Úspory Čechů leží ladem. Elity byznysu debatovaly, jak kapitál rozhýbat

Forbes Před 22 hodinami

Jak rozhýbat český investiční trh a proč vůbec „není sexy“? V jakém stavu se vůbec současný český kapitálový trh objektivně nachází a co nám o něm vypovídá stav české ekonomiky? Nejen o tom hovořila necelá desítka elitních zástupců startupové, bankovní a investiční scény na exkluzivním kulatém stolu na Lepším Česku.

Že český kapitálový trh zrovna dvakrát neexceluje, je čím dál víc vidět například na srovnání se sousedním Polskem, je ale skutečně ve stadiu klinické smrti, jak tvrdí největší skeptici, nebo se při pohledu zblízka ukáže, že to vlastně nebude tak zlé. A je největší brzdou českého kapitálového trhu regulace, nebo pověstný strach českých investorů z rizika?

„Nemyslím si, že by tu bylo málo úspor nebo kapitálu. České domácnosti uspoří vůči HDP možná až příliš, problém je ale v tom, že tyto úspory nemíří dále do investic, ale zpravidla do velmi konzervativních a málo výnosových spořicích produktů,“ říká Andrea Lauren z Rockaway Capital a dodává, že institucionální investování má u nás ještě větší problém.

„Kapitalizaci jakéhokoli většího ekvity trhu na světě vytvářejí hlavně velcí institucionální hráči, jako jsou penzijní fondy, pojišťovny a banky a ekvitní investoři. První kategorie u nás prakticky neexistuje a podíl penzijních fondů je triviálně nízký, a to nejen ve světovém, ale i v evropském kontextu, a to přes to, že celá Evropa je v tomto směru pozadu,“ doplňuje Lauren.

„Zbývají nám tedy hlavně banky, které jsou ale dlouhodobě spíše držiteli akcií a podílů, a chybí zde kategorie, která by aktivně obchodovala. Částečně to suplují zahraniční investoři, ale děje se to v příliš nízkém objemu,“ uzavírá Lauren s tím, že dokud se to nezmění, bude český kapitálový trh nerozhýbatelný.

Podle Lauren se taková změna neobejde bez politické vůle, která u nás dlouhodobě chybí. Chmurně tedy předvídá, že český kapitálový trh ještě dlouho fragmentovaný zůstane. Ne všichni speakeři ale vidí situaci tak černě.

„Rozhodně nemám pocit, že jsme na tom tak zle, a už vůbec není český investiční trh ve stadiu klinické smrti. Chybí nám ale podpora kultury investování,“ myslí si Petr Borkovec, majitel a spoluzakladatel finanční skupiny Partners.

„Když se podíváte na tvrdá data, tak penetrace investic objektivně roste. Je to ale trochu z extrému do extrému. Například brutálně nám vyrostl trh s fondy kvalifikovaných investorů, což si ale myslím, že není nutně dobře, protože to znamená, že v něm investuje i ta část trhu, která nedokáže adekvátně posoudit riziko. Osobně si myslím, že český investiční trh je relativně zdravý a jediné, co mu opravdu chybí, je podpora přiměřeného investování, která investory vyučuje zdravému investičnímu přístupu,“ pokračuje Borkovec

„Směr je, myslím, dobrý, ale bylo by hezké, kdyby přišla nějaká vláda, která tento trend ještě posílí. Třeba tím, že uvolní otěže penzijním fondům, nebo právě podporou té edukace a stability. Jasně, něco se dělá, máme zde třeba DIP, ale mohlo by se dělat i víc. Jinak český investiční trh je trochu jako teenager, který zkouší spoustu věcí tak nějak na divoko a nedospěle. Ale doufám, že časem dospěje,“ uzavírá majitel Partners.

