Zachránili poslední pletárnu v pohraničí. Dnes vyrábějí zboží, které ocení i Švýcaři

Forbes Před 2 měsíci

Na mapě globálního textilu je to jen nepatrná tečka. Přesto z Krásné Lípy odcházejí produkty, jež obstojí také u švýcarské pošty –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jednoho z nejnáročnějších zákazníků v Evropě a možná i na světě. Schindlerovu pletárnu zachránila rodina Veselíkových z Litomyšle, která věří, že udržitelnost, lokální výroba a vysoká kvalita nejsou trend, ale budoucnost.

Poslední přeživší. I tak by se dala s nadsázkou nazvat Schindlerova pletárna –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jediná fungující textilní továrna ve Šluknovském výběžku. Přežila monarchii, dvě války i komunismus. Skutečně těžkou ránu jí zasadila až pandemie. Poprvé za více než sto sedmdesát let se provoz téměř zastavil. Zmizely kulturní akce, zavřely se školy a nikdo neměl důvod nakupovat punčochy ani další oděvy.

„Ani za války to tady nezmlklo. Ale covid? To byl jiný kalibr. Zákazníci zmizeli a stroje utichly,“ vzpomíná Martin Veselík, dnešní majitel pletárny.

Martin a Vlasta Veselíkovi vstoupili do světa textilu z prosté, ale silné motivace –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ lásky k vlně. V Litomyšli už třicet let budují rodinnou značku Woolife, jež se specializuje na stoprocentně vlněné produkty a drží si kontrolu nad celým procesem –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od surového vlákna až po hotový výrobek.

Právě touha po vlastní výrobě je v roce 2018 přivedla k chátrající textilce Novia Fashion, kterou odkoupili od původního majitele Ladislava Zelendy. Později ji přejmenovali na Schindlerovu pletárnu – na počest Stefana Schindlera, jenž v Krásné Lípě založil původní továrnu už v roce 1854.

„Nechtěli jsme budovat jen další značku, která si vše nechává vyrábět jinde. Chtěli jsme mít kontrolu nad kvalitou od začátku do konce,“ vysvětluje Veselík a upřesňuje, že značka Woolife spadá pod jejich mateřskou firmu Vitapur, jež produkuje výrobky pro prevenci dekubitů a ve svém segmentu s ročními tržbami pětadvacet milionů korun dominuje českému trhu.

„Začala to moje žena, je vyučená kožešnice. Její řemeslo postupně mizelo, tak začala vyrábět bačkůrky z vlny. Nebáli jsme se a její výrobky jsme jednoho dne dovezli až k Baťovi do Zlína. Kupodivu nás nevyhodili –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vrátili jsme se s první objednávkou,“ usmívá se při vzpomínce Veselík, který byl v devadesátých letech ředitelem pro klíčové zákazníky Vitany.

Baťovi dodávali ještě čtyři roky. Jejich zboží odebíraly i další supermarkety. Pak ale všichni změnili strategii a dali přednost Číně.

Když Veselíkovi ztratili odběratele v řetězcích, přesunuli svou pozornost na vlastní e‑shop a menší prodejny. Současně rozjeli výrobu zdravotnických produktů pod značkou Vitapur. Rodinný podnik rychle rostl a nastal vhodný okamžik k zahájení vlastní pletařské výroby v nových prostorech.

Malá tečka s velkým významem

Původní Schindlerova pletárna má za sebou sto sedmdesát let nepřetržité výroby. Produkty vyvážela do Rakouska-Uherska, celé Evropy i do Severní a Jižní Ameriky. Po roce 1989 přežila i divoké tržní turbulence a vyráběla oděvy třeba pro letušky německé Lufthansy.

Jenže s příchodem globalizace se výroba začala přesouvat na východ a továrna chátrala. O to větší překvapení přišlo, když do ní Veselíkovi vstoupili –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s cílem obnovit řemeslo a pozvednout kvalitu.

