Black Hawk up! Strnadova Helicopter Alliance chce být do tří let dvojnásobná

Forbes Před 3 týdny

Ještě během letoška propojí český miliardář Jaroslav Strnad své dva holdingy, CE Industries a Helicopter Alliance, do jednoho celku. Vznikne tak kolos s obratem mířícím k třinácti miliardám korun.

„Nemůžeme se spokojit jen s dnešními úspěchy. Máme ambici být nejlepší na trhu,“ říká Jonathan Castorena, viceprezident Helicopter Alliance pro mezinárodní obchod, ve velkém rozhovoru pro Forbes.

„Když jsem byl malý, moje babička bydlela deset minut od továrny společnosti Bell,“ začíná vyprávění o celoživotní lásce ke strojům s rotory Jonathan Castorena. „Chodívali jsme se spolu dívat, jak vrtulníky startují, a já jsem jí říkal, že tam jednou budu pracovat.“

Pravý americký příběh nemůže začít lépe, protože tenhle muž, texaský rodák s mexickými a baskickými předky, později pro známého výrobce vrtulníků skutečně dvě desetiletí na různých pozicích pracoval.

A to až do chvíle, než přešel do Helicopter Alliance českého průmyslníka Jaroslava Strnada a stroje Bell vyměnil za neméně slavné Černé jestřáby, tedy vrtulníky Black Hawk. Helicopter Alliance se specializuje na obchod, servisní služby, podporu provozu, výcvik a programy modernizace strojů, které létaly pro americké armádní složky.

Jonathan Castorena má na starosti mezinárodní obchod a pomáhá naplnit vizi Jaroslava Strnada, který chce pro svůj jestřábí holding získat pevné místo v českém leteckém byznysu.

O Česku pak Jonathan Castorena říká, že je skvělým místem. Žije tu už víc než deset let, jeho žena je Češka. „Při pracovním pohovoru jsem dokonce řekl, že chci v Česku žít do konce života a být tu i pohřbený, tím jsem coby Američan asi hodně překvapil,“ vzpomíná pobaveně.

Helicopter Alliance se letos stane součástí holdingu CE Industries. Proč?

Důvodem je efektivnější řízení, které si od toho slibujeme. Dostali jsme mandát od našeho zakladatele a majitele s cílem, aby plány, strategie i finanční cíle obou holdingů byly v souladu. Co se týče časového harmonogramu, právě teď tímhle procesem procházíme.

To, že se oba holdingy spojí, jste oznámili už loni. Co je na celé operaci nejsložitější?

Neřekl bych, že je to složité. Jde o to, postupně celým procesem projít s našimi právníky a všemi klíčovými lidmi obou společností.

Chceme si být stoprocentně jistí, že všechny kroky budou v souladu s regulačními procesy v rámci Evropské unie a Spojených států, a předpokládáme, že spojení bude hotové do konce letošního roku.

Stále si ponecháte původní název, tedy Helicopter Alliance?

Rozhodně ano. Helicopter Alliance jako značka zůstává a v ní šest společností, které vlastníme v Česku, ve Spojených státech a na Slovensku.

Jakou logiku má propojení šesti firem napříč dvěma kontinenty? Jak spolu kooperují?

Jde o společnosti Ace Aeronautics, U. S. Aviation Training Solutions, Česká letecká servisní, European Air Services Slovakia, Slovak Training Academy a Heli Company. Naším cílem je propagovat každou z nich, protože právě díky jejich spolupráci se nám daří budovat „alianci expertů na vrtulníky“.

Naše americká společnost Ace Aeronautics je lídrem v modernizaci strojů Black Hawk a považujeme ji za „golden nugget“ v rámci holdingu. Česká letecká servisní je pak na trhu téměř dvacet let a hlavně ve střední a východní Evropě byla známá jako firma, která dodává vybavení pro mise a modernizuje avioniku nejen pro vrtulníky, ale i pro letadla s pevnými křídly.

Máme také tréninková střediska pro piloty, naše slovenské společnosti pak vrtulníky přímo provozují. Na co jsme obzvlášť hrdí, je, že jsme první, kteří Black Hawky v Evropě provozují v rámci civilní registrace pro hašení požárů a pro výcvik.

Dá se říct, že se snažíte psát nové dějiny strojů Black Hawk v Evropě?

Nejen v ní. To, co nás odlišuje od ostatních společností, které se věnují modernizaci vrtulníků, je naše globální působnost. Naším trhem je celý svět – od Evropy přes obě Ameriky, Blízký východ, Asii až po Austrálii. A výhodou pak je, že můžeme využít nejen všechny naše společnosti, ale hlavně jejich kontakty a know-how.

Je tedy výhodou, když působíte jako mezinárodní holding?

Ano, protože můžeme hrát s oběma kartami. A jak víme, geopolitická situace a bilaterální vztahy, ať už v Evropské unii, nebo v USA, hrají v byznysu velkou roli.

Ovlivňuje ho, jaká vláda je u moci v době, kdy se snažíme uskutečnit prodej, protože osmdesát procent našeho byznysu tvoří prodej vládám nebo státům. A tak musíme být strategičtí v tom, jak se prezentujeme, i v tom, jak rosteme.

