Nový vládní kabinet hnutí ANO, SPD a Motoristů se již rýsuje a s ním i kontury ekonomického kurzu Česka na příští roky.
V programových dohodách se objevují zásadní změny, které mohou výrazně ovlivnit daně, důchody, podporu rodin, bydlení i podmínky pro živnostníky a spotřebitele. Co všechno může čekat české domácnosti a podnikatele?
Podnikání a daně
Nastupující vláda Andreje Babiše plánuje od roku 2027 spustit modernizovaný systém elektronické evidence tržeb (EET), který má podnikatelům nabídnout větší předvídatelnost a stabilitu, aniž by je zatěžoval technickými povinnostmi známými z minulosti.
Nová verze nebude vyžadovat trvalé připojení k internetu, ani papírové účtenky, a stát podnikatelům poskytne vlastní bezplatnou aplikaci. Na drobné živnosti či příležitostné přivýdělky se systém vztahovat nemá.
Vznikající koalice zároveň slibuje podnikatelům stabilitu v odvodech a daních. Obecně nastupující vláda deklaruje, že nedojde k žádnému zvyšování daní. Minimální vyměřovací základ pro sociální pojištění OSVČ má zůstat na současných pětatřiceti procentech průměrné mzdy a sazba daně z příjmů právnických osob má klesnout z jedenadvaceti procent na devatenáct procent.
Ve stravovacích službách má dojít ke sjednocení DPH na dvanácti procentech a současně se chystá osvobození dobrovolného spropitného od daní i odvodů. Dýško, ať už hrazené hotově, nebo kartou, by tak bylo čistým příjmem pracovníků v gastronomii.
Administrativu chce vláda výrazně zjednodušit zavedením jednotného inkasního místa, které sloučí výběr sociálního a zdravotního pojištění i daní do jednoho procesu. Na celoevropské úrovni pak hodlá prosazovat navýšení hranice pro povinné plátcovství DPH, aby se menší podniky mohly soustředit na růst místo papírování.
Další plánované úpravy cílí na zvýšení efektivity daňového systému. Lhůta pro vrácení DPH z nezaplacených faktur by se měla zkrátit na polovinu, aby stát nedržel prostředky z obchodů, které se fakticky neuskutečnily.
U stravovacích služeb má dojít ke sjednocení sazby na dvanáct procent. Zároveň se má naplno zavést princip „jednou a dost“, tedy že stát nebude znovu požadovat údaje, kterými již disponuje. To vše bude doprovázeno širším auditem byrokracie za účasti podnikatelských svazů a profesních organizací.
Chystají se také změny v kontrole podniků, které by měly vést k menšímu počtu duplicit a jednoduššímu výkaznictví.
V oblasti inovací chce Babišova vláda přichystat nový zákon na podporu startupů, který jim umožní jednodušší vstup do podnikání, lepší přístup k investicím i možnost pracovat se zaměstnaneckými akciemi podobně jako ve vyspělých technologických ekonomikách.
Součástí programu je i přehodnocení poplatků kolektivních správců jako OSA, aby se zpřehlednily povinnosti organizátorů menších akcí a drobných podnikatelů.
U řemesel se počítá se zavedením mistrovských zkoušek, které mají zvýšit prestiž i úroveň služeb, aniž by to vytvořilo překážky pro podnikání.
Stejný návrat je v plánu i u slevy pro pracující studenty, která byla naposledy dostupná za příjmy z roku 2023 a mohla snížit daň o 4020 korun.
Ministerstvo financí tehdy vysvětlovalo, že tuto úlevu využívali převážně studenti s nadprůměrnými příjmy, většině ostatních totiž stačila samotná základní sleva na poplatníka, která dokázala vynulovat daň až do ročního výdělku 205 600 korun.
Nastupující vláda dále zamýšlí zrušit limity pro volnočasové zaměstnanecké benefity. Ty jsou nyní osvobozeny od daně jen do výše poloviny průměrné mzdy, zdravotní benefity pak mají limit ve výši minimální mzdy.
Kabinet chce rovněž zavést nulovou sazbu DPH na léky na recept, které jsou dnes zatíženy dvanáctiprocentní sazbou.
Budoucí koaliční kabinet se zároveň staví proti zavedení spotřební daně na takzvané tiché víno. Zastánci zdanění upozorňují, že jiný alkohol i tabák zatížený je, zatímco tichá vína mají výjimku. Odpůrci argumentují kulturní hodnotou vinařství a přínosy pro regionální ekonomiku a turismus.
