Zelenskyj ukrajinským médiím, mezi nimi i Kyiv Post, sdělil, že Ukrajina se svými partnery má hotovo „asi 90 procent z 20bodového plánu“, kterým chce ukončit konflikt s Ruskem. „Upřímně řečeno, 20bodový plán je z 90 procent hotový. Naším úkolem je dotáhnout to na 100 procent. Každé jednání a každá konverzace nás přibližují k vytouženému výsledku,“ řekl novinářům Zelenskyj.
ČTĚTE TAKÉ: Loď pod slovenskou vlajkou zasáhli Rusové. Při útoku na Ukrajinu poškodili i další plavidla.
Plán má však stále sporné body okolo toho, zda se Kyjev bude muset vzdát části svého území. Rusko si nárokuje nejen místa, která doposud dobylo, ale i regiony, které minimálně zatím neovládá. Mezi nimi vyčnívá především zbytek Doněcké oblasti, kterého se však Ukrajinci nemíní vzdát. Města jako Slovjansk či Kramatorsk totiž pro Ukrajince dnes představují významné opěrné a strategické body.
Ukrajinský prezident chce o těchto a dalších tématech, jako doladění bezpečnostních záruk nebo formě poválečné rekonstrukce země, jednat už v neděli s Trumpem. S tím by se podle CNN měl sejít v jeho floridském sídle Mar-a-Lago. Trump zde ostatně často hostí některé politiky či diplomaty – obzvláště ty, které považuje za spřátelené.
„Ještě hodně se může rozhodnout před Novým rokem. Sláva Ukrajině,“ napsal v jednom ze svých nejnovějších příspěvků na sociální síti X Zelenskyj.
Ukrajinské ústupky a tlak na Rusko
Ukrajinci pokračují v různých ústupcích v mírovém plánu, jehož počátky měly přijít z Kremlu po jednání s americkým zvláštním vyjednavačem Stevem Witkoffem.
Není vůbec jasné, jak se k nejnovější podobě mírové dohody tvořené Ukrajinci a Američany postaví Rusové. Ti zatím jakékoliv ústupky odmítali a trvali na maximalistických požadavcích. Problémem je rovněž fakt, že nejvýše postavený ruský vyjednavač – Kiril Dmitrijev – s šéfem ukrajinské delegace Rustemem Umerovem nejedná. S Rusy tak komunikují pouze Američané, a to skrze Witkoffa a Trumpova zetě Jareda Kushnera.
Ve hře zůstává varianta, že Rusům se ani tentokrát nebude nová verze dohody líbit a odmítnou ji. Zelenskyj chce proto s Trumpem probrat i možnost, že by Washington začal jít na Moskvu tvrději. Například formou dodatečných sankcí, o kterých Trump v minulosti již mluvil.
Moskva nemůže Zelenského plán přijmout, hlásí TASS
Ruská tisková agentura TASS, která je plně pod taktovkou Putina, už nyní píše o tom, že dosavadní body mírového plánu přidané Zelenského týmem jsou pro Moskvu „nepřijatelné“. Rusové například požadovali ustanovit maximální velikost ukrajinské armády na 600 tisíc mužů, zatímco Ukrajinci navrhují 800 tisíc. To však podle TASS „podrývá jeden z hlavních cílů Moskvy v konfliktu – demilitarizaci Ukrajiny“.
Ukrajinci dále nabízejí kompromis plánovaný k soužití Ukrajinců a Rusů v podobě „vzdělávacích programů na toleranci na ukrajinských školách“. TASS coby hlásná trouba Kremlu ovšem oponuje, že to „není dost proti denacifikaci“. Rusko už před začátkem války tvrdilo, že na Ukrajině roste nacismus a snaží se stavět do role bojovníka proti němu. Ačkoliv kupříkladu jeden z lídrů Rusy dříve využívané Wagnerovy skupiny Dmitrij Utkin prokazatelně sympatizoval s nacismem, jehož symboly měl vytetované na těle, jak připomíná portál France 24.
Pro Rusko je také neakceptovatelné, že by nemělo držet celý Donbas. „Zelenskyj ví, že Moskva tyto podmínky nemůže přijmout, takže je jeho cílem prodloužit vyjednávací proces a poté vinit Rusko z toho, že neuspěl,“ cituje TASS pedagoga ruské školy CIS Institute Ivana Skorikova. Podle něj chtějí Ukrajinci vydržet aspoň do voleb amerického Kongresu a doufají, že opoziční Demokratická strana posílí natolik, aby oslabila Trumpa. Tyto volby se mají konat 3. listopadu 2026.
PODÍVEJTE SE: Vánoční příměří se nekoná. Ruský útok na Záporoží zranil dva lidi, drony hlásila i Moskva
