Dánsko uplynulý týden zaznamenalo několik přeletů dronů nad civilními i vojenskými letišti. Polský premiér Donald Tusk prohlásil, že Polsko sestřelí každý ruský letoun, který naruší jeho vzdušný prostor. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zároveň varoval, že incidenty s drony Moskva testuje připravenost NATO. Co dalšího přinesl týden ve válce na Ukrajině?
Masivní útok na Ukrajinu. Rusko při nočním útoku na neděli 28. září vyslalo na Ukrajinu zhruba pět set dronů a přes čtyřicet raket. Při útoku na Kyjev podle tamních úřadů přišli o život nejméně čtyři lidé, včetně dvanáctileté dívky. Další tři desítky lidí byly zraněny. Podle pozorovatelů se Kyjev stal terčem jednoho z největších ruských bombardování od začátku války.
Drony v Dánsku. Dánsko o cizích dronech na svém území informovalo v posledních dnech opakovaně. Bezpilotní letouny neznámého původu se několikrát přiblížily k dánským vojenským i civilním objektům. V pondělí zastavily provoz kodaňského letiště, v noci na sobotu se vyskytly nad největší vojenskou základnou v zemi. Kvůli výskytu dronů musel být po dvě noci také dočasně uzavřen vzdušný prostor nad letištěm ve městě Aalborg na severu země.
Dánská premiérka Mette Frederiksen spojila přítomnost dronů s podezřelými aktivitami ruských bezpilotních letounů v celé Evropě. NATO plánuje v oblasti Baltského moře po nedávných incidentech s drony v Dánsku pokračovat v posilování své bdělosti.
Zelenskyj varoval Evropu před Putinem. Ukrajinský prezident varoval, že se ruský vůdce Vladimir Putin nemusí zastavit jen u Ukrajiny. Podle něj Moskva využívá incidentů s drony v Evropě k testování připravenosti vzdušné obrany NATO. „Putin nebude čekat na konec války na Ukrajině. Zkusí to i jinou cestou. Nikdo neví kde. Přesně to je jeho záměr,“ upozornil Zelenskyj.
Ukrajina žádá Trumpa o střely Tomahawk. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle serveru Axios požádal USA o další zbraňový systém, který by mohl Vladimira Putina přimět k zahájení mírových rozhovorů. List Wall Street Journal upřesnil, že Zelenskyj chtěl po Američanech více střel dlouhého doletu a povolení jimi udeřit na ruském území. Americký prezident Donald Trump prý odpověděl, že se této myšlence nebrání, ačkoliv se přímo k ničemu nezavázal.
2700 pašovaných dronů z Číny. Ruští celníci na hranici s Čínou zajistili tisíce dronů. Pokud soud nařídí jejich konfiskaci, plánují je poslat vojákům bojujícím v rámci invazních vojsk na Ukrajině. Podle dokladů měly být kamiony naloženy hračkami a dalším spotřebním zbožím, nicméně mezi ním byly ukryté krabice s drony. Náklad mířil na adresu jisté firmy v Moskvě.
Trump se sejde s Erdoğanem. Americký prezident Donald Trump vyzval Turecko, aby přestalo nakupovat ruskou ropu. Před schůzkou s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem v Bílém domě také uvedl, že spolu budou jednat o obchodu a dodávkách amerických zbraní, například stíhaček F-16 nebo F-35. Turecko patří spolu se Slovenskem a Maďarskem mezi státy NATO, které stále dovážejí ropu z Ruska.
České muniční iniciativě se daří. V rámci české muniční iniciativy už Ukrajina získala až tři a půl milionu kusů velkorážové munice, prohlásil český prezident Petr Pavel během přednášky na Harvardově univerzitě ve Spojených státech. Začátkem září premiér Petr Fiala řekl, že Ukrajina jen letos díky této iniciativě dostala 1,1 milionu kusů velkorážové munice.
O několik dní dříve se prezident Pavel vyslovil pro zachování muniční iniciativy. Varoval, že její omezení či zrušení by bylo nebezpečné a vyvolalo nepochopení u spojenců. Iniciativu podle slov svých představitelů zamýšlí zrušit nejsilnější opoziční hnutí ANO, v případě, že vyhraje říjnové parlamentní volby.
Polsko sestřelí ruské letouny, které naruší jeho vzdušný prostor, slíbil polský premiér Donald Tusk. Vyjádřil se takto v návaznosti na řadu incidentů, kdy ruské drony nebo válečná letadla vnikly do vzdušného prostoru NATO. Dodal také, že chce mít stoprocentní jistotu, že spojenci Polska v NATO budou reagovat stejně, aby v případě eskalace konfliktu Polsko nezůstalo osamoceno.
Rusko je ochotno o rok prodloužit odzbrojovací dohodu s USA, připustil ruský prezident Vladimir Putin. Rusko-americká odzbrojovací smlouva Nový START stanovuje limity na strategické jaderné zbraně a jejich nosiče. Platnost smlouvy má skončit 5. února příštího roku. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt uvedla, že ruský návrh zní dobře, prezident Donald Trump si ho je vědom a chce se k němu veřejně vyjádřit.
Smlouvu podepsali americký prezident Barack Obama a jeho ruský protějšek Dmitrij Medveděv v roce 2010 v Praze. Je poslední zbývající dohodou o snižování počtu jaderných zbraní mezi dvěma největšími jadernými mocnostmi. Stanoví, že Rusko a USA nesmí rozmístit více než 1550 strategických jaderných hlavic na sedmi stech mezikontinentálních balistických střelách, ponorkách a bombardérech.
The post Týden na Ukrajině: Incidenty s drony pokračují, Dánsko hlásí několik případů appeared first on Forbes.