S tímto názorem se ztotožňuje i Martin Spiller z Bellecapital. „Když jsem se před dvaceti lety začal věnovat českému kapitálovému trhu s VIP klienty z řad špičkových podnikatelů, první, čeho jsem si všiml, bylo, že většina z nich je v likviditě,“ říká.

„To, co zde tedy pokulhává, je hlavně lepší edukace investorů. Teď ale nemám na mysli jen retailové investory, kde se to nabízí. Z vlastní zkušenosti mohou potvrdit, že opakovaně potkávám úspěšné podnikatele, kteří vybudovali úžasné firmy, ale když přijde na investice, know-how jim úplně chybí. Pořád dokonce převládá názor, že jsou investice do akcií velmi rizikové a ti lidé dávají své peníze na termínované vklady, a to ještě krátkodobé. To je špatně, dodává Spiller.

Opakovaně potkávám úspěšné podnikatele, kteří vybudovali úžasné firmy, ale když přijde na investice, know-how jim úplně chybí.

Martin Spiller, Bellecapital

S tím, že jsou vzdělávání a kultivace investorů klíčové, souhlasí i ředitel České spořitelny Tomáš Salomon. „Myslím si, že se edukace popularizace celé této sféry nesmí zastavit u kvalifikovaných a běžných investorů. Musí jít napříč společností, a to včetně politického spektra a státních úředníků. Právě tam se totiž velmi často dobýváme do zavřených dveří a vlastně si nerozumíme,“ říká.

„Dokud všichni nepochopí, jak se dá tohle kolo roztočit a čemu všemu pomáhá, když peníze neleží a pracují, tak pozitivní změna bude strašně pomalá a složitá. Musí se z toho stát i politické téma,“ dodává Salomon.

„Je zajímavé si uvědomit, s jakým problémem vlastně máme tu čest. Spořicí kultura se tu buduje desítky let a není to jenom specifický fenomén České republiky. Stejné platí pro Rakousko, Německo. Myslím si, že bychom pozitivní příklady v Evropě našli, typicky třeba ve Švédsku. Jinak u nás potřebujeme více příběhů úspěšného byznysu, kterým budou rozumět i lidé z ulice. A, abych si trochu přihřál polívku, já bych chtěl snadnější možnost certifikace pro digitálního „AI“ investičního poradce. V době agentické AI nemůže regulace a supervize fungovat jako v devatenáctém století,“ dodává šéf České spořitelny.

Potřebujeme více příběhů úspěšného byznysu, kterým budou rozumět i lidi z ulice.

Tomáš Salomon, Česká spořitelna

Vnímají to stejně i zástupci byznysu a startupové scény? Jaroslav Beck, zakladatel Beat Saberu, Cans a jedné další startupové společnosti, který se dle svých vlastních slov pohybuje hlavně mezi mladými lidmi, je přesvědčený, že konzervativní přístup k investování je problém spíše starších generací. Těm mladým ale chybí na českém kapitálovém trhu něco jiného – snadný a intuitivní přístup.

„Český kapitálový trh je všechno možné, ale rozhodně není sexy. Problém je, že ten, kdo chce začít investovat, u nás narazí na absenci snadno přístupných nástrojů. Používám českou brokerskou aplikaci nejmenované české banky, a je to opravu něco příšerného,“ přiznává Beck.

„Pak se nemůžeme divit, že mladí lidé jdou místo toho na Robinhood, který obchodování akcií gamifikuje a zobrazuje vám konfety při každém nákupu, a tam pak místo investic spekulují, nejlépe na extrémně rizikových titulech, jako jsou třeba akcie Tesly. A samozřejmě nejde o české společnosti, jejich kapitál pak míří hlavně do USA,“ dodává zakladatel Beatsaberu.

Ten, kdo chce začít investovat, u nás narazí na absenci snadno přístupných nástrojů.