Ale nakonec jsme opravdu jeden společný tým, který se stará o zákazníka bez ohledu na to, jaký klobouk nosíme, jestli evropský, nebo americký.

Jaké nejdůležitější projekty nyní máte?

Začali jsme Rakouskem, součástí jehož armády je devět vrtulníků UH-60, které jsme v posledních letech kompletně modernizovali. Teď pracujeme na dalších třech strojích, které od nás rakouské letectvo koupilo, a vyhráli jsme tendr na další tři Black Hawky pro portugalské letectvo.

Na Ukrajině létají dva námi modernizované stroje pro ukrajinskou obrannou zpravodajskou službu. A na konci loňského roku jsme uzavřeli kontrakt na prodej a modernizaci dvanácti strojů se slovenským ministerstvem obrany. Další stroje jsme prodali uživatelům ve Spojených státech.

Na Slovensku to ale vyvolalo také řadu spekulací, protože šlo o nákup bez výběrového řízení.

V současné době, kdy je poptávka po vojenském materiálu včetně helikoptér vysoká a jde spíše o kapacitu dodavatelů, jsou strategické zakázky zadávané bez soutěže spíše pravidlem než výjimkou. Absence formálního výběrového řízení neznamená, že si zákazník nedělá zevrubné analýzy a neporovnává různé varianty.

Slovensko má flotilu vrtulníků Black Hawk, které pořídilo již dříve, tedy před rozhodnutím o projektu s Ace Aeronautics, a žádný z těchto vrtulníků, které byly nakupovány od roku 2015, nebyl pořízen formou soutěže.

V našem případě, tedy v případě smlouvy na dodávku dvanácti vrtulníků Black Hawk od Helicopter Alliance, které již provozované stroje doplní, je jednoznačné, že Slovensko získává větší hodnotu, než kdyby pořizovalo za minimálně dvojnásobnou cenu jednoúčelové bojové vrtulníky AH-1Z Viper.

A tady v Česku provozujete pro civilní účely čtyři stroje, že?

Ano. Kde vidím velký růst, zejména zde v Evropě, je hasičský byznys. Jak se v historii mnohokrát ukázalo, každý problém je zároveň příležitost. Jak víme, za posledních deset let požárů v letním období v Evropě přibylo, a dokonce se přesunuly o něco severněji.

Velcí výrobci nových vrtulníků, jako je Airbus, Leonardo a Bell, mají kvůli geopolitické situaci a novým objednávkám souvisejícím s posilující obranou dodací lhůty trvající tři nebo čtyři roky. To je příležitost pro nás, protože umíme být mnohem rychlejší.

Jsme velice hrdí na to, že jsme na základě smlouvy s českým ministerstvem vnitra získali možnost působit ve prospěch hasičů na dvou základnách v České republice, v Mělníku a v Přerově.

Loni jsme naše vrtulníky vyslali v rámci programu RescEU i na pomoc při požárech v Bulharsku a Severní Makedonii a také jsme loni v létě uzavřeli smlouvu na hašení požárů na Kypru. Podle mého názoru se jasně potvrzuje, že právě vrtulník je v takových situacích v evropském vzdušném prostoru osvědčený systém.

Jaké vidíte jejich hlavní výhody při hašení?

Vrtulník může přistát v podstatě kdekoli, kde je volný prostor. Při požárech se vždy spojují pozemní systémy hasičských vozů a posádek, pak letadla, například typu Canadair, a pak jsou tu vrtulníky, které mají snazší přístup k vodě a celkově jsou flexibilnější.

K jakým účelům vaši zákazníci modernizované stroje nejčastěji využívají?

Vycházím čistě z mé zkušenosti, ale řekl bych, že 75 procent z toho je přeprava armádních jednotek z bodu A do bodu B.

O nárůstu zájmu o hasičské stroje jsme mluvili před chvílí. Vidíme také potřebu bojových vrtulníků. Není to nutně tak, že by musely jít do bojové akce, ale spíše je státy chtějí, aby měly obranu a ochranu, kdyby to bylo potřeba.

Americká vláda se vyzbrojila Black Hawky, stejně jako Spojené arabské emiráty nebo Kolumbie. V budoucnu se k nim připojí i Slovensko.

Co musíte udělat, abyste ze staršího stroje vytvořili takový, který bude odpovídat těm nejmodernějším technickým standardům a zvládne létat dalších třicet let?

Klíčové je stroj nejdřív velmi pečlivě zkontrolovat a vědět vše o jeho historii a servisu. Kontrolujeme drak vrtulníku, rotorové listy, převodovky, turbínové motory, prostě všechno.

Původní analogový kokpit nahradíme novým, takzvaným skleněným, který jsme v Ace Aeronautics sami vyvinuli, s novou avionikou a dalšími digitálními technologiemi postavenými na systému Garmin. Ve výsledku je pak o celých sto kilogramů lehčí. A takový upgradovaný stroj je pak certifikován americkým Federálním úřadem pro letectví.

A to všechno umí v Ace Aeronautics?

