Šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková při příchodu uvedla, že dveře do Severoatlantické aliance zůstávají pro zájemce o členství otevřené, není ale možné, aby do NATO vstoupila země, která bojuje ve válce. „Je jasné, že nemůžeme mluvit o přijetí nových členů, kteří jsou uprostřed války,“ prohlásila Baerbocková před novináři v Oslu.
MŮŽE VÁS ZAJÍMAT: Řehka: Válka Ruska s NATO je možná, Česko by bylo od první chvíle aktivním účastníkem
Na tom, že se Ukrajina stane členskou zemí aliance se shodl už summit organizace v Bukurešti v roce 2008. Další přístup NATO k bránící se zemi, která už o vstup loni v září formálně požádala, bude klíčovým tématem červencového aliančního summitu v litevském Vilniusu.
Na dotaz, zda se postoj aliance k Ukrajině nezměnil poté, co se objevují informace o ukrajinských přeshraničních útocích, Stoltenberg odpověděl: „Naše pozice je stejná jako na začátku války, Ukrajina má právo bránit se.“ Ruská metropole Moskva tento týden čelila rozsáhlému útoku bezpilotními letouny.
„Všichni spojenci se shodují na tom, že Moskva nemá právo veta, pokud jde o rozšiřování NATO,“ řekl Stoltenberg novinářům. Je to postoj, který aliance zastává dlouhodobě.
Jak ve čtvrtek generální tajemník NATO rovněž dodal, až válka skončí, je potřeba zajistit, aby „se podobná ruská agrese již neopakovala“.
Švédsko do NATO?
Stoltenberg také oznámil, že brzy pojede do Turecka, aby tam diskutoval o členství Švédska v NATO. Ankara ani Budapešť zatím švédskou přihlášku neschválily.
„Můj vzkaz (prezidentu Recepu Tayyipu) Erdoganovi bude, že je v zájmu všech členů NATO, aby v jeho řadách bylo i Švédsko,“ uvedl Stoltenberg v Oslu, kde dnes jednají ministři zahraničí NATO.
Švédsko podalo přihlášku do NATO společně s Finskem loni na jaře v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Zatímco Finsko se oficiálně členem vojenské aliance stalo v dubnu, vstup Švédska stále dva členové aliance neratifikovali, jakkoli je podle Stoltenberga či Washingtonu severská země na členství připravená.
„Nadešel čas, aby Turecko a Maďarsko žádost Stockholmu o vstup do NATO schválily,“ prohlásil dnes šéf švédské diplomacie Tobias Billström. „Splnili jsme všechny závazky, včetně nových zákonů o terorismu,“ dodal.
Ankara tvrdí, že hlavním důvodem pro dosavadní odmítání ratifikace je skutečnost, že Stockholm podporuje skupiny, které Turecko pokládá za teroristické. Nejčastěji zmiňuje Stranu kurdských pracujících (PKK), která od 80. let usiluje o vytvoření samostatného Kurdistánu, milice YPG ze severní Sýrie či příznivce duchovního Fethullaha Gülena, kteří podle Ankary stojí za neúspěšným pučem z roku 2016. Švédsko opakovaně Turecko ujistilo, že nedovolí žádné teroristické skupině působit na švédské půdě.
Tento týden vstupuje ve Švédsku v platnost nový protiteroristický zákon. „Nové protiteroristické zákony ukazují, že Švédsko stupňuje boj s terorismem,“ řekl dnes Stoltenberg.
„Hovořil jsem s prezidentem Erdoganem tento týden... a rovněž v blízké budoucnosti pojedu do Ankary, abych pokračoval v řešení toho, jak můžeme zajistit co nejrychlejší přijetí Švédska,“ řekl dnes šéf NATO.
Žádost Švédska neschválilo také Maďarsko. Podle vlády národně-konzervativního premiéra Viktora Orbána části maďarských poslanců vadí, že někteří švédští vládní představitelé zpochybňují stav demokracie a právního státu v Maďarsku.
Další schůzka v Praze
Neformální jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance se bude příští rok konat v Praze. Na Twitteru to uvedl šéf české diplomacie Jan Lipavský, který se dnes účastní obdobné ministerské schůzky v norské metropoli Oslu.
„Pro všechny jsem přivezl pozvánku do Prahy, protože už příští rok na jaře se stejné jednání uskuteční u nás! Bude se jednat o nejvýznamnější alianční akci na našem území od summitu NATO v roce 2002,“ napsal Lipavský, který uspořádání schůzky v Praze nabídl generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi při setkání v březnu v Bruselu.
Přesné datum chystané pražské schůzky zatím nebylo zveřejněno. Diplomatické zdroje sdělily, že setkání by mělo být v podobném termínu jako letošní jednání v Oslu a loňské v Berlíně. To znamená v květnu či na začátku června.
Hlavními tématy dnešního neformálního jednání ministrů zahraničí NATO v Norsku jsou válka na Ukrajině, kolektivní obrana aliance a finanční prostředky pro její zajištění a Čína.
