V letitém boji českých startupů za funkční systém pro odměňování zaměstnanců formou akcií došlo tento týden k posunu. Sněmovna ve středu 10. září schválila nová pravidla, která pro zaměstnanecké akcie budou platit od prvního ledna příštího roku. Česká startupová asociace nový „jasnější a rozumně zdaněný systém“ vítá a považuje ho za velké vítězství.
Expertka na obchodní právo Zuzana Nötstaller, řídící partnerka vídeňské advokátní kanceláře Fairsquare, je v hodnocení změn mnohem skeptičtější. „Vidím tam jen minimální posun. Nové řešení je nesystémové a v zákoně je sepsané extrémně komplikovaně,“ říká.
Zaměstnanecké akcie, známé pod zkratkou ESOP (Employee Stock Ownership Plan), jsou pro startupy velice užitečným nástrojem. Drobný podíl ve firmě totiž zaměstnance motivuje. A teoreticky může „chudým“ startupům kompenzovat nedostatek peněz na vyplácení mezd.
- Až do konce roku 2023 česká legislativa tento pojem vůbec neznala. Nejjednodušší cestou, jak dát zaměstnanci drobný podíl ve firmě, byla opce – právo na nabytí kusu firmy v budoucnu.
- Jenže pohlíželo se na ni jako na příjem ze zaměstnání, což znamená povinnost odvést zdravotní a sociální pojištění. Jak pro firmu, tak pro zaměstnance, který navíc musí odvést daň z příjmu fyzické osoby. To vše v momentě, kdy zaměstnanec opci využije a získá pouze podíl, ne peníze. Tedy kdyby firma zkrachovala, což se u startupů stává často, zaměstnanec by danil něco, z čeho by ve finále žádné peníze neměl.
- Pak přišla novela zákona o daních z příjmu, která od prvního ledna 2024 přinesla možnost odložit okamžik zdanění – až na deset let od získání podílu. Startupisty to příliš nenadchlo, jelikož zůstala povinnost platit sociální i zdravotní pojištění A tak se lobbovalo za další změny, hlavně prostřednictvím nově vzniklé startupové asociace, v jejímž čele stanul bývalý pirátský politik Martin Jiránek.
- Nová pravidla, kde „socko a zdrávko“ odpadá, Sněmovna schválila v červnu, jenže Senát novelu vrátil. K opětovnému schválení došlo tento týden.
Tohle však podle nových českých pravidel nepůjde. „Zásadní problém, který tam vidím, je, že startup nemůže poskytnout obchodní podíl zdarma nebo za cenu, která je nižší než tržní. Startupy v rané fázi často nemají finance na to, aby zvládly zaplatit kvalifikované zaměstnance, ale současně je potřebují. Tohle mohlo být řešením,“ líčí Nötstaller.
Na ministerstvu financí však podle ní panovaly obavy, že by se takhle mohlo obcházet zdanění práce odvody, což potvrzuje i předseda startupové asociace Martin Jiránek. „Je to relevantní obava. Nahrazování mzdy je však zde ve zhodnocení případného podílu. Zaměstnanec ho dostane za tržní cenu, ale když se startupu zadaří, tak jeho hodnota poroste a nárůst už bude podléhat jen dani z příjmu,“ říká Jiránek.
„Například v Rakousku tato obava není, protože se pravidla týkají pouze startupů, které jsou v zákoně definované. Dokud něco takového chybí, bude panovat obava, že velké firmy budou přes poskytování podílů obcházet odvody. V Česku ,startupový’ zákon chybí, proto mám ta nová pravidla zaměstnaneckých akcií za nesystémová,“ dodává Nötstaller.
Foto se svolením Zuzany Nötstaller
U startupů je ovšem zásadním problémem i samotné určení tržní ceny, za kterou by si měl zaměstnanec podíl pořizovat. Valuace firmy, která není obchodovaná na burze, je mimořádně komplikovanou disciplínou, pro kterou neexistuje jednotná metodika. U mladého startupu se zde navíc hodně pracuje s jeho teoretickou hodnotou v budoucnu.
„Ano, tohle je potřeba vyřešit. Zrovna teď pro to vzniká pracovní skupina, která navrhne pár variant, se kterými půjdeme na ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství,“ říká Jiránek.
Další nejasnosti však panují ohledně momentu, kdy se mají nové zaměstnanecké akcie danit. Jiránek opakovaně deklaroval princip „no tax before cash“, tedy že se žádná daň nebude platit dřív, než dojde ke zpeněžení podílu ve firmě. Nötstaller má však za to, že i po zavedení změn se bude daň z příjmu platit už v momentě nabytí podílu.
„Četla jsem novelu sedmkrát a takhle tomu rozumím. Příjmy z realizace zaměstnaneckých opcí nově nejsou příjmy ze závislé činnosti, ale příjmy z nezávislé činnosti, které nepodléhají odvodům, ale dani z příjmu ano. Takhle čtu i důvodovou zprávu,“ uvádí Nötstaller. To znamená, že se daň platí už při uplatnění opce (nabytí akcií) a ne až při jejím prodeji, jak by tomu bylo u běžného kapitálového příjmu.
„Tohle by platilo, pokud by tu opci dostal zadarmo, ne pokud ji dostane za férovou tržní cenu,“ tvrdí Jiránek.
Podle Nötstaller však tak jako tak prodeje opcí za tržní ceny startupům život nijak výrazně nezlepší. „Jediným benefitem je odpuštění sociálního a zdravotního pojištění, prakticky všechno ostatní zůstává jako předtím. Už když se to schválilo na jaře, proběhla českými médii vlna nadšení, že se zde startupistům výrazně zjednoduší život. Já tohle nadšení nesdílím,“ říká.
The post Zlepšení je minimální. Právnička mírní nadšení ze zaměstnaneckých akcií appeared first on Forbes.
