04. květnaSvátek má Květoslav Venku je 12 °C, Zataženo

Vesmírný závod miliardářů v číslech. Bezos se snaží dohnat Muska, ten mu už uletěl

Forbes Před 16 hodinami

Zatímco jeden škrtá náklady americké vlády, druhý posílá do vesmíru družice a celebrity. Jenže to, že se o vesmírných úspěších jednoho z nich píše více, ještě neznamená, že je dál. Co říkají o mimozemském soupeření dvou z nejbohatších lidí světa čísla?

Zdá se, že letos třetí nejbohatší muž světa Jeff Bezos zažívá rok, kdy jeho společnosti v oblasti vesmírných inovací dohánějí ty Muskovy. V roce 2025 už stihl široce medializovanou cestu šesti žen do vesmíru, první let velké nosné rakety New Glennvypuštění první várky družic na oběžnou dráhu. Slaví však milníky, kterých Elon Musk dosáhl už dávno.

490 vs. 32

Jedním z čísel, kde je rozdíl mezi vesmírnými společnostmi nejviditelnější, je počet uskutečněných startů. SpaceX jich má za sebou patnáctkrát více než Blue Origin.

Přesná čísla u společnosti nejbohatšího muže světa ovšem dostupná nejsou – web se statistikami SpaceXNow.com udává 493 startů a server shromažďující informace o vzletech vesmírných společností RocketLaunch.org píše dokonce 502. Sám SpaceX se pak chlubí jen úspěchy, a tak udává 479 splněných misí.

Zatímco se tak pokusil o první, byť neúspěšný start čtyři roky po svém založení, Blue Origin si počkal patnáct let. Jen v letošním roce odstartovala společnost SpaceX více než padesátkrát, zatímco Blue Origin pouze čtyřikrát.

8000 vs. 29

Od jara 2019 již Starlink s pomocí své mateřské společnosti SpaceX vynesl na oběžnou dráhu více než osm tisíc satelitů. Získal již více než pět milionů uživatelů a poskytuje vysokorychlostní internet do 125 zemí.

Bezos a jeho Amazon je tak se svými dosud 29 vynesenými satelity výrazně pozadu. Dva prototypy ze Země dostal už v roce 2023, dalších 27 ale až letos na konci dubna.

Amazon tím přesto udělal v rámci svého projektu Kuiper první krok k omezení světové dominance Starlinku. Celkem pak chce Bezosova společnost dostat na oběžnou dráhu více než 3200 satelitů, což je čtyřikrát méně, než aktuálně plánuje Starlink. Ten jich přitom chce jednou mít až 34 tisíc.

2008 vs. 2025

Jako první dosáhl oběžné dráhy Musk, když k ní jeho dvoustupňová raketa Falcon 1 úspěšně vystartovala 28. září 2008. Tomu však předcházela trojice selhání – po prvním startu raketa krátce havarovala a explodovala, při druhém nedosáhla oběžné dráhy a při třetím se střetly stupně rakety.

Počtvrté se ale zadařilo a SpaceX získal titul prvního úspěšného orbitálního startu soukromě financované a vyvinuté nosné rakety na kapalný pohon.

Přesto ho let Blue Origin z 16. ledna překonal – první orbitální start těžkotonážní rakety New Glenn se stal také jejím prvním úspěšným. V rámci mise NG-1 se jí podařilo dosáhnout hlavního cíle, následný autonomní pokus o přistání se však nepodařil. Podle vyšetřování zřejmě v důsledku neschopnosti prvního stupně restartovat motory.

Přistávání je opět jednou ze specialit společnosti SpaceX. První stupeň její supertěžké nosné rakety Starship se jí podařilo již několikrát vertikálně zachytit takzvanými „hůlkami“. S prvním stupněm se jí navíc podařilo přistát již v roce 2015 při letu rakety Falcon 9.

121 vs. 98 metrů

Rozdíly jsou i mezi nejnovějšími a největšími raketami miliardářských společností – Muskova Starship měří o celých 23 metrů více než Bezosův New Glenn. Zároveň dokáže na nízkou oběžnou dráhu dopravit nejméně dvakrát těžší náklad v podobě sto až 150 tun.

