Od počátku ruské okupace v roce 2022 pozoruje Volodymyr Petriv dva přístupy ukrajinských občanů ke korupci. „Je chvályhodné, že mnozí lidé se úplně vzdali korupčních schémat. Nedovedou si totiž představit, že by se podíleli na úplatkářství ve veřejné správě, podnikání, zdravotnictví i kdekoliv jinde zrovna v době, kdy je vlast v existenčním ohrožení. Tento přístup ale zastává jen asi 10 až 20 procent Ukrajinců,“ zjistil majitel skupiny firem BBM, která vyrábí betonové či železobetonové prefabrikáty či betonové směsi.
„Zatímco první skupina apeluje na národní jednotu, svědomí a morálku, tak pro 80 až 90 procent Ukrajinců válečný stav země paradoxně posílil chuť na korupční jednání,“ říká podnikatel. Důvodů je podle něj více. „Postupně se třeba omezuje funkční veřejný monitoring firem, díky němuž byl docela dobře ohlídán například systém přidělování veřejných zakázek. Bohužel, teď je na této úrovni opět mnoho příležitostí ke korupci.“
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Trump připustil zastavení mírových rozhovorů s Ukrajinou a Ruskem. Hovoří o kritické fázi
Pravda vs. strach aneb Výhružky i příbuzným
Vrací se atmosféra strachu, jakou Ukrajina zažívala před pádem proruského prezidenta Viktora Janukovyče v roce 2014. Ten je ale nyní vyvoláván pomocí války. „Protikorupční aktivisté nebo žurnalisté, kteří před ruskou invazí srdnatě poukazovali na nejrůznější nepravosti, jsou dnes v defenzívě. Média nebo aktivisté dnes raději mlčí, neboť je jim vyhrožováno, že pokud budou v odhalování korupce nadále pokračovat, skončí v uniformě na frontové linii,“ popisuje ukrajinskou realitu Volodymyr Petriv.
Strach z nasazení do bojů je přitom enormní. Povolávací rozkaz totiž může být zároveň „pozvánkou“ na hřbitov. „Vyhrožováno je nejen samotným žurnalistům, ale i jejich blízkým. Otcům nebo mužským příbuzným, ti všichni mohou kvůli investigativnímu novináři v rodině skončit na frontě,“ říká Petriv a dodává, že se vrací i staré mafiánské výhružky. Hrozby spojené s fyzickou likvidací nebo zmizením.
Soudí se kvůli virtuálním pozemkům
Petriv se s korupčními praktikami setkává permanentně. Firmy v jeho podnikatelské skupině BBM mají sídlo v Kyjevě, výroba se ale koncentruje ve městě Dolyna v Ivanofrankivské oblasti, 110 kilometrů jižně od Lvova.
„V Dolyně vlastním závod na výrobu betonových i železobetonových konstrukcí, které jsou vhodné i pro vojenské účely. Do rozvoje firmy jsem dal obrovské prostředky, ale státní správa mi nesmírně komplikuje život,“ stěžuje si ukrajinský podnikatel, jenž se odmítá podílet na zakořeněném úplatkářském systému.
Petriv kvůli korupci vedl a stále vede řadu soudních sporů. Aktuálně se třeba soudí s městem Dolyna, kde podniká, a tato kauza je zčásti i veřejně dohledatelná díky protikorupčnímu webu Opendatabot.ua. „Město Dolyna po mě chce údajně dlužné nájemné za virtuální pozemky, které jsem si nepronajal a ani na nich nepodnikám,“ líčí. Úřad přesto žádá nájem asi ve výši 1,3 milionu korun.
Vydírání ze strany státní železnice i energetiků
Státní akciová společnost Lvovská železnice mu zase měla zamezit přístup do firmy po železnici. Neposlušní podnikatelé, kteří zkorumpovaným úředníkům státní správy neplatí různé formy „výpalného“, jsou ale často vystavováni i dalším problémům. „Zastaví vám třeba dodávky energií, což se dá ve válce snadno zdůvodnit. Anebo vám seberou takzvanou pracovní rezervu,“ říká podnikatel. Jde o zaměstnance, kteří dostali odklad k nástupu do vojenské služby, protože jsou nezastupitelní ve válečném hospodářství.