Média, školství a bezpečnostní složky
Změnit se mají i pravidla financování veřejnoprávních médií. Kabinet chce zrušit koncesionářské poplatky a nahradit je financováním ze státního rozpočtu.
Zatímco současná právní úprava počítá s pravidelným navyšováním poplatků podle inflace a nově zatěžuje i firmy, nový model má být administrativně jednodušší. Kritici však varují, že by přímé financování státem mohlo oslabit nezávislost České televize a Českého rozhlasu.
V oblasti pracovního trhu chce nová vláda klást důraz na větší flexibilitu a spravedlivé podmínky. Plánuje rozšířit možnosti zkrácených či upravených úvazků zejména pro rodiče malých dětí, seniory a osoby se zdravotním omezením.
Současně deklaruje, že se zaměří na potírání nelegální práce – zpřísní dohled nad agenturami zaměstnávajícími cizince i tuzemské pracovníky a u subjektů, které budou obcházet zákony nebo se dopouštět daňových úniků, má docházet k rychlému odebrání licence.
Upravit se má rovněž systém zaměstnávání pracovníků ze zahraničí, aby lépe odpovídal potřebám trhu.
Zjednodušení má přinést revize pravidel týkajících se dohod o provedení práce: kabinet chce odstranit povinnost hlásit brigádníky do systémů zdravotního a sociálního pojištění a současně upravit limity, od kdy se odvodová povinnost uplatní.
Podobně má dojít k dalšímu odlehčení administrativy u krátkodobých přivýdělků, přičemž nedávno zrušené povinné lékařské prohlídky pro brigádníky mají zůstat minulostí.
Foto Kybersily / Wikimedia Commons (CC0)
Zvláštní pozornost chce vláda věnovat profesím ve veřejné službě. U bezpečnostních složek plánuje dorovnat rozdíly v odměňování tak, aby jejich platy odpovídaly náročnosti jejich práce.
Nástupní mzda u policistů, vojáků a hasičů má činit padesát tisíc korun a zaměstnanci by měli mít jasno ve výši přesčasů, příplatků i dostupných benefitů. Součástí je též nová podpora na bydlení až do šesti tisíc korun měsíčně podle místa výkonu služby.
Babišův kabinet dále slibuje, že výrazně porostou mzdy ve školství. Nástupní plat začínajícího pedagoga s vysokoškolským vzděláním má dosáhnout také padesáti tisíc korun a průměrná mzda učitelů ke konci volebního období 75 tisíc korun.
Platové tabulky nahradí kariérní řád, který bude odměňování více provazovat s profesním růstem a objektivně měřitelnou kvalitou práce.
Co čeká spotřebitele?
V oblasti ochrany spotřebitelů a veřejných služeb chce nová vláda navázat na některé dřívější politiky a zároveň reagovat na současný vývoj.
Plánuje znovu zvýšit slevy na jízdném pro děti, studenty a seniory na úroveň 75 procent běžné ceny. Tím chce kabinet opět posílit dostupnost veřejné dopravy pro mladé a starší občany.
Významnou roli má v programu také měnová politika a ochrana hotovostních plateb. Vláda deklaruje, že nebude podnikat kroky směrem k přijetí eura a chce zakotvit českou korunu přímo v ústavním pořádku – společně s právem používat hotovost jako zákonné platidlo.
V otázce úspor slibuje znovu zpřístupnit státní dluhopisy i drobným střadatelům, aby české domácnosti mohly investovat už od jedné tisícikoruny a stát byl méně závislý na velkých investorech.
Budoucí vláda také slibuje posílit právní postavení spotřebitelů. Patří sem rozšíření možností hromadných žalob, jejichž dosavadní podoba byla podle kritiků příliš slabá, i vytvoření nových nástrojů na boj s kyberkriminalitou a agresivními praktikami takzvaných kyberšmejdů.
Zesílit se má i kontrolní role České obchodní inspekce a potravinářských inspekcí, a to zejména v oblasti dvojí kvality výrobků či férovosti zahraničních e-shopů.
V digitální agendě chce vláda konečně naplnit princip, podle nějž mají „obíhat data, ne lidé“, tedy odstranit zbytečné duplicity a umožnit řešení většiny agend plně online.
Kulturní aktivity mají být dostupnější díky novému systému slev, který by zajistil mládeži, seniorům a lidem se zdravotním postižením bezplatný vstup do státních muzeí a galerií.
V environmentální oblasti vláda zdůrazňuje pragmatický přístup. Například systém zálohování PET lahví či plechovek podpoří „pouze tehdy, pokud jednoznačně prokáže ekologický přínos a neohrozí současný systém třídění“.