„Vůbec jsme netoužili po velkém starém baráku, který se nedá vytopit a v létě uchladit. Když jsme ale uviděli zdejší výrobu a produkty, byli jsme absolutně fascinováni kvalitou výrobků a zpracováním výrobních dokumentací: detailních technologických postupů, které byly na úrovni automobilového průmyslu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jako strojař se na to koukám opravdu velmi přísně. A tohle mě tak nadchlo, že jsme se do toho prostě museli pustit,“ vysvětluje podnikatel investici v řádech nižších desítek milionů korun.

S Veselíkovými přišli i noví spolupracovníci, kteří doplnili stávající odborníky, a nový management. Změnili také strukturu složení výroby, jež klade větší důraz na špičkové přírodní materiály, kvalitu a inovace. Zefektivnili procesy a umožnili lepší využití tradičního know-how v kombinaci s moderními technologiemi.

Dnes v Schindlerově pletárně pracuje zhruba čtyřicet lidí. Výroba se dělí na dvě hlavní linie –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ punčochové zboží a svrchní pletené oděvy. Pletárna ročně utrží dvacet čtyři milionů korun. Zatímco dříve jela výroba objemově, nyní se soustředí na zboží s vyšší přidanou hodnotou. Používají se prémiové materiály jako vlna merino, kašmír nebo alpaka.

Loni Veselíkovi převzali výrobu punčoch od firmy Elite Varnsdorf, která za minulého režimu byla největším výrobcem punčoch ve východním bloku. Celou produkci přesunuli z Varnsdorfu do Krásné Lípy. „Kdybychom to neudělali, toto řemeslo i značka Elite by u nás pravděpodobně zmizely,“ zdůrazňuje Veselík.

Právě díky tomu, že celý výrobní proces zvládají pod jednou střechou a že v továrně stále pracují lidé, kteří řemeslo skutečně ovládají –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ mnozí z nich přebírají know-how i po svých rodičích –⁠⁠⁠⁠⁠⁠, vidí Veselík v kontinuální tradici klíč k budoucnosti firmy. „To je naše největší síla,“ dodává.

O budoucnost pletárny se rozhodně nebojí. „Náš produkt bude vždy žádaný. Vždy bude existovat část trhu, náročnější zákazníci, kteří ocení kvalitní a funkční oblečení s podílem ruční práce,“ je přesvědčený Veselík.

Už teď dodávají punčochy a vlněné oděvy zákazníkům nejen v Německu, Polsku či na Slovensku, ale také třeba švýcarským pošťákům –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zákazníkům nesmírně náročným jak na kvalitu výrobků, tak na samotnou firmu jako zaměstnavatele.

„Čas od času k nám přijedou a náhodně osloví několik spolupracovníků z výroby, aby zjistili, jak se chováme jako zaměstnavatel. „Vážím si toho, že tak přísný zákazník jako Švýcaři zůstává u nás a nejde někam na Východ nebo do Číny,“ říká podnikatel.

A pro zajímavost doplňuje, že švýcarští pošťáci by si na sebe už z principu neoblékli nic, co vzniklo v Číně. „O to víc mě mrzí, že u nás to často neplatí,“ říká Veselík.

„Přitom jsme schopní konkurovat i cenově. Máme know-how, kvalitu, kapacitu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jsme připraveni na korporátní zakázky a rádi bychom oblékali české firmy nebo instituce. Jenže v tendrech většinou rozhoduje jediný parametr: cena. Lokálnost, udržitelnost či zaměstnávání lidí ze strukturálně postižených regionů už bohužel hrají jen vedlejší roli,“ dodává

Veselíkova motivace sahá přitom mnohem dál než k ekonomickým výsledkům. Chce udržet řemeslo při životě, předávat je dále, inspirovat mladé lidi, studenty, neustále zlepšovat pracovní podmínky a dbát na špičkovou kvalitu.

„Je potřeba přemýšlet o tom, jakou kulturu jako společnost vytváříme. K čemu se vlastně chceme vracet a kam jdeme? Někdo před námi tu vybudoval velké věci –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ něco, co se vyváželo do celého světa –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a co jsme tomu dali my? Češi přece bývali průmyslová velmoc a není důvod se těchto pozic vzdávat. Nejsem pesimista, je zde pořád velké množství šikovných a pracovitých lidí a obrovská tradice, která nás zavazuje a motivuje předávat věci v lepším stavu dále, dalším generacím,“ připomíná Veselík s důrazem a vyzývá k zamyšlení.