„Ve zkratce řečeno, pokud podnikatel ukáže na korupci, může očekávat, že systém jeho firmu jednoduše zlikviduje,“ vypráví Volodymyr Petriv. Soudí se nejen kvůli virtuálním nájmům za pozemky. „Podobně po mě oblastní energetická společnost požadovala peníze za energie, které jsem nikdy nespotřeboval, tedy za virtuální energie.“
Kauza Motol podnikatele překvapila
Rozhovor s Volodymyrem Petrivem probíhá v Brně, kam přijel na pozvání Nadace Partnerství, díky které navázal kontakty například s firmou Cementárny a vápenky Mokrá. Stáž v nadaci je určena podnikatelům, samosprávám i aktivistům, kteří se podílejí na udržitelné obnově válkou poničené země. Petriva ale v Česku nemile překvapilo, že i tuto zemi tíží korupce. A že třeba kauza Motol má dokonce ukrajinské parametry.
Čtyřiačtyřicetiletý podnikatel je otcem tří nezletilých dětí (5, 10 a 12 let), takže podle ukrajinských zákonů nemusí do války a ani se obávat, že když poukáže na korupci, skončí na bojišti. Dokonce může cestovat i do zahraničí. „Tahle práva pro otce tří a více nezletilých dětí se na Ukrajině zatím dodržují. Na hranicích sice moje doklady prověřovali asi 50 minut, ale do Brna mě nakonec pustili,“ vypráví v moravské metropoli.
Nízké tresty pro korupčníky
Horší je to se samotným podnikáním. Korupce přitom brzdí i úspěchy na frontě. Boj s úplatkářstvím je ale důležitý pro uchování ukrajinské bojeschopnosti i podle novinářky Kateryny Rodak, kterou oslovil web Seznam Zprávy: „I když policie vyšetřuje rozsáhlé korupční zločiny, většinou neskončí tak, jak bychom chtěli. Chceme, aby korupčníci skončili ve vězení, na Ukrajině je to ale skoro nemožné.“
Protikorupční úsilí na Ukrajině stagnuje i podle Transparency International. Ukrajinský Národní protikorupční úřad v roce 2024 sice zahájil vyšetřování 500 korupčních případů, ale žurnalisté kritizují, že od soudů odcházejí se směšnými tresty. A společnost protikorupční aktivisty dokonce odsuzuje, že medializováním takových kauz podkopávají pozici Ukrajiny u spojenců.
K zahraniční veřejnosti se přitom dostanou jen nejkřiklavější případy, letos v lednu to byla třeba kauza nezákonného obohacení, kterou má mít na svědomí vrchní armádní psychiatr, který rozhodoval o způsobilosti branců vykonávat vojenskou službu. Dle kontrarozvědky si od začátku ruské invaze přišel v přepočtu asi na 24 milionů korun.
V týlu chybí zahraniční novináři
Podle Volodymyra Petriva na Ukrajině neexistuje žádná „vyšší moc“, která by chránila podnikatele před korupčními mechanismy. Justice je bezzubá a korupce v důsledku zpomaluje šanci Ukrajiny zastavit ruskou invazi. Každá hřivna, která se promění v úplatek, ale schází v zákopech.
Se všudypřítomným podplácením se přitom ukrajinské vlády snaží zatočit již od revolučních událostí (Revoluce důstojnosti) v roce 2014. A částečně se to i dařilo, v mezinárodním Indexu vnímání korupce (CPI) si Ukrajina v letech 2014 až 2023 polepšila o 10 pozic. Nyní ale země stagnuje, loni si pohoršila o bod a aktuálně zaujímá 105. místo z celkových 180 hodnocených zemí (ČR je na 46. pozici).
Snad by prý pomohlo, kdyby se korupci na Ukrajině více věnovali i zahraniční žurnalisté, především z Evropské unie. „Novináře potřebujeme nejen na frontě, ale i v týlu,“ konstatuje podnikatel Volodymyr Petriv. Ale nikoli proto, aby dehonestovali Ukrajinu jako stát zaslíbený korupci. O podplácení je třeba informovat z čistě pragmatických důvodů, aby nezákonné praktiky neohrožovaly obranyschopnost země. A tím i Evropskou unii, neboť v případě úspěchu Ruska na Ukrajině se Kreml teoreticky může pokusit o invazi do Pobaltí, Polska i dalších zemí.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Krvavá bitva u ukrajinského Pokrovsku. Rusko trpí masivními ztrátami, přesto útočí nonstop
