsou unijní peníze. Z fondu Next Generation EU stát získal 163 miliard eur, druhý nejvyšší objem po Itálii. Většina grantů už byla rozdistribuována a zaměřuje se na zelenou energetiku, digitalizaci a další odvětví budoucnosti.
Foto Gabrielle Maurer/Unsplash
Díky tomu je země atraktivní i pro zahraniční investory. Například nadnárodní automobilka Stellantis ve spolupráci s čínským výrobcem baterií CATL staví obří závod na baterie v Zaragoze za více než čtyři miliardy dolarů.
Čínská společnost Arctech si vybrala Madrid jako své evropské sídlo pro fotovoltaiku a využívá i logistické zázemí, které Španělsko nabízí. Do solárních parků ve Španělsku investuje také MTX Group tuzemského miliardáře Petra Otavy.
Velkou výhodou se ukázala být energetická politika. Díky masivním investicím do obnovitelných zdrojů od roku 2000 se Španělsko vyhnulo těžkým dopadům energetické krize po ruské invazi na Ukrajinu.
Podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny vyrostl natolik, že velkoobchodní ceny elektřiny klesly během posledních pěti let o čtyřicet procent. To je lákadlo pro firmy, které hledají levnější provoz v Evropě.
Migranti jako motor hospodářství
Podstatnou roli ale hraje také pracovní síla. Podle ekonoma BBVA Research Miguela Cardosa pochází až devadesát procent přírůstku nových zaměstnanců od roku 2021 z imigrace.
Do země proudí lidé především z Latinské Ameriky – z Kolumbie, Venezuely nebo z Peru –, ale třeba také z afrického Maroka. Zčásti je to důsledek toho, že se migrace do Spojených států zkomplikovala, a proto hledají alternativu. Španělsko Latinoameričanům kromě kulturní a jazykové blízkosti nabízí i pracovní příležitosti a legální cesty, jak získat povolení k pobytu.
Pro firmy je to obrovská pomoc. Díky přísunu migrantů mohou expandovat služby, držet pod kontrolou růst mezd a zůstat konkurenceschopné i v době vysoké inflace.
To, co v jiných zemích vyvolává obavy a odpor, Španělsko proměnilo v ekonomickou výhodu. Migranti obsadili nejen nízkokvalifikované práce v turistickém sektoru, ale stále častěji i pozice v moderních službách, které táhnou hospodářství vpřed.
Samozřejmě všechno není tak růžové a země čelí i výzvám. Španělsko má stále nejvyšší nezaměstnanost v celé Evropské unii a politická scéna je rozdělená. Rostoucí počty turistů i migrantů vyvolávají protesty v ulicích Barcelony nebo Madridu.
V červnu 2024 dokonce tamní obyvatelé ostřikovali turisty vodními pistolemi a skandovali, že mají jít domů. Z pohledu ekonomiky je ale přínos imigrace jednoznačný. Bez zahraničních pracovníků by španělský růst zdaleka nebyl tak výrazný.
Tuzemská závislost na Ukrajincích?
Na českém trhu práce dnes působí podle různých odhadů nižší stovky tisíc Ukrajinců. Najdeme je v logistice, stavebnictví, průmyslu, pohostinství, ale i ve zdravotnictví nebo sociálních službách. Firmy, které ještě před pár lety bojovaly s nedostatkem lidí, je dnes berou jako samozřejmou součást týmu.
Generální ředitel Úřadu práce ČR Daniel Krištof k tomu uvedl: „Firmy neměly dost kvalifikovaných lidí a díky Ukrajincům mají pozice obsazené a díky tomu lépe prosperují. To má další pozitivní dopad na českou ekonomiku nad rámec toho, co ti Ukrajinci sami odvedou.“
Velká část českých byznysmenů mu dává za pravdu a shodují se, že migranty zkrátka nutně potřebujeme.
Analytik Tomáš Ervín Dombrovský ze společnosti Alma Career dodává, že Česko se v tomto směru podobá Španělsku.
„Do určité míry se nám v tuzemsku s Ukrajinci povedlo to, co ve Španělsku. Rezervy máme ale stále na odbornějších pozicích. Tam se nám zatím nedaří začlenit tolik Ukrajinců, kolik by naše ekonomika potřebovala.“
Jejich přínos není jen v obsazení pracovních míst, o která Češi nestojí. Významně přispívají i do státního rozpočtu na odvodech a daních. Ekonomové upozorňují, že čistá bilance je pro stát pozitivní. Překážkou zůstává hlavně jazyk, uznávání kvalifikací a složitá administrativa, která jim brání dostat se do odbornějších profesí.
Otázka, zda se česká ekonomika obejde bez Ukrajinců, je tedy spíš řečnická. Stejně jako Španělsko by bez migrantů nerostlo tempem, které dnes vzbuzuje pozornost celé Evropy, i Česko by bez pracovní síly z Ukrajiny čelilo daleko horšímu nedostatku lidí a slabšímu růstu. Což naznačuje, že závislost na nich se pomalu stává v některých oborech každodenní realitou.
The post Španělsko jede i díky migrantům. Jak moc pomáhají české ekonomice Ukrajinci? appeared first on Forbes.
