Americký prezident Donald Trump prohlásil, že jeho cla — z nichž většinu odvolací soud označil za nezákonná — přinesla do americké státní pokladny biliony dolarů. Toto číslo přitom podle odhadu některých ekonomů odpovídá spíš tomu, kolik by cla mohla vynést během celé příští dekády. Dosavadní čísla jsou podstatně nižší.
Přiznává to ostatně i Trumpův kabinet. Podle amerického ministra financí Scotta Bessenta by roční příjmy z cel mohly dosáhnout 300 miliard dolarů (6,26 bilionů korun), přitom téměř polovinu americká státní kasa již inkasovala.
„Bez cel a všech těch BILIONŮ DOLARŮ, které jsme už vybrali, by byla naše země zcela zničena a naše vojenská síla okamžitě rozmetána,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.
Není to poprvé, co Trump tohle nadnesené číslo používá. Už začátkem měsíce tvrdil, že „se na clech vybírají biliony dolarů“ a že jeho cla „nezpůsobila inflaci ani žádné jiné problémy pro Ameriku — kromě masivního přílivu HOTOVOSTI do státní pokladny“.
Kromě podstatně nadnesených údajů však Trump také opomíjí, že cla platí americké firmy při dovozu zahraničního zboží, a tyto náklady nakonec často nesou američtí spotřebitelé.
Jeho nejnovější komentáře následovaly po pátečním verdiktu Odvolacího soudu USA, podle kterého Trump překročil své pravomoci. Americký federální odvolací soud totiž minulý pátek rozhodl, že většina cel uvalených prezidentem Donaldem Trumpem je nezákonná. Trump na Truth Social rozhodnutí soudu označil za nesprávné a stranicky zaujaté a zdůraznil, že platnost všech cel nadále trvá.
Většinové stanovisko soudu každopádně uvedlo, že tato pravomoc je výlučně svěřena Kongresu jako jeho základní pravomoc. Zákaz Trumpových cel nicméně vstoupí v platnost až 14. října, což dalo administrativě čas podat odvolání k Nejvyššímu soudu.
Šéf Bílého domu uvedl, že zrušení cel by bylo pro Spojené státy pohromou a učinilo by je ekonomicky slabými.
Šéf americké centrální banky Jerome Powell naopak minulý měsíc prohlásil, že americká ekonomika je v solidní kondici, ale dopady cel na ekonomiku a inflaci „ještě uvidíme“.
Trump si nárokuje širokou pravomoc stanovovat cla podle zákona se zkratkou IEEPA (Zákon o pravomocích v nouzových situacích v mezinárodní ekonomice). Ten byl v minulosti používán k uvalení sankcí na nepřátele USA nebo ke zmrazení jejich majetku.
Trump je však prvním americkým prezidentem, který zákon použil k uvalení cel. Při rozhodování o nových clech na začátku dubna to zdůvodnil tak, že obchodní deficit USA považuje za národní nouzový stav.
IEEPA je zkratka pro Zákon o pravomocích v nouzových situacích v mezinárodní ekonomice (International Emergency Economic Powers Act).
Jde o americký federální zákon z roku 1977, který dává prezidentovi Spojených států pravomoc reagovat na národní mimořádné události s hrozbou pro národní bezpečnost tím, že reguluje mezinárodní ekonomické transakce a ukládá sankce.
Tento zákon je základem pro mnohé americké sankční programy a je využíván k řešení hrozeb, jako jsou kybernetické útoky a krádeže obchodních tajemství. Trump je prvním americkým prezidentem, který zákon použil k uvalení cel. Při rozhodování o nových clech na začátku dubna to zdůvodnil tak, že obchodní deficit USA považuje za národní nouzový stav.
Trump si na Powella dlouhodobě mne ruce. Nedávno dokonce odvolal členku Rady guvernérů Lisu Cook, která však odmítla sama odejít.
Není jasné, zda má prezident pravomoc členy Rady guvernérů Fedu zbavit funkce. O věci budou rozhodovat soudy, a pokud by Trump uspěl, mohlo by to podkopat nezávislost centrální banky, která je považována za klíčovou pro boj s inflací.
Například šéfka Evropské centrální banky Christine Lagarde řekla, že by odvolání, ať už Powella či Cook, mohlo poškodit světovou ekonomiku.
„Pokud by americká měnová politika již nebyla nezávislá a místo toho závislá na diktátu té či oné osoby, pak se domnívám, že dopad na rovnováhu americké ekonomiky by mohl být v důsledku dopadů, které by to mělo po celém světě, velmi znepokojivý, protože je to největší ekonomika světa,“ varovala Lagarde.
Kolik tedy Trump vybral?
Spojené státy v tomto fiskálním roce, který končí posledního září, vybraly na clech 142 miliard dolarů (necelé tři biliony korun). Vyplývá to z dat amerického ministerstva financí zveřejněných začátkem srpna.
Od dubna, kdy Trumpova cla vstoupila v platnost, přinesla zhruba 96 miliard dolarů (dva biliony korun). Příjmy z cel vyskočily v červenci na 28 miliard dolarů (584 miliard korun), což je meziroční nárůst o 273 procent.
V červnu cla vynesla 27 miliard (563 miliard korun), v květnu 22 miliard (459 miliard korun) a v dubnu 16 miliard dolarů (333 miliard korun). Před oznámením cel činily příjmy z cel v březnu 8 miliard (166 miliard korun) a v únoru i lednu 7 miliard dolarů (146 miliard korun).
Think-tank Tax Foundation odhaduje, že Trumpova cla během příštího desetiletí přinesou asi dva a půl bilionu dolarů (52 bilionů korun). Zároveň však pravděpodobně zvýší ceny běžného zboží a daňovou zátěž průměrné domácnosti — přibližně o 1300 dolarů (27 tisíc korun) v roce 2025 a 1700 dolarů (35 tisíc korun) v roce 2026.
Inflace se ve Spojených státech v červenci překvapivě příliš nezvýšila, jen na 2,7 procenta, ale jádrové spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o více než tři procenta, což odpovídá letošnímu maximu ze začátku roku. Zdá se, že Trumpova cla ceny zvýšila, a někteří ekonomové varují, že mohou vytlačovat náklady až do konce roku.
Hlavní americký ekonom JPMorgan Chase Michael Feroli letos uvedl, že cla povedou k „významně vyššímu růstu“ spotřebitelských cen a v určitém bodu i k inflaci.
The post Trump tvrdí, že jeho cla už přinesla biliony dolarů. Jaké je skutečné číslo? appeared first on Forbes.
