Přes tři sta kilometrů dlouhá trasa z Bratislavy do Košic bude mít své vlastní letecké spojení. V Evropě ale nepatří ani zdaleka mezi ty nejkratší, spoustu z nich musejí státy povinně dotovat.
Z Bratislavy do Košic za méně než hodinu? Řeč není o stavbě futuristické železniční rychlotrati, místo toho na trasu dlouhou vzdušnou čarou 312 kilometrů vzlétne pravidelné letecké spojení.
V tendru od slovenské vlády Roberta Fica ho minulý týden vysoutěžil maďarský letecký dopravce Wizz Air. „Letadlo na toto spojení bude mít kapacitu 230 sedadel, bude to buď Airbus 321, nebo Airbus 320. Spojení mezi Bratislavou a Košicemi bude každý den v týdnu, v pondělí a ve středu až dvakrát,“ uvedl slovenský ministr dopravy Jozef Ráž.
V době, kdy se pod tlakem environmentálních pravidel podobné lety spíše ruší, jde o raritu. V Evropě nicméně existují i mnohem kratší spoje.
Na skotských Orknejích se podíváte do vzduchu mezi ostrovy Westray a Papa Westray na zhruba devadesát vteřin, přičemž vzdálenost mezi oběma přistávacími dráhami jsou necelé tři kilometry. Podobně na Aranských ostrovech u Irska se létá z hlavní pevniny na malý ostrov Inisheer trasa dlouhá sedm kilometrů a let trvá přibližně pět minut.
- Helsinki–Tallin 36,5 Kč
- Bergen–Stavanger 11,8 Kč
- Bratislava–Košice 1,6 Kč
- Gran Canaria – Tenerife 9,2 Kč
- Menorca–Palma 15,6 Kč
- Athény–Mykonos 11,3 Kč
- Ostrov Man – Liverpool 15,3 Kč
- Frankfurt–Stuttgart 27 Kč
Oba příklady jsou ale spíš extrémy způsobené geografií než lukrativní cestovní byznys.
Některé velice krátké trasy ale provozují i velké aerolinky. Zhruba 32 kilometrů měří vzdálenost mezi finskými Helsinkami a estonským Tallinem, kterou podle srovnávače cen letenek Kiwi.com nabízí dopravce Finnair za zhruba tři tisíce korun.
Podobně je tomu na norském vnitrostátním spojení mezi Bergenem a Stavangerem od dopravce Widerøe, na kterém trvá let asi třicet minut a vyjde vás na necelé dva tisíce korun. Na Kanárských ostrovech se z Gran Canarie dostanete na sever Tenerife za třicet minut a jedenáct set korun.
Slovenská verze krátkého letu mezi Bratislavou a Košicemi by měla začínat na necelé pětistovce. Když ČSA otevírali v roce 2005 linku na trase Praha–Brno, začínaly letenky na 990 korunách, upraveno o inflaci by dnes stály nejméně 1850 korun.
Pro srovnání ještě ceny za uletěnou vzdálenost: mezi Helsinkami a Tallinem platíte za kilometr letu přes 36 korun, zatímco mezi Bratislavou a Košicemi to budou jen necelé dvě koruny.
Efektivnější ekonomika letů je dobře vidět na delších vzdálenostech, jako je třeba Praha – New York. Na této trase můžete letět v přepočtu za 1,50 koruny za kilometr.
Pro leteckou společnost nejsou krátké trasy zrovna atraktivní, podobně jako se velcí komerční hráči zdráhají na české železnici rozjet menší, regionální spoje. Velká část samotného letu připadá na pojíždění po ranveji, vzlet, stoupání, klesání a přistání. To jsou všechno fixní náklady na pálení paliva, které se odehrají bez rozdílu na to, jak dlouhý let stroj čeká.
Že v Evropě ale takové spoje přesto existují, lze přičíst i systému podpory ze strany Evropské unie, jejíž pravidla státům ukládají některé spoje zajistit.
V praxi pak na provoz takových linek státy přispívají dopravcům – jde například o zmíněné ostrovy u pobřeží Skotska, přes norské fjordy či přelety z ostrovů, jako jsou Korsika či Azory. Kromě toho se údržba letadla nesleduje jen podle nalétané vzdálenosti, ale také podle počtu vzlétnutí a přistání. Tím se náklady na údržbu opět zvyšují.
Linka mezi Bratislavou a Košicemi do evropských povinných spojení sice nespadá, slovenská vláda na ni však přispívat bude, ročně by měla Wizz Airu zaplatit 5,2 milionu eur, zhruba 128 milionů korun.
Evropští regulátoři v rámci udržitelnosti dlouhodobě tlačí na to, aby krátká komerční letecká spojení nahradil vlak. Společnost Air France se například zbavila všech vnitrostátních letů tam, kde mohla letadlo nahradit jízda vlakem či autem trvající méně než dvě a půl hodiny, Rakousko má podobné pravidlo s limitem tří hodin.
Rušení krátkých letů bude v Evropské unii s největší pravděpodobností pokračovat s tím, jak se bude blížit rok 2050, kdy chce být sedmadvacítka uhlíkově neutrální.
Minimálně před pandemií to podle průzkumu Evropské investiční banky většina Evropanů podporovala. Ekologické organizace označují francouzský či rakouský zákaz letů s alternativou do tří hodin za drobný krok, ale správným směrem.
The post Z Bratislavy do Košic letadlem? V Evropě se létá i na mnohem kratší vzdálenosti appeared first on Forbes.
