Kudryckyj, jenž během ruské invaze dokázal udržet energetickou síť v provozu navzdory masivním útokům, byl donucen odstoupit loni po letech chvály od domácích i zahraničních expertů. Nyní čelí soudnímu stíhání, které mnozí označují za politicky motivované. Podle opozice i občanských aktivistů jde o další případ, kdy Zelenského administrativa využívá státní aparát k umlčování kritiků a k "čistkám" mezi těmi, kdo by mohli ohrozit její mocenské postavení.
"Využívání soudů k diskreditaci oponentů se zřejmě ještě zhorší, protože prezidentská kancelář se připravuje na možné volby," varoval opoziční poslanec Mykola Kniažyckyj. Aktivistka a ředitelka protikorupčního centra Daria Kaleniuková rovněž označila Kudryckého proces za "politickou šikanu" a upozornila, že žalobci nepředložili důkazy o jeho osobním obohacení. Znepokojení nad Kudryckého zatčením vyjádřil i Brusel.
Sankce na čokoládového krále
Tento případ zapadá do širšího vzorce, který se začal rýsovat už dříve. Letos v únoru Zelenskyj uvalil sankce na svého předchůdce v úřadě a rivala Petra Porošenka. Opatření zahrnovala zmrazení majetku, zákaz finančních převodů do zahraničí i další omezení přístupu k jeho majetku. Prezident krok zdůvodnil "ochranou suverenity", zatímco Porošenko jej označil za "politicky motivovaný a protiústavní".
Podle ukrajinisty Davida Svobody má vztah mezi Zelenským a Porošenkem i osobní rovinu. "Porošenko byl skutečně očerňovanou postavou, na jeho diskreditaci se podílel i Západ. Bývalý prezident Porošenko je pro Zelenského neohrožujícím prvkem, protože jeho politické skóre je nevalné, přesto jakási mstivost a žádostivost vede Zelenského k tomu, aby se proti Porošenkovi neustále vymezoval. Přitom opravdovým rivalem Zelenského je (bývalý vrchní velitel ukrajinských sil Valerij - pozn. red.) Zalužnyj, který je v Londýně," řekl tehdy Svoboda redakci Aktuálně.cz.
Ukrajinská veřejnost i evropští partneři reagovali s obavami. Podle průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu více než polovina obyvatel vnímá sankce spíše jako snahu umlčet opozici než jako boj s korupcí. Carl Bildt, bývalý švédský premiér a spolupředseda Evropské rady pro zahraniční vztahy, tehdy varoval, že podobné kroky mohou vážně poškodit pověst Ukrajiny v Evropě.
Červencové razie
Zelenského postupy vyvolaly kritiku i během červencových razií Státního úřadu pro vyšetřování (SBI), které mířily na významné osobnosti občanské společnosti. Těžce ozbrojení agenti tehdy vtrhli do domů protikorupčních aktivistů Vitalije Šabunina a bývalého ministra infrastruktury Oleksandra Kubrakova, údajně kvůli vyšetřování korupce. Oba muži ale tvrdí, že šlo o politicky motivované zásahy, při nichž nebyl předložen žádný soudní příkaz.
Šabunin, známý kritik vlády, uvedl pro Financial Times: "Zelenskyj tím vzkazuje: pokud si mohu veřejně přijít pro Šabunina - pod drobnohledem médií a navzdory podpoře veřejnosti -, pak si mohu přijít pro kohokoliv z vás." Starosta Kyjeva Vitalij Kličko následně varoval, že "pod rouškou války úřady pronásledují nepohodlné - oponenty, novináře i aktivisty".
Na případech Kudryckého, Porošenka i Šabunina se tak rýsuje stejný obraz: prezident využívá mimořádného stavu k upevňování osobní moci. Přestože Zelenskyj zůstává symbolem odporu proti Rusku, doma čelí stále silnější kritice, že jeho vláda se začíná chovat autoritářsky.
Kauzy, které se v posledních měsících vrší, zpochybňují pověst Ukrajiny jako demokratického státu usilujícího o evropskou integraci. Zahraniční pozorovatelé varují, že pokud bude Zelenského administrativa i nadále využívat boj s korupcí k odstraňování politických oponentů, může tím podkopat důvěru Západu právě v době, kdy ji Ukrajina nejvíce potřebuje.