Když nebudeme silní na domácí půdě, jak můžeme něco dokázat v zahraničí?

Export dnes tvoří více než polovinu produkce. Druhá polovina zůstává doma. A právě tuzemskou produkci chtějí Veselíkovi dál posilovat. „Když nebudeme silní na domácí půdě, jak můžeme něco dokázat v zahraničí?“ nastiňuje svou filozofii Veselík.

Na českém trhu sice nejsou jediní, zato jsou s přehledem největší. Oblékli už například průvodce pražských věží, aby se odlišovali od návštěvníků, nebo pracovníky Letiště Praha. Ve spolupráci s designéry a školami vznikají módní i funkční kolekce a značka Woolife si díky tomu buduje své pevné místo rovněž na domácím trhu.

Schindlerova pletárna před pár lety navázala spolupráci i s módní návrhářkou Liběnou Rochovou, vedoucí Ateliéru designu oděvů a obuvi na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Studenti jejího ateliéru společně s kolegy z oborů grafiky a fotografie vytvořili projekt TEXTile Manifestoes –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kolekci úpletů, pro kterou hledali firmu schopnou tyto oděvy zrealizovat. A právě tady dostali v Schindlerově pletárně příležitost zazářit.

Víc než výroba

Schindlerova pletárna ale není jen výrobní provoz. Postupně se mění i v komunitní centrum. V rámci tří pilířů – produkčního, vzdělávacího a kulturního –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ se tu pořádají komentované prohlídky, workshopy, koncerty a každý druhý rok i Krásnolipské pletení:⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sympozium pro studenty středních a vysokých textilních a designových škol.

Ti se u strojů učí praxi, večer si poslechnou koncert v industriálním prostředí továrny a druhý den jedou na výlet s průvodcem do Národního parku České Švýcarsko.

„Chceme přitáhnout mladé k řemeslu. Ukázat, že má smysl. A že jsme země, která má v textilu obrovskou tradici,“ připomíná Veselík.

Nejde přitom jen o poctu minulosti. Právě spolupráce s odbornými školami, univerzitami nebo Národním technickým muzeem má pomoci posunout obor dál. V plánu je rovněž rekonstrukce areálu pod taktovkou architekta Petra Všetečky, vznik muzea pletařského řemesla a větší podniková prodejna.

„Zavázali jsme se k tomu, že to, co vyděláme, tu zůstane –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ opravíme z toho budovu a uděláme z továrny i zajímavý kulturní cíl,“ nastiňuje své plány Veselík.

Cílem je udržet výrobu, pozvednout obor a přitáhnout pozornost zpět k hodnotám, které jsou reálné a dlouhodobě udržitelné –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kvalitní produkt, lokální práce, stabilita v obchodních vztazích.

„Pro to, aby naše země bohatla, je důležité, abychom si zde dávali práci navzájem a hledali lokální, místní dodavatele,“ shrnuje filozofii firmy Martin Veselík a dodává, že pletený výrobek z přírodního materiálu žádná 3D tiskárna nikdy nevyrobí.

Nedávno se Schindlerovu pletárnu podařilo prohlásit za kulturní památku České republiky. Díky tomu továrna získala oficiální status chráněného kulturního dědictví a to znamená, že její historická, architektonická i technologická hodnota jsou natolik významné, že ji stát chrání před neodbornými zásahy.

Majitel musí konzultovat veškeré úpravy s památkáři, na druhou stranu získává stavba prestiž a pozornost odborné i široké veřejnosti.

„I když jsme malí, snažíme se vždy spolupracovat se špičkami v oboru. Zájem veřejnosti o naši práci potvrzují také naplněné prohlídky a především poptávky od zákazníků. Jsme poslední výrobce svého druhu, a o to víc si uvědomujeme zodpovědnost za veškeré naše aktivity,“ uzavírá náš rozhovor Martin Veselík.

The post Zachránili poslední pletárnu v pohraničí. Dnes vyrábějí zboží, které ocení i Švýcaři appeared first on Forbes.

Pokračovat na celý článek