Černá Hora na Balkáně zažívá z pohledu energetiky opravdu velmi netradiční rok. Země je ve výrobě elektřiny závislá na své jediné tepelné elektrárně, kde ale právě probíhá několikaměsíční odstávka. Druhý pilíř tamní energetiky v podobě vodních elektráren zase trpí nedostatkem vody. A tak je země už několik měsíců prakticky závislá na importech jiskřivé komodity.
Jako průtokový systém funguje od letošního jara elektrická přenosová soustava Černé Hory. Malá země na západním Balkáně totiž zažívá velmi netradiční rok. Země je v běžných časech ve výrobě elektřiny zhruba z poloviny závislá na její jediné tepelné elektrárně Pljevja a druhou nohu jí tvoří zejména vodní elektrárny, kterým pak sekundují další obnovitelné zdroje jako vítr a slunce.
Letos ovšem v Černé Hoře došlo ke kombinaci dvou faktorů, kvůli kterým prakticky zcela odevzdala svou energetickou soběstačnost a také bezpečnost.
Elektrárnu Pljevja, největší energetický zdroj země o souhrnném výkonu dvou bloků ve výši 420 megawattů, ve kterých se elektřina vyrábí z uhlí, totiž zastihla minimálně sedmiměsíční odstávka kvůli nutné ekologické rekonstrukci a modernizaci, která by měla prodloužit životnost elektrárny o dalších patnáct let.
„Rekonstrukce tepelné elektrárny je také základem pro budoucí dálkové vytápění Pljevalje, které dále sníží znečištění ovzduší v tomto městě,“ píše černohorský zpravodajský server Vijesti.me.
Centrální vytápění totiž není na Balkáně vůbec běžné, mírnější zimy než v našem pásmu totiž Černohorci, Albánci nebo Makedonci zvládají buď bez vytápění, nebo pomocí klimatizace, která v zimě mění svou funkci na topení.
Černá Hora se vypnutím uhelných bloků své jediné fosilní a zároveň největší elektrárny v zemi připravila v tomto období o více než polovinu produkce elektřiny, kterou v podzimním a zimním období elektrárna zajišťuje.
Když se nyní podíváme na energetický mix Černé Hory, výrobu elektřiny za říjen zajišťovaly jen obnovitelné zdroje. A to z jedné třetiny větrné elektrárny a zbylé dvě třetiny hydroenergetické zdroje.
Zdroj Energy-charts.info
Jenže výroba vodních elektráren je oproti říjnům z minulých let jen čtvrtinová a tento pokles výroby byl patrný po celý letošní rok.
Letošní suchý rok, který byl na jihu Evropy ještě lemován četnými požáry, totiž zapříčinil na mnohých místech zcela vyschlá koryta řek, na kterých se nacházejí četné malé vodní zdroje. Lopatky jejich turbín se proto letos tolik neotáčí a výroba se pohybuje na pětině až čtvrtině jejich běžného výkonu.
Zdroj Energy-charts.info
Černohorci tak na současné situaci tratí. Nedostatek výroby elektřiny v zemi musejí vykrývat dražšími importy z okolních zemí, jako je Kosovo, Srbsko, Albánie, nebo podmořským kabelem napojené Itálie.
Černohorci platí za elektřinu zhruba 45 eur za megawatthodinu (zhruba polovinu toho, kolik stojí elektřina ve střední Evropě, tedy i v Česku), dnes ji dovážejí za více než sto eur za megawatthodinu z okolních zemí.
I tak státem vlastněná černohorská energetická skupina Elektroprivreda Crne Gore (EPCG) nesáhla k prudkému zvýšení cen, stát současný nepoměr v cenách absorbuje a zatěžuje tím tak státní rozpočet. Dle dřívějšího odhadů odstavení elektrárny bude státní kasu stát minimálně devadesát milionů eur (v přepočtu 2,2 miliardy korun).
Ztráty pak počítá i samotný hnědouhelný důl Rudnik, který je přilehlý elektrárně Pljevja, která mu tvoří přes devadesát procent ročních tržeb. Rudnik odhaduje, že kvůli odstávce přijde na příjmech z prodeje uhlí až o padesát milionů eur, tedy v přepočtu 1,2 miliardy korun.
Dočasné ztráty je černohorská ekonomika schopna pojmout, zásadnější věcí je, že Černá Hora je dnes zcela závislá na elektřině ze zahraničí, což by i v případě jakékoli mezinárodní rozepře mohlo ohrozit na bezpečnosti.
Odstávka by v elektrárně Pljevja měla skončit během listopadu, úkolem černohorské vlády ale i tak bude i vzhledem k budoucímu odklonu od uhlí, který zasáhne Balkán stejně jako EU, nejen ozelenit výrobu elektřiny, ale zároveň ji i diverzifikovat.
Vodní zdroje totiž vzhledem ke klimatologickým změnám nemusejí být do budoucna vhodnou energetickou kotvou, země má ale potenciál v rozvoji větrných a zejména fotovoltaických elektráren, které tam jsou teprve na svém vzestupu.
Černohorci se zároveň snaží instalovat velkokapacitní baterie, které mají vykrývat kolísání výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.
V minulém týdnu Černá Hora podepsala s Itálií memorandum o ještě větší integraci svých energetických trhů, čímž by se do budoucna měla zvýšit kapacita toku elektřiny do a z Černé Hory z Apeninského poloostrova na trojnásobek a Černá Hora by tak měla být daleko lépe napojena na evropský energetický trh.
„Černá Hora opět potvrdila svou roli energetického mostu mezi regionem a Evropou. Toto spojení s Itálií ztrojnásobí objem obchodu s energií a vyšle investorům jasný signál – Černá Hora je připravena vést zelenou transformaci,“ uvedl k memorandu ministr energetiky a dolů Černé Hory Admir Šahmanović.
The post Vyhasly kotle a vyschly řeky. Černá Hora přišla o výrobu elektřiny i bezpečnost appeared first on Forbes.
