Ženy máme ve vedení jednoduše proto, že byly nejlepší, říká Pudil z Kunsthalle

Forbes Před 1 dnem

Obklopovat se krásou šlechtí duši, prohlásila na Forbes Women’s Summitu jedna z nejoceňovanějších českých šperkařek Janja Prokić, která úspěšně propojuje vlastní tvorbu s funkčním byznysem. V myšlenkami nabitém rozhovoru s ní usedla mecenáška Pavlína Pudil, jež stála u zrodu pražské Kunsthalle.

Obě dámy se na pódiu shodly, že ať jde o tvorbu šperků, nebo diplomacii při řízení kulturní instituce, důležitou roli hraje jedna věc – a tou je intuice.

„U mě to platí na 99 procent, tvořím z jakéhosi zdroje. Ten musím vypínat ve chvílích, kdy se potřebuji věnovat stránce obchodu, financí nebo komunikace. I tam se snažím dělat věci tak, jak je cítím, nebo mám pocit, jak by měly být, ale určité záležitosti si člověk musí promyslet. Myslím, že intuice se zapíná podle toho, co člověk dělá,“ zamyslela se Janja Prokić, která nedávno otevřela nový showroom v pražské Bílkově ulici.

Mecenáška Pavlína Pudil, která se v rámci Kunsthalle věnuje kulturní diplomacii a podpoře české umělecké scény, to má podobně. „Třeba při pořizování uměleckých děl se mi míchá to, jestli víc zapojit intuici, nebo rozpočet,“ přiznala. A co vyhrává? „Většinou rozpočet,“ přiznala s úsměvem.

Jak na poli umění, tak ve sféře kulturních institucí podle nich došlo k velkému posunu, co se týče zapojování žen. „Na světlo světa se dostávají umělkyně, které měly svoji práci dlouhé roky v šuplíku a dnes se představují v největších galeriích a muzeích na světě,“ řekla Pavlína Pudil.

Zároveň podle ní získávají ženy více prostoru i na manažersko-uměleckých pozicích. „Jako příklad bych jmenovala francouzskou kurátorku Emmu Lavigne, která byla první ženskou kurátorkou a ředitelkou muzea Centre Pompidou-Metz. Poté se stala první ženskou ředitelkou pařížské výstavní budovy Tokijský palác a dnes vede velice úspěšnou Bourse de Commerce ve francouzské metropoli,“ popsala Pudil.

Janja Prokić aktuálně jako první ženská sběratelka vystavuje své šperky, ale i díla ze soukromé sbírky, v galerii Magnus Art J&T Banky v pražském Karlíně. „Z pozice umělkyně jsem nikdy nenarazila na to, že by si mě někdo nevybral nebo vybral, protože jsem žena. Ale jsem ráda, že ženy nějakým plánovaným způsobem dostávají prostor, protože je pravda, že to pořád není úplně vyrovnané,“ dodala šperkařka.

Obě dámy se shodly, že jim vyhovuje obklopovat se dalšími ženami i v práci. Ze zkušeností Janji Prokić dokážou ženy držet při sobě a navzájem se podporují. „Pracovat s ženami je pro mě přirozenější, příjemnější. Není to o tom, že bych do týmu nepřijala muže, ale zatím se nepřihlásil žádný, který by byl lepší než ty holky,“ řekla šperkařka.

Pavlína Pudil navázala s tím, že ačkoli v Kunsthalle vystavují krásu, provoz kulturní instituce se pochopitelně neobejde bez špičkové manažerské práce. „Ženy u nás všechny hlavní pozice obsadily právě proto, že při výběrových řízeních byly prostě nejlepší!“

Co by zkušené matadorky poradily ženě, která má nápad, inspiraci, cit pro krásu, ale bojí se, že ve světě byznysu neobstojí?

„Myslím, že je důležité přesně vědět, co chci a pokud to sama nedokážu zrealizovat, postavit si tým, který mě k tomu dovede. I za mojí značkou stojí šestnáct lidí, bez nichž bych nebyla tam, kde jsem,“ řekla Janja Prokić, která se netají tím, že se svoji absolutní vizi nebojí mezi kolegy prosazovat bez servítek. „Občas si říkám, že jsem na ně neměla být tak drsná. Ale jinak to neumím.“

Pavlína Pudil připomněla, že je důležité obklopit se lidmi, kteří jsou skvělí, ne-li nejlepší v tom, co dělají. „Když jsme začali tvořit Kunsthalle, bylo nám řečena spousta věcí, co nepůjde. Nevzdali jsme se, stále jsme se snažili hledat řešení a věříme, že díky tomu se nám to podařilo.“