Jaroslav Beck, Beatsaber

Podle Lauren je právě ta poslední věta velkým problémem celé Evropy, protože sama sebe chytila do pasti technologické průměrnosti, když už si dáte tu práci a potenciální lokální investory přimějete alokovat kapitál, končí nakonec namísto místních titulů jinde, především pak právě ve Spojných státech.

Josef Průša, český vývojář 3D tiskáren a majitel společnosti Prusa Research, k tomu dodává ještě pohled z opačné strany, tedy byznysu, kterému jsou kladeny zbytečné regulatorní překážky.

„V Americe je velmi snadné založit a škálovat novou společnost. Uvedu příklad. My jsme hardwarová společnost, což je tradičně komplikovaná disciplína, ale rozjíždět něco podobného v Evropě, a ještě k tomu u nás, to bylo na začátku vyloženě průchod trnovou zahradou. Nejvíc nám rve srdce, jak se do toho kvůli těm překážkám nikdo nehrne. Několik let jsme dokonce zkoušeli provozovat akcelerátor, aby se u nás ten hardwarový průmysl alespoň trochu rozjel,“ říká a ještě doplňuje:

„Na druhé straně má hardware jednu velkou výhodu, která začíná být vidět právě teď, když se kralování ujímá AI. Že máte zavedený aplikační byznys, nebo třeba nějaký middleware? V době, kdy AI přebírá roli našeho hlavního rozhraní pro přístup k datům a aplikacím, hodně štěstí, s hardwarem si ale pořád můžete uchovat edge. Také si myslím, že potřebujeme trochu smazat národní hranice. Možná je to tím, že jsem vyrůstal na internetu, kde hranice nejsou.“

A jak to vidí guvernér České národní banky Aleš Michl? „Než jsem byl guvernérem ČNB, tak jsem spravoval algoritmický investiční fond, takže mám k investicím vřelý osobní vztah. Český kapitálový trh, ale to ostatně platí pro celou EU, myslím, hlavně potřebuje, aby nám stát tolik neškodil. Pokud bych o tom rozhodoval, snažil bych se jej nejvíce rozpohybovat a potřebujeme více příběhů byznysových úspěchů,“ uvádí.

Michl také dodává několik podmínek, za kterých by došlo ke zlepšení situace. „Potřebujeme podnikatelskou kulturu s ochotou riskovat. V Evropě máme tendenci být spíše konzervativní. Bankrot vás neodepíše na věky, patří k podnikání. Důležitá je důvěra, sítě kontaktů a dodržování daného slova. Vzorem nemůže být technologicky zastaralá firma Škoda Auto, ale firmy jako Avast, Cognitive Security, Apiary, Beat Saber, ShipMonk,“ říká Michl.

Vzorem nemůže být technologicky zastaralá firma Škoda Auto.

Aleš Michl, guvernér ČNB

„Druhým bodem je přístup ke kapitálu – andělští investoři, kteří podpoří i samotný nápad bez historie, mikro-VC fondy, tradiční rizikové fondy. Nejde ale jen o peníze, potřeba je také mentoring, kontakty a know-how, jak řídit firmu,“ pokračuje guvernér ČNB.

„Třetím bodem je přístup k technologiím, potřebujeme univerzity provádějící výzkum a učící podnikavosti. Za čtvrté je tu propracovaná exit strategie – IPO, prodeje, fúze, vstupy nových investorů, zaměstnanecké akcie. Pro kapitálové trhy je klíčové, aby peníze v ekonomice neustále obíhaly. A konečně posledním bodem je podpůrná infrastruktura – účetnictví, právníci, investiční fondy a hlavně politika vlády neškodit a snižovat byrokracii,“ říká Michl.

Guvernér centrální banky ale zároveň jedním dechem dodává, že je byrokracie problém v celé EU. „Bariéry obchodu, které si děláme sami, jsou podle studie Mezinárodního měnového fondu dnes tak velké, jako kdyby platilo mezi členskými státy EU clo 44 procent na zboží a 110 procent na služby,“ uzavírá Michl.