Neplánuje ani nové poplatky zatěžující distribuci tištěných letáků, které jsou podle nové vlády „pro mnoho lidí stále důležitým zdrojem informací o cenách a slevách“.
Součástí programu je rovněž snaha prosadit zásadní úpravy evropské klimatické politiky, zejména změnu plánovaného zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory po roce 2035.
V energetice chce stát získat plnou kontrolu nad výrobní částí skupiny ČEZ prostřednictvím samofinancovaného odkupu akcií, což má umožnit rozvoj jaderných a plynových zdrojů a zároveň posílit schopnost státu zasahovat do cen energií v krizových obdobích.
Rodiny s dětmi
Nastupující vláda chce zvýšit rodičovský příspěvek na 400 tisíc korun a umožnit jeho pružnější čerpání. Rodiče vícerčat nově získají dvojnásobek základní výše příspěvku, zatímco dosud měli nárok pouze na jedenapůlnásobek.
Rodiče nejmenších dětí by si nově mohli vybrat mezi klasickou rodičovskou dovolenou a alternativním „rodičovským režimem“, který má nabídnout více flexibility při sladění péče a práce.
Změna čeká i dětské přídavky. Ty se nyní mají stát součástí široké sociální dávky, která zohledňuje nejen příjmy, ale také majetek rodiny.
V budoucí koalici však panuje přesvědčení, že začlenění přídavků do jediné superdávky nebyl ideální krok, a proto se zvažuje jejich opětovné oddělení, aby lépe reagovaly na specifické potřeby rodin.
Jedním z hlavních daňových opatření pro rodiny má být výraznější sleva na dani pro rodiče se čtyřmi a více dětmi. Aktuálně mohou rodiny se čtyřmi dětmi využít úlevy přesahující 93 tisíc korun ročně, a to i formou daňového bonusu, protože stačí dosáhnout příjmu alespoň ve výši šesti násobků minimální mzdy.
Vláda chce také obnovit školkovné, které skončilo po úsporných opatřeních vlády Petra Fialy na základě doporučení ekonomů z NERV, kteří jej pokládali za neefektivní.
Do roku 2023 umožňovalo snížit daň až o výši minimální mzdy, naposledy 17 300 korun. Pokud by platilo opět podle starých pravidel, mohlo by za rok 2026 dosáhnout až 22 400 korun.
Další úprava míří na daňovou slevu pro vyživovaného manžela či manželku. Ta byla od roku 2024 omezena pouze na domácnosti s dítětem do tří let, což vyřadilo i rodiny, kde jeden z partnerů pečoval o dospělého příbuzného nebo seniora.
Nová vláda chce benefit vrátit do původního rozsahu tak, aby si manžel nebo manželka s vyššími příjmy mohli odečíst z vypočtené daně nejen 30 840 komun ročně sám za sebe jako základní slevu na poplatníka, ale i 24 840 korun za vyživovaného partnera.
Podpora rodin však nemá zůstat jen u daňových úprav. Kabinet plánuje zvýhodňovat rodinné vstupné na kulturní, sportovní či vzdělávací akce. Mladé rodiny by mohly dosáhnout na zvýhodněnou půjčku při pořizování prvního bydlení, případně i na státem dotované úroky z hypoték, pokud pečují o malé dítě nebo patří mezi klíčové profese.
Zvláštní pozornost chce vláda věnovat vymahatelnosti výživného. Připravuje se zpřísnění postihu pro osoby, které se placení alimentů vědomě nebo z hrubé nedbalosti vyhýbají.
Rodiny s nízkými příjmy by se zároveň mohly spolehnout na finanční podporu pro školní stravování, volnočasové aktivity dětí nebo kroužky, aby jejich děti měly stejné možnosti jako ostatní. Rozšiřovat se má také program bezplatného oběda pro děti ze znevýhodněných rodin.
Bydlení
V oblasti bydlení plánuje nová vláda sérii kroků, které mají reagovat na rostoucí náklady domácností i dlouhodobé problémy s dostupností bytů.
Kabinet se staví proti rozšiřování emisních povolenek pro domácnosti a dopravu a dává najevo, že systém ETS2 nehodlá do české legislativy převzít, což ale může být velmi problematické, jak Forbes podrobně popsal již dříve, neboť se jedná o pravidlo dohodnuté na úrovni Evropské unie.
Babišův kabinet naopak chce zmírnit finanční zátěž za energie. Poplatek na podporované zdroje energie, který dosud platili spotřebitelé, by nově měl přejít na stát, jak je běžné v řadě evropských zemí.
