Pondělí 05. květnaSvátek má Venku je 10 °C, Skoro Zataženo

Albánská vodíková vířivka. Vědci objevili na Balkáně masivní pramen

Forbes Před 1 rokem

Albánie stále patří k nejchudším zemím Evropy, pod její zemí se ale skrývá obrovské bohatství v podobě nerostných surovin. Posledním důkazem je objevení a zmapování velkého ložiska přírodního vodíku jen padesát kilometrů od hlavního města Tirana.

Podle francouzského Národního centra pro vědecký výzkum (CNRS), které se na průzkumu v balkánské zemi podílelo, jde o dosud největší naměřený přirozený tok vodíku na celém světě.

Denně z nitra země podzemní vodou na povrch probublá až dvě stě tun bezemisního plynu. “Bublání je opravdu, opravdu intenzivní,” uvedl geolog Laurent Truche z Univerzity v Grenoblu, jejíž lidé se nedávného průzkumu také zúčastnili a jeho výsledek v minulém týdnu publikovali v časopise Science. 

Vědci se ve spolupráci s firmami snaží objevovat naleziště přírodního vodíku po celém světě. Vodík je totiž vzhledem ke svým nulovým emisím při spalování považován za palivo budoucnosti, se kterým počítá zejména průmysl včetně elektráren nebo také doprava. 

Problémem ale je, že uměle získávaný vodík pomocí ropy (šedý vodík), zemního plynu (modrý vodík) nebo elektrolýzou z vody (zelený vodík) je energeticky stále velmi náročný a ekonomicky proto příliš nedává smysl. V případě jeho získávání pomocí fosilních paliv nejsou takové procesy ani příliš ekologické.

Důl na chrom u albánského Bulqizë, kde bylo nové naleziště vodíku objeveno.

Přírodní vodík, často označovaný jako bílý nebo zlatý, přitom patří k nejčistší formě vodíku, který vznikl už před miliony let a který se tak nemusí vyrábět, ale jen vytěžit. 

A právě tento kvalitní vodík nalezli francouzští a albánští vědci u horského městečka Bulqizë, kde už leží největší důl na chrom na světě. Ten trpěl od devadesátých letech na občasné výbuchy právě kvůli úniku vodíku. 

Vědci proto sfárali kilometr pod zem, kde našli jezírko, kterým neustále probublává právě tento čistý plyn. “Je to jako jacuzzi (obecný název pro vířivku, pozn. redakce),” dodal k tomu Truche s tím, že pod dolem se nachází kapsa o kapacitě asi 55 tisíc tun vysoce kvalitního přírodního vodíku. 

Faktem ale je, že těžit vodík z velkých hloubek zatím příliš neumíme, a to i vzhledem k jeho vysoké hořlavosti a výbušnosti po smíchání se vzduchem. Jediný funkční vrt je nyní na Mali, kterým se ročně vytěží zhruba jen pět tun vodíku.

„V současné době se doly spíše snaží zbavit vodíku,“ řekl Truche pro magazín Science. „Ve skutečnosti by bylo možné tento vodík shromažďovat a používat v plynové turbíně.”

Kdyby těžba v Albánii nevyšla, svět nijak zvlášť truchlit nemusí. Zásoby přírodního vozíku se prozkoumávají po celém světě včetně USA, Ruska nebo Číny. Další ložisko se právě teď zkoumá také ve Francii, kde by mohly ležet dokonce až stovky megatun přírodního vodíku.

A zoufat by si úplně nemusela ani samotná Albánie, která sedí na obrovském nerostném bohatství i pokud jde o jiné suroviny než vodík.

“Na hranicích Albánie a Kosova se nachází bohatství nerostných surovin, ropy a potenciál pro zelenou energii v hodnotě více než jednoho bilionu dolarů,” uvedl už dříve šéf těžařské firmy Albanian Minerals Sahita Muja s tím, že jde o největší nevyužité nerostné bohatství v Evropě.

Pokračovat na celý článek