Lucie Hrdličková je výjimečná žena, což je přesně ten důvod, proč nechyběla na pódiu eventu Forbes Women´s Summit. Nepřišla ale kvůli byznysu. Přišla vyprávět o dětské paliativní péči.
Lékařka Lucie Hrdličková v pražské nemocnici Motol před osmi lety založila první dětský nemocniční paliativní tým v Česku a dodnes je jeho vedoucí lékařkou. V Motole je také dětskou onkoložkou a pediatrem.
O své práci mluví nejen na eventech a v médiích, ale pravidelně postuje i na profesní sociální síti LinkedIn, kde ji sleduje přes tři tisíce lidí. Možná to na první pohled působí zvláštně, protože na LinkedInu jsme většinou zvyklí číst o pracovních úspěších. Lucie Hrdličková to tak jednoznačně ale nevnímá.
„LinkedIn považuji za sociální síť, která se věnuje práci. A moje práce je dětská paliativní péče a dětská onkologie,“ vysvětlila zaplněnému sálu s tím, že právě proto si takto troufá sdílet aspekty své práce, často přinášející důležitou perspektivu rodičů a dětských pacientů, která nás, zdravou část populace, často ani nenapadá.
„Beru to jako formu osvěty, která popisuje, co se děje rodičům nemocných dětí. Co se děje dětským a dospívajícím pacientům. Asi to lidi zajímá a věřím, že i diskuse, které pod mými posty jsou, dávají smysl,“ dodává Hrdličková, která neváhá říkat, že paliativní medicína je optimistické téma, ačkoli to na první pohled tak nemusí působit.
Zčásti za to podle motolské lékařky může fakt, že o paliativní medicíně se dlouho hovořilo jako o multidisciplinárním přístupu, který má za cíl zvýšit kvalitu života. Ukázalo se ale, že řada lidí vlastně neví, co si za tím představit.
„Teď se hodně v literatuře objevuje výraz ‚living well‘, což je přístup, kdy pacientům a jejich rodinám pomáháme žít dobře, byť jsou velmi vážně nemocní. Paliativní medicína je absolutně o životě. Je i o životě, který možná bude trvat velmi krátce. Někteří naši pacienti žijí po narození desítky minut, jiní žijí roky, během nichž se o ně stará náš tým v Motole. Každá chvíle toho života ale může stát za to. Jen je k tomu někdy potřeba odborná pomoc právě ve formě paliativní medicíny,“ říká lékařka a máma čtyř dětí.
Právě vlastní děti jsou pro ni silným pomocníkem pomáhajícím se odreagovat od práce, která je silně spojená se smrtí dětských pacientů. Nejmenší děti totiž po práci vyzvedává v motolské školce a cestou k autu prochází celým nemocničním areálem.
„Už když jdeme do garáží, obvykle se během této velmi dynamické cesty s dětmi snažím zapomenout na to, co jsem zažila. Nějak si to srovnat a uzavřít, protože to druhý den bude zase pokračovat. Hlavně se snažím se naladit na to, že mě čeká večer s manželem a dětmi, které mě potřebují,“ vysvětluje, přičemž fakt, že má čtyři děti, jako pracovní handicap rozhodně nevnímá.
Foto Martin Svoboda
„Připadá mi fajn mít velkou rodinu. Když se podaří zvládat time management a když máte fajn manžela, dá se to spojit i se zajímavou a náročnou prací. Navíc když má člověk velkou rodinu, nutí ho to s ní být, za což jsem ráda. Proto si nemusím vymýšlet, jak se od práce odreagovat,“ podotýká.
Na druhou stranu přiznává, že právě vlastní děti jí jisté omezení přece jen přinesly. A to při komunikaci s nejbližšími svých pacientů, kterým často musí říkat zprávy, které žádný z rodičů nechce nikdy slyšet.
„Jako matka se víc vžívám do toho, jak rodičům je. Zároveň je to práce a já se nad osudy dětí a rodičů mohu dojímat do nějaké míry, protože v určitou chvíli musím být profesionálem, který rodinu dobře doprovodí, je v celé situaci pevně usazený a je schopný rodině pomoci a podpořit ji na cestě, která je často velmi nelehká,“ zdůrazňuje.
Lucie Hrdličková ale nepřišla „jen“ s podporou dětské paliativní péče. Silně se zasazuje i o to, aby se v českém zdravotnictví začal mnohem aktivněji skloňovat partnerský přístup zdravotníků vůči pacientům a jejich příbuzným.
„Je to věc na straně zdravotníků, které se snažíme hodně edukovat tak, aby pacienty vnímali s velkým respektem a dokázali respektovat jejich preference. Je to ale hodně i na nás pacientech a jejich rodinách, abychom si o to ve zdravotnictví říkali. Abychom nutili zdravotníky a své lékaře nám naslouchat. Zdravotníci musejí vědět, co pacienti i jejich rodiny chtějí, co si přejí, co je pro ně důležité. To se nám v Česku ještě nedaří a je potřeba, abychom na tom na obou stranách pracovali,“ uzavřela Hrdličková svoji účast na eventu Forbesu.
The post Založila první dětský paliativní tým. Každá chvíle života stojí za to, říká Hrdličková appeared first on Forbes.