Osmdesát procent tamních zaměstnanců tvoří bývalí američtí vojáci, veteráni z různých konfliktů. Když se zákazník ptá například na detaily o rotorových listech, máme tam kolegy, kteří mají bohaté zkušenosti s vrtulníky Black Hawk.

Když chce zákazník mluvit o hydraulickém systému, máme tam lidi, kteří ho opravovali v armádě a dokážou si s tím poradit. Takže ano, tohle všechno umí lidé z Ace Aeronautics.

Jaký je rozdíl mezi cenou nového a modernizovaného vrtulníku?

Cena se pohybuje na třetině až polovině nového, ale nesmírně záleží na druhu úprav, vybavení a podobně.

Od března máte oficiální partnerství s výrobcem Black Hawků, společností Sikorsky, která je součástí Lockheed Martin. Jak významná je pro vás taková smlouva?

Je to velmi prestižní záležitost. Důležité je zmínit, že jsme partneři, ne konkurenti. To, že jsme získali souhlas společnosti Sikorsky, nám dává konkurenční výhodu oproti ostatním, protože jsme nyní autorizovaným zákaznickým servisním střediskem, a to jediným svého druhu v Severní Americe.

Ale nejen to. Jsme také autorizovaným prodejcem společnosti Sikorsky pro modernizované stroje. Pro příklad, je to, jako kdybyste si chtěla koupit ojetý mercedes – my vám ho jako jediní můžeme nabídnout s náležitou provozní a technickou dokumentací.

Vrtulníky nakupujete od amerických ozbrojených sil. Jak takový nákup probíhá?

Prodej strojů se odehrává formou aukcí v rámci amerického vládního programu BEST (Black Hawk Exchange Sales and Transaction Program – pozn. red.), předkupní právo mají bezpečnostní složky a úřady a potom my. S armádou opravdu úzce spolupracujeme, všechny Black Hawky, které se odprodávají, jsou uskladněny v našem zařízení v Alabamě.

Kolik strojů americké obranné složky běžně prodávají?

Víme, že americká armáda bude odprodávat čtyřicet až sedmdesát Black Hawků v příštích deseti letech.

A kolik strojů aktuálně létá?

Podle našich údajů je nyní na světě v provozu 3992 strojů, 84 procent z nich na území Severní Ameriky. Není bez zajímavosti, že Sikorsky nedávno vyrobil pětitisící sériový stroj.

Proč jste si vybrali zrovna Black Hawky?

Co mě na tomto byznysu opravdu oslovilo, je, že jsem znal historii odprodaných vrtulníků z USA. Na své předchozí pozici jsem pracoval s vrtulníky Bell. A mohl jsem sledovat, jak úspěšně se dařilo programu pro vrtulníky Huey, které se proslavily už v době války ve Vietnamu (Huey je přezdívka pro vrtulník Bell UH-1 Iroquois, původní označení však bylo HU, proto získal přezdívku „Huey“ – pozn. red.).

Armáda se starších strojů postupně zbavovala a zbavuje a lidé si je mohli koupit na komerčním trhu. A dalších padesát let pro ně firmy rozvíjejí modernizační byznys – staly se z nich stroje užitkové, hasičské, pro různé typy misí.

Od roku 2014, když se americká armáda začala zbavovat prvních verzí vrtulníků Black Hawk, jich byly úspěšně odprodány víc než čtyři stovky. Dva nejsilnější trhy jsou USA a Austrálie a my věříme, že s naším týmem bychom to mohli rozšířit na další trhy a že Evropa může být jedním z nich.

Proč ne jiné značky nebo stroje?

Protože Black Hawk má z mého pohledu nesmírně široké využití. Zvládne operace na souši i na moři, přistane na letadlové lodi, na střeše budovy, zvládá evakuace, boj proti ohni a tak dále.

A jak se v současném světě mění poptávka po vrtulnících?

V posledních dvou letech státy kvůli současným geopolitickým hrozbám navyšují své výdaje na obranu. A spolu s tím jednoznačně roste i poptávka po vojenských vrtulnících.

Jak se to odrazilo na vašem loňském hospodaření?

Měli jsme velmi úspěšný rok s obratem skoro dvě miliardy korun, což v příštích třech letech plánujeme zdvojnásobit. Nyní máme 250 zaměstnanců, do konce letošního roku jich budou tři stovky.

Jak chcete dosáhnout onoho zdvojnásobení?

Jednoznačně hledáním nových trhů. V Evropě vidíme velký potenciál růstu, zajímá nás také Afrika a Asie, během letoška jsme oznámili strategická partnerství s významnými společnostmi Rotortrade a ST Engineering.

A také Jižní Amerika, kde by naše společnost Ace Aeronautics podle předpokladů měla do poloviny roku podepsat velký kontrakt s tamním zákazníkem, kterého teď nemohu jmenovat.

Plánujete další akvizice?

Nemůžeme se spokojit jen se současnými úspěchy. Neustále vyhodnocujeme nová potenciální partnerství, společné podniky a možné akvizice, protože máme odvážný a ambiciózní cíl. Být nejlepší na trhu.