Srovnávat rakety je však obtížné, zejména proto, že obě společnosti se snaží o něco jiného. Jednu věc však porovnat můžeme – úspěšnost startů. U New Glennu je zatím stoprocentní, protože vzlétl jen jednou a jeho další start je naplánován až na srpen. Starship se pokusil doletět už osmkrát, jen čtyřikrát však úspěšně.

Just saw the most insane #spacedebris #meteorshower right now in Turks and Caicos ⁦@elonmusk⁩ what is it?? pic.twitter.com/a7f4MbEB8Q

— Dean Olson (@deankolson87) January 16, 2025

50 na 50

Obě společnosti už do vesmíru dopravily více než padesát lidí. Pro Blue Origin to spolu s poslední cestou ze 14. dubna činí celkem jedenáct lidských misí a 58 dopravených lidí.

O této konkrétní misi New Shepardu se v poslední době hojně psalo v médiích, protože na její palubě byla výhradně ženská posádka, což se stalo poprvé od roku 1963. Mezi šesti ženami byla zpěvačka Katy Perry, moderátorka Gayle King či Bezosova snoubenka a novinářka Lauren Sanchez.

V minulosti už společnost nad Karmárovu hranici sto kilometrů nad Zemí vypravila i herce Williama Shatnera, známého ze seriálu Star Trek. Zaměřuje se tak hlavně na vesmírnou turistiku.

SpaceX naopak slouží profesionálním astronautům, které například dovážejí na Mezinárodní vesmírnou stanici. Letos v březnu z ní pak dostal dva astronauty, kteří daleko od domova uvízli na devět měsíců.

23 vs. 24 let

I přes značné rozdíly v pokroku fungují obě společnosti téměř stejně dlouho. SpaceX založil Elon Musk 14. března 2002 a využil k tomu peníze získané prodejem podílu v platebním systému PayPal.

A společnost rychle dosáhla na řadu prvenství – například v roce 2012 jako první soukromá firma úspěšně vyslala kosmickou loď k Mezinárodní vesmírné stanici a v roce 2017 dokázala jako první znovu použít stupeň, který již jednou letěl. Jejím hlavním cílem však bylo a je kolonizovat Mars.

Jeff Bezos založil Blue Origin 8. září 2000 poté, co už jako malý chtěl budovat vesmírné hotely a kolonie s cílem udělat ze Země park. Zpočátku společnost nepropagoval, investoval do ní vlastní peníze získané z úspěchu Amazonu a veřejnost se o její existenci dozvěděla až v roce 2003.

0:1

Přestože je na tom téměř v každém aspektu Musk dále, Bezos ho přece jenom v jednom překonal. Na rozdíl od nejbohatšího muže světa už jednou do vesmíru letěl.

V roce 2021 se jedenáctiminutovou cestou rozhodl jít příkladem a ukázat, že jím nabízená vesmírná turistika je bezpečná pro všechny. Nasadil si kovbojský klobouk, vzlétl nad mraky, a když se vrátil, prohlásil, že je to ten „nejlepší den vůbec“.

Teorií, proč Musk ještě ve vesmíru nikdy nebyl, je nespočet, jednou z nejpravděpodobnějších ale je, že se mu jednoduše nechce. Bývalý astronaut NASA Garrett Reisman s ním měl podle webu Atlantic kdysi hovořit o vyslání zaměstnance jeho společnosti do vesmíru, na což měl Musk odpovědět: „Proč by chtěl někdo letět na nízkou oběžnou dráhu Země?“

Nejbohatší muž světa tak zřejmě čeká, až budou mít lidské posádky možnost doletět až k vesmírným objektům. Proč se ale Musk vesmíru vyhýbá, ví ve finále jen on sám.

The post Vesmírný závod miliardářů v číslech. Bezos se snaží dohnat Muska, ten mu už uletěl appeared first on Forbes.

Pokračovat na celý článek