Významný podíl světového obchodu s ropou proudí skrze Hormuzský průliv. Írán nyní vyhrožuje, že tento kohout uzavře. A to v reakci na útok Američanů. Jak je to pravděpodobné a na koho by to nejvíc dopadlo?
Spojené státy o víkendu bombardovaly Írán ve snaze zničit jeho jaderný program. Útok překvapil celý svět, americký prezident Donald Trump o něm totiž neřekl ani spojencům. Oficiálně šéf Bílého domu říkal, že si dává na rozhodnutí dva týdny.
Íránský parlament v reakci na to schválil, že země může uzavřít Hormuzský průliv, důležitou trasu pro obchod s ropou a zemním plynem. Přinášíme odpovědi na nejčastější otázky k současnému dění kolem průlivu.
Proč je Hormuzský průliv důležitý?
Světová ekonomika je do značné míry závislá na toku ropy. A právě pro její proudění je Hormuzský průliv klíčový. Skrz úžinu mezi Ománem a Íránem, která propojuje Perský záliv s Arabským mořem, prochází asi pětina veškerých světových dodávek ropy.
Foto Wikimedia Commons, OpenStreetMap, CC BY 3.0
Kdo by jeho uzavření nejvíce pocítil?
Rychle by zatřáslo světovými trhy a přineslo skokový nárůst cen ropy. Takže by ho pocítili Američané, Evropané i Čína, tedy všichni velcí hráči. Rovněž by dopadlo i na země Perského zálivu, které průlivem vyváží ropu – tedy na Saúdskou Arábii, Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Irák, Katar, Bahrajn.
Neuškodil by si tím i samotný Írán?
Ano, ale má to své „ale“. Samozřejmě platí, že Teherán přes průliv přepravuje svou ropu. Podle amerického Úřadu pro energetické informace to bylo za první letošní čtvrtletí 1,5 milionu barelů denně. A téměř devadesát procent íránského vývozu ropy, na který se vztahují mezinárodní sankce, kupuje Čína. Uzavření průlivu by tedy uškodilo oběma státům. Jenže…
„Bývá přehlíženo, že Čína vykupuje íránskou ropu pod cenou – mluví se asi o desetině tržní ceny. Tím pádem by sice přišel Teherán o peníze, ale pro ostatní státy by to byl větší problém,“ upozorňuje Matouš Horčička z Katedry Blízkého východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, jenž se Íránem dlouhodobě zabývá.
Může Čína zatlačit na Írán, aby průliv neuzavíral?
K tomuto kroku už Čínu ostatně vyzval i americký ministr zahraničí Marco Rubio. Vedle toho, že si Peking od Íránu kupuje ropu, tak spolu obě země v roce 2021 uzavřely dohodu o vzájemné spolupráci. Ale to nemusí případnému apelu z Pekingu příliš přidat na váze. Podle experta Hořčička totiž Teherán čekal od dohody z čínské strany víc, než dostal.
„Peking se umí dobře zavázat, ale pak spíš z druhých států ždímat bohatství,“ líčí Horčička. „Čína určitě stále jisté páky na Írán má, ale myslím si, že na íránské straně je vůči ní určitá míra nedůvěry,“ vysvětluje Horčička, proč by Teherán nemusel případnou výzvu asijské velmoci vyslechnout.
Co sousedi z Perského zálivu?
Íránský parlament dal sice souhlas s uzavřením průlivu, rozhodující slovo však budou mít nejvyšší předtavitelé státu. A jak se rozhodnou, zatím není jasné. Podle Horčičky může současné vyhrožování země naopak použít k tomu, aby další státy z Perského zálivu tlačily na Američany a Izrael, aby přestali s útoky. Například Saúdská Arábie už dříve od eskalace Trumpa odrazovala. Teherán zároveň riskuje, že kdyby zahájil blokádu, utrpěly by tím jeho vztahy se sousedy, které si v posledních letech zlepšil.
Mají vlastně státy Perského zálivu alternativní trasy pro vývoz ropy?
Některé ano. Právě kvůli riziku, že by se Hormuzský průliv mohl uzavřít, si země vyvážející ropu v oblasti Perského zálivu vybudovaly alternativy. Například Saúdská Arábie má ropovod Východ-Západ, který může ropu dostat k břehu Rudého moře. Alternativu mají i Spojené arabské emiráty.
„Ropovody obvykle nefungují na plný výkon a odhadujeme, že v případě narušení dodávek by mohlo být k dispozici přibližně 2,6 milionu barelů denně z ropovodů Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, které by obešly Hormuzský průliv,“ uvádí analýza amerického Úřadu pro energetické informace.
Saúdové přes průliv v letošním prvním čtvrtletí přepravili 5,3 milionu barelů ropy denně, Emiráty 1,8 milionu barelů.
Jaká je pravděpodobnost, že Írán průliv opravdu uzavře?
Zahraniční média s odkazem na analytiky soudí, že pravděpodobnost je minimální. Horčička by však takovou variantu úplně nezatracoval: „Situace ukázala, že Írán možná bude muset začít hrát podobnou hru, jakou rozehrál Donald Trump,“ říká.
Íránci byli dosud braní ve své diplomacii a počínání jako v zásadě předvídatelní. Naopak Trump až do poslední chvíle tvrdil, že se rozhodne o útoku na Írán za dva týdny, a fakt, že vojenská operace už běží, tajil i spojencům. Tudíž je podle odborníka na Írán možné, že Teherán také zkusí překvapit svět a obchodní cestu zašpuntovat pomocí min a námořnictva.
Nemůže ale třeba spíš zaútočit na americké vojenské základny v regionu?
To samozřejmě může, ale muslimský stát by tím vlastně nic nezískal. Američané ve Spojených státech to nijak nepocítí a jenom by tím Teherán riskoval, že naštve Trumpa a ten na něj pošle další útok. Naopak blokádou Hormuzského průlivu je podle Hořčičky schopen provést a víc tím zasáhnout běžné Američany i zbytek světa.
Neriskuje ale i tak Írán, že na něj někdo zaútočí?
To je pravda. Dosud ale Írán reagoval na ostatní, tímto by převzal alespoň část iniciativy na sebe a mohl by toho využít následně ve vyjednávání s Američany. Podle Horčičky by právě zdražení pohonných hmot vzniklé uzavřením průlivu mohlo donutit Trumpa zasednout k jednacímu stolu. A to kvůli tomu, že by byl na domácí půdě pod tlakem.
The post Zašpuntování ropné cesty je reálné. Proč se Írán může začít chovat jako Trump? appeared first on Forbes.