Foto Pixabay
Současně vláda plánuje posílit podporu mladých rodin při pořizování prvního bydlení. Do hry se mají vrátit zvýhodněné půjčky na akontaci a také bonusy při narození dítěte.
Kvůli vysokým úrokům hypoték se chystá i státní podpora části úrokové sazby pro rodiny s malými dětmi či pracovníky v klíčových profesích. Tím chce kabinet reagovat na prudké zdražení úvěrů i dlouhodobé problémy s dostupností bytů.
Dalším pilířem má být podpora družstevního a nájemního bydlení. Stát slibuje upravit legislativu, nabídnout garance pro bytová družstva a motivovat dlouhodobé investory prostřednictvím daňových úlev a pobídek. Modernizace má čekat i společenství vlastníků jednotek, jejichž fungování by se mělo zjednodušit a zpřehlednit.
Vláda dále počítá s novými investicemi do studentských kolejí, na jejichž výstavbě by se mohly podílet univerzity, města, stát i soukromí investoři.
Rozšířit se mají projekty založené na spolupráci veřejného a soukromého sektoru, kdy stát zajistí potřebnou infrastrukturu a soukromé firmy samotnou výstavbu dostupných bytů.
Kabinet zároveň slibuje zjednodušení stavebních pravidel. Zrušit chce zastaralé normy a omezit některé ekologické a energetické požadavky, které podle koalice nepřinášejí kýžený efekt v porovnání s tím, jak výrazně prodražují výstavbu.
Pro firmy má vzniknout systém zvýhodněných odpisů na stavbu služebních bytů pro zaměstnance. Klíčovým krokem má být nový stavební zákon, jenž má urychlit územní plánování i povolovací řízení a zároveň jasně stanovit, že bydlení je veřejný zájem.
Nakonec vláda hodlá zastavit automatické navyšování daně z nemovitostí prostřednictvím inflačních koeficientů. Tím chce zabránit situaci, kdy se daň každoročně zvyšuje bez ohledu na reálné potřeby obcí či ekonomickou situaci domácností.
Důchody
Nová vláda slibuje zásadní úpravy důchodového systému. Věk odchodu do důchodu slibuje zastropovat na 65 letech, čímž by se zastavilo dříve schválené postupné zvyšování důchodového věku až na 67 let, které mělo začít v roce 2031 ročníkem 1966 a dosáhnout vrcholu u ročníků narozených v roce 1989, které by 67 let a důchodového věku dosáhly v roce 2056.
Fialův kabinet vycházel z doporučení odborných skupin, které upozorňovaly, že lidé tráví v penzi stále delší část života, a aby byl systém udržitelný, měl by tomu odpovídat i postupný růst důchodového věku.
Delší dožití totiž znamená nejen více vyplácených let, ale také vyšší tlak na menší počet pracujících, kteří celý systém financují. Právě tento demografický vývoj vede k úpravám důchodového věku i v řadě dalších vyspělých zemích.
V plánu je také úprava pravidel odchodu do důchodu pro náročné profese. Lidé v těžkých zaměstnáních by mohli odejít do penze dříve.
Změny chystá nová vláda i v rámci věkové valorizace. Plánuje plnou ochranu před inflací i zohlednění růstu životních nákladů rodin důchodců. K tomu se přidá nový systém věkových valorizací.
V současné době se důchody zvyšují o tisíc korun při dosažení věku 85 let a o dva tisíce korun při věku sto let. Nová vláda chce poprvé zvyšovat o pět set korun už od osmdesáti let a poté po tisícikoruně od 85 let, o dalších 1500 korun od devadesáti let a od 95 let o dalších dva tisíce korun.
Senioři získají také novou kategorii životního minima, která má lépe reflektovat jejich životní náklady.
Další změnou je podpora práce ve stáří, kdy má každý rok odpracovaný nad rámec důchodového věku automaticky zvýšit penzi o jeden a půl procenta vyměřovacího základu. Pracující důchodci zároveň od roku 2025 nemusejí odvádět sociální pojištění.
Kabinet plánuje posílit takzvaný třetí pilíř, zvýšit státní podporu pro lidi do třiceti let a omezit poplatky penzijních fondů. A nakonec sociální a pečovatelské služby mají být lépe koordinované se zdravotnictvím a dostupnější pro seniory i osoby se zdravotním postižením.
Kolik z těchto slibů se nastupující vládní koalici podaří naplnit, se dozvíme v příštích čtyřech letech.
The post Budoucí vládní koalice mění pravidla hry. Kdo si polepší a kdo připlatí? appeared first on Forbes.
