Nejstarší americká mince používaná od roku 1793 se ocitla na smrtelné posteli. Státní mincovna ve Filadelfii tento týden vyrazila úplně poslední várku nových jednocentů.
Celkem 232 let trvající historie amerického měděného centu skončila tuto středu stiskem tlačítka. Zmáčkl ho státní pokladník Brandon Beach, který před zraky amerických novinářů slavnostně poslal poslední čerstvě vyražené centy do zásobníku.
Tyto konkrétní mince už v běžném oběhu neskončí, vydraží si je sběratelé. Poslední jednocentovky, které z hlavní továrny United States Mint zamířily do oběhu, ji opustily už v červenci tohoto roku.
Foto Profimedia
Beach označil konec ražby „penny“ za návrat zdravého rozumu. Státu se jejich ražba nevyplatila. Loni byly náklady na ražbu jednoho centu 3,69 centu, což znamenalo celkovou „ztrátu“ pro státní rozpočet a daňové poplatníky v hodnotě 85,3 milionu dolarů.
Cena výroby jedné penny je vyšší než její hodnota od roku 2006. Od té doby se kumulativní ztráta z produkce jednocentovek vyšplhala na 1,08 miliardy dolarů, vyplývá z výročních zpráv státní mincovny.
Donald Trump už v únoru na své sociální síti napsal, že Spojené státy příliš dlouho razí centy za více než dva centy, a proto nařídil svému ministru financí, ať tuhle „marnotratnost“ zastaví.
Dává to smysl. Jen loni představovaly jednocentovky více než polovinu všech nově vyražených mincí. V oběhu tak přibyly více než tři miliardy kusů mince, která se v praxi využívá minimálně a končí spíš v různých prasátkách než že by si za ni skutečně lidé něco kupovali. Téměř žádný obchodník jich stejně větší množství nevezme a nebere ji ani většina automatů.
Navíc podíl hotovostních transakcí obecně postupně klesá.
Přestože cenovky končící ,99 jsou v USA relativně běžné, nad nejmenším kusem americké hotovosti v oběhu se smrákalo už dlouho.
Debata o konci jednocentovek se vede minimálně od roku 1990, kdy to navrhl člen Sněmovny reprezentantů Jim Kolbe. Jeho zákon, který by všechny ceny zaokrouhlil na nejbližší „niklák“, však neprošel. Další pokus proběhl v roce 2017, kdy senátoři John McCain a Mike Enzi zkusili navrhnout, aby státní mincovna na zkoušku přerušila ražbu centů na deset let. Ani jejich návrh zákona neprošel.
V posledních letech průměrné náklady na výrobu jedné penny výrazně vzrostly. Kvůli drahým materiálům (u moderního amerického centu je to od roku 1982 hlavně zinek), inflaci a relativně vysokým fixním nákladům, které si produkce zákonného platidla s sebou nese.
Americká centrální banka si od roku 2020 objednávala méně a méně jednocentovek, takže se tyto náklady rozprostřely na méně vyrobených kusů.
Grafika: Marek Tomanka
To, že nejmenší mince nějaké měny je postupem času (a kumulováním inflace) čím dál víc k ničemu, je naprosto běžné. Jiné země proto tyto miniaturní nominály postupně vyřazují – nejdřív je přestanou razit a po nějaké době je i zneplatní. Česko takhle v 21. století zařízlo všechny haléře.
Američané tohle téměř nedělají. Během své 249 let dlouhé historie zatím takto vyřadily pouze půlcent, který byl naposled vyražen v roce 1857.
Inpirace římskou říší
První americký cent byl vyražen už v roce 1787, ještě před podepsáním Ústavy. První „oficiální“ centy zbrusu nové měny však opustily státní mincovnu ve Filadelfii až šest let nato. Mezi Američany mnoho nadšení nevzbudily.
Byly větší a téměř třikrát těžší než současný čtvrťák, což je na „drobáky“ docela tíha. Lady Liberty zdobící líc mince měla v obličeji poněkud vyděšený výraz a rub mince lemoval obrázek řetězu. Ten některým Američanům připomínal spíš otroctví než unii států, co se vzbouřily britské nadvládě. Otroctví samotné tehdy ještě Američanům nevadilo.
Foto Adam Nir, Unsplash
Během prvních sta let existence vystřídala americká jednocentovka několik designů, v roce 1857 se kvůli rostoucím cenám mědi zmenšila na polovinu a od roku 1909 ji zdobí profil Abrahama Lincolna. Ten se při příležitosti nedožitých stých narozenin stal prvním americkým prezidentem s podobiznou na minci.
Penny má své kořeny v dávné historii. Nepřímo vychází už z římského denáru zavedeného v roce 211 před naším letopočtem, jehož název vychází z latinského slova „deni“ (deset). Denárem se v Římské říši platilo až do poloviny třetího století našeho letopočtu.
Pět set let nato minci vzkřísil franský král Pipin III. Krátký jako „novus denarius“, kterému se běžně říkalo „penny“, což koncem osmého století použili také anglosasové jako název pro svou malou stříbrnou minci.
The post Už ani cent. USA přestaly razit minci, na které prodělaly přes miliardu dolarů appeared first on Forbes.
