Závěr dubna přinesl mezi evropskými autoritami roztržku, která pořádně vyděsila část vydavatelů evropských stablecoinů. Evropská centrální banka (ECB) během ní nařkla Evropskou komisi z toho, že nedostatečně reguluje evropský stablecoinový trh.
Evropské stablecoiny podle ní totiž mohou díky současné podpoře dolarových stablecoinů a celého kryptoměnového průmyslu ze strany současného prezidenta Spojených států Donalda Trumpa přinést destabilizaci současné eurozóny a finanční „nákazu“ evropské ekonomiky.
Podle ECB politika USA, která podporuje globální používání amerických stablecoinů a obecně vede k uvolněnější krypto regulaci, aby přilákala kapitál a podpořila podnikání, může vést k tomu, že Evropu zaplaví tsunami stablecoinů denominovaných v dolarech.
Novou vlnu paniky zažehla připravovaná americká stablecoinová legislativa, tedy zákony STABLE a GENIUS, proti jejichž dopadům by mohlo být krátké i dnešní evropské nařízení o kryptoaktivech, tedy MiCA, které mimo jiné omezuje vydávání stablecoinů krytých cizí měnou. Chystané americké zákony totiž rozšiřují pravomoci stablecoinových emitentů.
Někteří představitelé ECB v čele s její šéfkou Christine Lagarde a členem Výkonné rady ECB Pierem Cipollonem, který vede projekt digitálního eura, se obávají, že by to mohlo z EU odčerpat již tak horší investice a podkopat dominantní postavení eura na regionálních finančních trzích.
Cílem ECB je proto dotlačit Evropskou komisi k revizi Evropského nařízení o kryptoaktivech (MiCA). ECB mimo jiné již delší dobu chce, aby Komise předložila zprávu o tom, zda je třeba provést v regulaci změny, které by řešily problémy, jako je fenomén decentralizovaných financí (DeFi).
Komise, která si zjevně oddychla, když se podařilo po nekonečných průtazích z jí navržené legislativy pro kryptoaktiva udělat po několika letech funkční nařízení, které je navíc v platnosti teprve čtyři měsíce (MiCA vstoupila v platnost v lednu), z tohoto tlaku není zrovna nadšená.
Zprávu ECB odmítla jako alarmistickou a naznačila, že banka špatně pochopila vlastní evropská pravidla. Na zmíněnou zprávu ale přece jenom dojde. Peter Kerstens, jeden z původních architektů nařízení MiCA, který na zprávě pracuje, nicméně již dříve prohlásil, že revize nařízení zatím rozhodně není potřeba.
I mezi evropskými vydavateli se ale najdou tací, kteří mají opačný názor a iniciativu ECB ve skutečnosti vítají. Jedním z nich je Martin Bruncko, generální ředitel a zakladatel slovensko-českého stablecoinového emitenta Schuman Financial.
„Domnívám se, že veřejnost i média špatně interpretují nedávné kroky ECB. Nejde nutně o snahu evropské digitální trhy ještě více omezovat. Spíše hledají cesty, jak zabránit tomu, aby stablecoiny kryté USD zcela ovládly evropskou digitální ekonomiku. Pokud by k tomu došlo, následky by mohly být katastrofální,“ prohlašuje Bruncko.
„Dnes má trh stablecoinů celkovou TVL (Total Value Locked neboli celková hodnota prostředků uzamčených v daném ekosystému, v tomto případě v trhu se stablecoiny, pozn. redakce) přibližně 230 miliard dolarů a stablecoiny kryté USD jej zcela ovládají. Eurové stablecoiny tvoří méně než 0,2 procenta celkového trhu. Porovnáme-li to s podílem eura v tradičním finančním systému, kde představuje přibližně čtvrtinu všech globálních plateb, je potřeba silného eurového stablecoinu ještě zřetelnější,“ dodává.
Ostatně potenciálu amerických stablecoinů jsou si vědomi i za oceánem. Například CEO společnosti Tether Paolo Ardoino na X uvedl, že „USDT je nejúspěšnějším nástrojem pro hegemonii amerického dolaru a jeho distribuci na rozvíjejících se trzích“.
V roce 2024 byl Tether jedním z největších zahraničních kupců amerických státních dluhopisů. „To znamená, že každý dolar investovaný Evropany do USDT (a dalších USD stablecoinů) přímo financuje aktivity americké vlády,“ říká Bruncko.
Reguluje tedy MiCA zahraniční stablecoiny málo? Na první pohled to tak rozhodně nevypadá, nařízení jejich regulaci naopak věnuje od začátku velkou pozornost. Riziko, na které upozorňuje ECB, minimalizuje například tím, že omezuje to, kdo je může v Evropě vydávat a kolik jich může být vydáno.
Existuje také podezření, že ECB ve skutečnosti zveličuje rizika dolarových stablecoinů schválně, aby podpořila vlastní projekt vznikající digitální měny centrální banky (CBDC), tedy digitálního eura.
Výše zmiňovaný člen Výkonné rady ECB Piero Cipollone totiž již vícekrát veřejně prohlásil, že odpovědí na rostoucí popularitu dolarových stablecoinů je právě vytvoření digitální měny centrální banky (CBDC), která by omezila používání zahraničních stablecoinů jako prostředku směny v eurozóně.
Cipollone tvrdí, že by zavedení digitálního eura pomohlo zachovat dominantní postavení eura v přeshraničních platbách a zabránilo další závislosti na externích poskytovatelích.
Dolarové stablecoiny jako hrozbu pro evropskou ekonomiku a hlavně investice vnímá i Bruncko a nabízí následující analogii:
„Když Evropané investují, většina kapitálu proudí na americké trhy, nikoli do evropských společností. Podle údajů z Bloomberg Intelligence pocházelo 48 procent všech regionálních toků do amerických akcií z Evropy, což ostře kontrastuje s 38 procenty od amerických investorů. To odpovídalo v roce 2024 investicím ve výši 7,4 miliardy dolarů jen od evropských investorů. Index S&P 500 a takzvané „Magnificent Seven“ zachycují nepoměrně velký podíl globálního kapitálu, zatímco evropské kapitálové trhy zůstávají roztříštěné a podfinancované.“
Evropa se tak podle něho může právem obávat, že s větší digitalizací kapitálu by se mohl stejný vzorec opakovat jen s ještě vyšší rychlostí. „Nečinnost by vedla k tomu, že Evropa bude závislá na cizí technologické infrastruktuře, a to jak v oblasti plateb, tak bankovnictví,“ uzavírá chmurně.
The post Strach z amerických stablecoinů. Zaplaví Evropu nebo ECB zbytečně panikaří? appeared first on Forbes.
